Moleskine: Vaše luxusní asistentka

0
1531
Zdá se vám, že svět se zbláznil? Proč se mluví o obyčejném zápisníku? Chyba lávky. Na legendárním notesu značky Moleskine není obyčejného zhola nic. Je naprostou klasikou – asi jako šátek od Hermés nebo trenčkot od Burberry (článek o značce zde). A pozor. Rozhodně se nejedná o nejnovější hi-tech elektronickou hračičku, kam zaznamenáváte důležitá data díky dotykové obrazovce. Na Moleskine platí staré dobré pero nebo tužka…
Čím je tento nepostradatelný pomocník tak výjimečný? Vším, a přesto byste to do něj neřekli..! Mimo jiné třeba rekordním počtem blogů a webů, které o zapisnících Moleskine vznikli. To se žádnému „sešitku“ dodnes nepodařilo. Přitom nemá ani pozlacenou nebo koženou vazbu, a ani nepatří do nějaké kolekce slavného návrháře. Za úspěch může především historie a osobnosti s ní spojené.
Téměř totožný blok totiž používal známý představitel ztracené generace, americký spisovatel Ernest Hemingway, na črty a obrázky se zase hodil malíři Pablu Picassovi. Nejvášnivějším „konzumentem“ moleskinů byl ale britský romanopisec a cestovatel Bruce Chatwin. Před každou svou výpravou nezapomněl zajít do pařížského papírnictví v ulici Rue de l´Ancienne Comédie a nakoupit dostatečnou zásobu zápisníků. Ty s ním cestovaly po celém světě – od Patagonie až po Austrálii – a sloužily dobře a věrně. O to víc muselo dobrodruha mrzet, když se jednoho dne roku 1986 objevila na dveřích obchodu cedulka s textem Moleskine opravdu není. Stodvacetiletá tradiční výroba zápisníků skončila.
Před několika lety se ale italská značka Modo&Modo rozhodla vzkřísit kulturu zápisků a poznámek do notýsků. Možná za to mohla až příliš přetechnizovaná doba, kdy neťukat do klávesnice začalo znamenat totální společenské znemožnění. A přitom dnes mnoho lidí přiznává, že by se bez klasického papírového diáře neobešli. Zkrátka není nad ručně psané poznámky. Ovšem tak jednoduše by firma zákazníky nepřesvědčila, jako téměř u všech výrobků bylo potřeba určité reklamní kampaně. Psát a malovat do stejného zápisníku jako slavný Van Gogh nebo už zmíněný Hemingway? Poznamenávat si ve stoje do typického reportérského notýsku a cítit se jako investigativní novinář z amerických filmů? Že první bloky značky Moleskine zmizely z knihkupectví jako horké koláče snad ani není třeba připomínat.
Ale buďme spravedliví, Moleskine není jen „navoněná reklama“. Opravdu patří k těm nejkvalitnějším pomocníkům. Desky diáře jsou velmi decentní, až puritánské, a při nahlédnutí dovnitř budete mít dojem, že jste našli na babiččině půdě staré nepopsané sešity, které se už dávno nevyrábějí. Prostě neskutečně stylová záležitost – lehce zažloutlé stránky vyrobené z jemného italského papíru, textilní záložka a papírová kapsa na různé „tajnosti“.
Modo&Modo samozřejmě nevyrábí jeden jediný druh notesu. Ve třech velikostech si můžete vybrat z klasických diářů (které platí na rok a půl!), reportérských bločků, speciálních náčrtníků, které vydrží i „zásah“ štětce, i univerzálních notesů. Vše v elegantní černé, ale novinkou se před nedávnem staly i ty s barevnými deskami s vangoghovským designem.
Pomyslnou první cenu by si ale vysloužil City Notebook, neboli společník na cesty a výlety, který se stane originálním a jedinečným průvodcem po oblíbeném městě. 228stránkový moleskine je vybaven mapami příslušné metropole, vnitřními kapsami, barevnými záložkami, seznamem ulic, zajímavými a důležitými informacemi, štítky, samolepkami, průhlednými listy…ale potom už vše záleží na majiteli. Jen ten si sem zaznamená zážitky a vzpomínky, adresy oblíbených míst a památek, vloží fotografie, obrázky, vstupenky, zakresluje trasy cest…. zkrátka nápad, který se cení. Nikoho nepřekvapí, že City Notebook byl vytvořen například pro New York, Madrid nebo Berlín. Ale mezi 16 metropolí, po kterých vás Moleskine provede, byla zařazena i Praha!
Kultovní zápisník si zahrál i na stříbrném plátně. Například ve filmu Ďábel nosí Pradu by bez něj nemohla existovat Anne Hathaway v roli asistentky šéfredaktorky. Vidět jste ho mohli ale i v něžné komedii Amélie z Montmartru.
Co naplat, romantickou básničku nebo povídku sice do počítače možná napíšete, ale… nějak to není ono. Není čas vrátit se o pár let zpět a dát zase šanci listu papíru?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here