Stephen Hawking: Jak se z vědce stane mediální hvězda

Stephen Hawking se věnuje teoriím vzniku vesmíru a černých děr, ale je také autorem několika populárních knih, kterých se po celém světě prodalo mnoho milionů. Umí něco tak složitého, jako je fungování vesmíru, přeformulovat do srozumitelných a suchým anglickým humorem prošpikovaných textů. I přes svůj vážný zdravotní stav jezdí po celém světě, věnuje se naplno vědě, a dokonce si i vyzkoušel stav beztíže. Když byl letos v dubnu hospitalizován kvůli infekci dýchacích cest, jeho web se pod náporem návštěvníků zhroutil. Hawking tak dokázal, že i profesor z Cambridge může být stejně populární jako hvězdy showbyznysu.

Hawking se narodil 8. ledna 1942 v Oxfordu. Oba rodiče absolvovali zdejší univerzitu, otec se dokonce úspěšně věnoval výzkumu v oboru tropické medicíny. Rodinné prostředí nahrávalo tomu, aby se Stephenovi také dostalo kvalitního vzdělání. Nebyl sice žádný zapálený student, přesto začal na Oxfordu studovat fyziku. Po pár letech přešel na Cambridge, kde se věnoval kosmologii (teoriím vzniku vesmíru). Právě zde ho v jednadvaceti letech zasáhla zpráva o nevyléčitelné genetické nemoci zvané amyotrofická laterální skleróza (ALS). Lékaři mu předpovídali jen několik let života, naštěstí se ale ukázalo, že ochrnutí svalů postupuje mnohem pomaleji, než je u této nemoci obvyklé. Dalším mezníkem bylo osudové setkání s Jane Wildeovou. Ta se v roce 1965 stala Hawkingovou ženou a později i matkou jeho třech dětí. Studium na Cambridgi ukončil doktorskou disertací na téma „Singularita a velký třesk“. Jeho další vědecké dráze už nestálo nic v cestě.

Kromě teorií o vzniku vesmíru se Hawkingovy práce věnují černým dírám. Takto jsou označovány některé hvězdy, které se zhroutily do nevelkého objektu s velkou gravitací. Vytvoří kolem sebe jakési pole, jímž nemůže nic prostoupit, ani světlo, jak si dříve vědci mysleli. Hawking ale v roce 1975 přišel s přelomovou teorií bělení černých děr (tzv. Hawkingův efekt), která tvrdí, že některé částice mohou z černých děr přece jenom unikat. To vede k pomalému slábnutí a konečné mohutné explozi těchto objektů.

Hawkingovým snem je však vytvořit jakousi „teorii všeho“, která by vysvětlila fungování celého vesmíru. O to samé se pokoušel i Albert Einstein, k němuž je často přirovnáván. Rozdíl mezi těmito dvěma fyziky je však velký. Einstein odmítal kvantovou fyziku, kterou se Hawking pokouší propojit své myšlenky právě s Einsteinovou teorií relativity.

Kromě těchto zdánlivě nesplnitelných cílů si ale Hawking vytyčil ještě jeden další – přiblížit kosmologii co největšímu počtu lidí. Roku 1988 vydal svoji první populárně naučnou knihu Stručná historie času, která se stala opravdovou senzací. I další knihy Vesmír v kostce a Ilustrovaná teorie všeho jsou jedny z nejúspěšnějších knih na poli popularizaci vědy. Kniha Jirkův tajný klíč k vesmíru, kterou pro děti napsal se svou dcerou Lucy, je dokonce označovaná za Harryho Pottera bez magie.

Život sedmašedesátiletého astrofyzika je opravdu pestrý. I když se světem složitě komunikuje pomocí hlasového syntetizátoru, který ovládá konečky prstů, procestoval se svými přednáškami celý svět. Svoji katedru na univerzitě v Cambridge chce sice v září opustit, nadále však zůstane emeritním lukasiánským profesorem (na stejném postu působil i Isaac Newton) a bude se věnovat výzkumu času a prostoru. Hawking se také stihl dvakrát rozvést nebo absolvovat let Boeingem 777, který simuloval stav beztíže. Ostatně do vesmíru by se rád osobně podíval a možná se mu to s pomocí multimilionáře Richarda Bransona podaří. I kdyby teorie Stephena Hawkinga byly jednou překonány, jeho nejdůležitější odkaz zůstane – že i přes vážné onemocnění se dá brát život s humorem a dokázat neuvěřitelné věci.