V prvním článku našeho dvoudílného cyklu, ve kterém se snažíme najít ty nejlepší způsoby, jak zvýšit naši produktivitu, jsme se zaměřili zejména na rušivé vlivy. Pokud se nesoustředíme na konkrétní úkol dostatečně a rozptyluje nás okolí – možnost trávit čas na internetu, potřeba stíhat nemožné množství úkolů, nebo třeba jen krásné počasí, naše produktivita výrazně klesá. Pro dnešní dávku rad jsme pro vás otestovali další tři způsoby, jak zatočit s nízkou produktivitou. Prozradíme vám, jak nám pomáhá sledování vlastního biorytmu, plánování včetně využívání tzv. „mezičasu“, a schopnost udělat si pravidelnou přestávku.
1) Sledujte přirozený biorytmus vašeho těla
Mnoho lidí nám říká, že pokud chceme udělat více, máme vstávat časně ráno. I přesto, že nejsem ranní ptáče a šestá hodina ráno je pro mne hluboká noc, pokusila jsem se zásadu dodržet. Po vytvoření návyku musím uznat, že mi práce nejen jde více od ruky, ale už v deset hodin dopoledne mám téměř polovinu práce hotovou. Můžu si pak dopřát hodinovou přestávku a jít si třeba zaběhat nebo na pozdní snídani s kamarádkou, která doteď spala.
Problém ranního vstávání je však pro mnoho lidí nepřekonatelný. Každé ráno po zazvonění budíku se přemlouváme, abychom vstali, a v polovině případů letí budík bezúspěšně do kouta. Začalo mi tedy vrtat hlavou, proč to tak je. Odpovědí je BIORYTMUS.
V jedné chytré knížce jsem se dočetla, že produktivní čas souvisí s lidským biorytmem. Každý člověk má své vlastní biorytmy a je jimi ovlivňován. Každý jedinec se tak řídí vlastním cyklem, který začíná dnem narození a opakuje se pravidelně v určitých intervalech stále dokola. Díky pozorování dokážeme určit, jak náš biorytmus probíhá a která část dne je naší nejproduktivnější. Není důvod vynakládat dvojnásobné množství energie a námahy, když můžeme zvládnout úkoly snadněji, pokud si je naplánujeme podle našich biologických hodin.
Podle Johna Erica Adaira se lidé dělí do dvou skupin:
- Skřivani (ranní typ) – ranní vstávání jim nedělá větší potíže. Nejproduktivnější jsou v dopoledních hodinách. Jsou pro ně vhodné ranní směny. Večer jsou málo produktivní a cítí se ospale.
- Sovy (večerní typy) – s brzkým ranním vstáváním mají problémy, produktivní začínají být až kolem desáté hodiny ranní. Jsou pro ně vhodné noční směny. Nejproduktivnější jsou večer.
Většina lidí se však nachází někde ve středu mezi oběma typy. Ve velké míře náš chronotyp závisí na genech, ale také na našem věku, a co je důležité, na životním stylu (takže co je psáno, nemusí být dáno).
2) Práci si naplánujte a využívejte „mezičasu“
Máte zájem stíhat dvojnásobný počet věcí? A dokážete si je dobře naplánovat? Pokud potřebujete zlepšit svoji produktivitu, nepodceňujte schopnost plánování. Každý den si přivstaňte o 15 minut dříve a tento čas věnujte přemýšlením, jaké úkoly je potřeba udělat. Svá rozhodnutí si zapisujte na papír či využijte některého z chytrých online nástrojů. Stanovte si tři hlavní úkoly, které musíte tento den opravdu splnit a naplánujte si jejich zpracování do nejproduktivnější části dne. Využívat můžete také mezičasu, například když čekáte frontu na poště, nebo třeba
čas strávený v MHD cestou do práce (dle odborníků tento „mezičas“ zabere až 2 hodiny volného času denně).
3) Pilně pracujte a pilně odpočívejte
Slova „dnes jsem nešel ani na oběd, protože v práci nestíhám“, nebo „tento týden ne, máme uzávěrku“, vymažte ze svého slovníku. Žádná práce není až tak důležitá, aby nemohla počkat do dalšího pracovního dne. Osm hodin denně bohatě stačí, navíc váš mozek už nedokáže po tolika hodinách námahy efektivně pracovat. I přesto, že jste nekuřák, dopřejte si 5 – 10 minut pauzy každou hodinu. Nejsme stroje. Pracovník, který si každou hodinu udělá 5 minut přestávky, je mnohem výkonnější. Dopřejte úlevu od počítače nejen svým očím, ale také zápěstí a páteři.
Pokud byste rádi udělali za den více, ale nechcete svou pracovní dobu protahovat do noci, potřebujete mít ráno čistou mysl a hlavně zdravé tělo. Nezapomínejte proto na pohyb, nejlépe každý den. Lidské tělo je od přírody uzpůsobeno k celodennímu pohybu, nikoli k nepřetržitému sezení. Dopřejte si minimálně hodinu pohybové aktivity denně, společně se stravou, která lahodí jak chuťovým buňkám, tak vašemu mozku (oříšky a jádra, ovoce a zelenina). Ale o tom zase příště.
