Jára Cimrman: Dokonalý génius?!

Hledáte humor a moudrost? Podívejte se s námi na nejlepší citáty génia Járy Cimrmana, které v sobě skrývají větší poučení a smysl, než se může na první pohled zdát.

Ideální postavou k obdivu pro typického, komplikovaného čtenáře či diváka, bez zbytečných: „ale“, tedy takovou, která je přesně taková, jak si ji divák přeje, které nelze nic (moc) vyčítat, je postava fiktivní. U reálných postav lidé mívají často nereálná očekávání. Především to jsou očekávání na základě vlastních domněnek, vlastních vizí, přání… Málokdo si totiž připouští, že jeho pohled a názor nemusí být pro druhé směrodatný. Člověk tak reálné osoby svou iluzí „mění“, což reálně nejde… a tak je nespokojený, nejistý, útočný, kritizuje. Nastane-li však prozření, pochopení, že svět (a druhý člověk) je jednoduše takový, jaký je a pouze tvorbou golema by se dala jiná bytost hmatatelně „ovládat“, může být zájem (i kritický) směrován lépe. U fiktivních osob se i případná kritika mnohem lépe snáší (to nastává pak situace, kdy se vyčte někomu, kdo není, že není takový, jaký by měl být). Útěchou snad jen je, že pro každého, kdo nechodí „v našich botách“, jsme z části též fiktivní, jelikož nás nemůže dokonale znát, domýšlí si a přidává nám svou vlastní „přidanou hodnotu“.

Příklad osobnosti, které nejde nic moc vytýkat (a když ano, tak -naštěstí- marně), představuje génius Jára Cimrman. Jeho autoři: Jiří Šebánek a Zdeněk Svěrák se potýkali s kritikou protínající jejich profesní i osobní život. Kdo chtěl, našel si na nich nějaké to: „ale“. Avšak vůči jejich dílu byli kritici, dovolujeme si říci, bezmocní. Járy se totiž žádná výtka nemohla dotknout. Ačkoli neudělal nic, udělal mnoho. Jeho hlášky dodávají energii, pozitivní pohled na svět, úsměv i zamyšlení Cimrmanovcům již dlouhá léta. Pojďme si některé hlášky (moudra) připomenout.

„Život je nejlepší školou života.“

„Každé zbytečné slovo je zbytečné.“

„Jsem bezvýhradný ateista, až se bojím, že mě Pánbůh potrestá.“

„Můžete s tím nesouhlasit, můžete se dokonce i rozčilovat, ale to je asi tak všechno, co s tím můžete dělat.“

„Nepochválím-li se sám, nikdo to za mne neudělá.“

„Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat.“

„Včera odpoledne jsem nabyl jistoty, že si přestávám rozumět. To přesně odpovídá mým výpočtům, podle nichž jsem se předběhl o takových 17 až 18 let. Nezbývá, než abych si zachoval chladnou hlavu a počkal, až mne doba zase dožene.“

„Možná si říkáte, proč taky nepřemýšlím. To proto, že já to organizuju.“

„Kdo chvíli močil, již močí opodál…“

„Autor tak vlastně zastává názor, který zároveň vyvrací. To samozřejmě ještě tenkrát vzbudilo rozpaky, nemyslete si.“

„Při potlesku na otevřené scéně se neukláněj. Patří patrně někomu jinému.“

„Češi jsou národ prosíravý…“

„Po sedmihodinovém letu na Brusel přistáli vlivem protivětru nedaleko Varšavy.“

„V nouzi poznáš přítele, ale on tebe ne.“

„Teď už ale opravdu žerty stranou tohleto, už mě to na mou duši žádná legrace…“

„Počkejte, počkejte, to já bych dovedl taky takhle dědit.“

„K neduhům stáří, postihujícím hlavně intelektuály, patří především dvě vady, komplementárně spojené. Jsou to: neschopnost udržet myšlenku a neschopnost myšlenku opustit.“

A jedna z nejoblíbenějších:

Čtěte také: Jára Cimrman: Multigenerační fenomén 

Zdroj: https://www.youtube.com/channel/UCr3vX1qdWHDu-9SUPcDlLHA

 

Tags: , , , , , , , ,

O autorovi: Iva Preislerová

 

 

Další články v kategorii Svět úspěšných

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 

 
 
 
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme