V našem seriálu o Orient Express vlacích (Podívejte se také na naše články Orient-Express: Cesta nejromantičtějším vlakem a Orient-Express: Kam se vydat ve velkém stylu?) nemůžeme významnou éru minulosti i znovu vzkvétající současnost v rukou známých i méně známých tváří opominout. Ostatně, o této legendě bylo napsáno 19 knih, takže událostmi tento klenot na kolejích určitě nešetřil. Na začátku své cesty byl Orient Express hlavní volbou nejbohatších a vysoce postavených lidí Evropy. Už v roce svého zrození jím cestoval německý císař Vilém II., aby v Istanbulu navštívil svého panovnického kolegu. O 18 let později se jím v roce 1901 sjížděly všechny panovnické rody tehdejší Evropy na pohřeb britské královny Victorie.
Mnohdy byl vlak svědkem a jedním z hlavních aktérů historických momentů. Pozoroval například, jak se bulharský car Ferdinand I. zamkl na toaletě a se strachem očekával útok atentátníků. O několik let později jeho synovi Borisovi III., velkému milovníkovi železnic, zato odevzdal celý osud řady vyleštěných vagónů do jeho rukou. Nadšený bulharský král uháněl přes svou zemi riskantní jízdou a posádka vlaku toužebně očekávala hranice, kde jízda byla opět předána opatrnému strojvedoucímu. V roce 1920 Orient Express viděl začátek konce nadějného politika. Tehdejší francouzský prezident Paul Deschanel během své cesty zmizel uprostřed noci ze svého prezidentského kupé. Byl nalezen dezorientován v noční košili přednostou jedné malé stanice. Nedlouho poté prezident rezignoval z psychických důvodů…
Rozkvět v 30. letech minulého století přinesl vlaku novou přezdívku: “Expres špiónů”. Známý spisovatel špiónských příběhů založených na skutečnosti Edward Spiro, známý pod pseudonymem Cookridge, ve své knize “Život a časy nejslavnějšího vlaku na světě” sám o těchto dobách říkal: “Tajní agenti tento vlak milovali. Jejich práci tolik zjednodušoval a jejich cesty činil mnohem pohodlnější.” Vojenští špehové jím cestovali na východ a chytrými lstmi napomáhali získávání informací o rozmístění vojenských základen před první světovou válkou. V jednom z vozů byla také v roce 1918 podepsána německá kapitulace, která první světovou válku ukončila. Ten už ale dnes v závěsu nenajdete, Hitler ho nechal na konci druhé světové války zničit.
První film a první kniha o Orient Expressu vznikly v roce 1934. Agathu Christie inspiroval k nesrmtelnému titulu “Vražda v Orient Expressu” s detektivem Herculem Poirotem, který byl i dvakrát zfilmován. Ani Alfreda Hitchcocka nebo Grahama Greena jeho podmanivá atmosféra nenechala chladnými. Král železnic se tak v současné době objevuje v různých dílech seriálů nebo filmech. David Copperfield si jej dokonce vybral pro jednu se svých speciálních televizních show a během jízdy vlakem svým iluzionistickým uměním klidně nechal zmizet celý jídelní vůz!
A které známé tváře zvědavě odhrnují záclonku dnes? Z politické sféry zvláštnímu kouzlu neodolal Tony Blair, Nelson Mandela nebo náš bývalý politik Miroslav Macek. Hvězdy jako Cher, Kylie Minogue, Phil Collins, Paul Newman nebo Peter Gabriel si výjimečnou cestu také nemohli nechat ujít. A pak jsou tady osobnosti, kterým vlak mohl pomoci nalézt novou inspiraci nebo přinést zaslouženou relaxaci. Mluvíme o režisérech Coppolovi a Polanskim, slavné spisovatelce Joanne K. Rowling nebo Martině Navrátilové.
Éra intrik a rozruchu kolem Orient Expressu je už dávno pryč, dnes ale naopak vlak láká bohatou historií a nostalgicky luxusním pocitem z jízdy. Samotné cestování navádí ke snění nad bohatým vyobrazením pasažérů dle Cookridge: “Králové a podvodníci, milionáři a uprchlíci, lovci zvěře a pašeráci, primadony a kurtizány jím cestovali; magnáti a finančníci uzavírali své obchody nad jeho luxusními jídelními stoly; diplomaté, revolucionáři a špióni se jím tajně dopravovali k velkým momentům historie.“ Čas jako by se zastavil, alespoň na těch pár hodin, aby nás realita za okny přivítala v odlesku slávy, kterou nás král vlaků nechal na chvíli prožít.
