Žijeme ve světě hojnosti nebo nedostatku?

4
724

Skoro tři miliardy lidí žijí v naprosté chudobě, dosáhla snad naše planeta svých limitů? A není již schopná uživit víc? Je znečištění nezbytnou cenou za technologický pokrok? Je nezaměstnanost ve vyspělých zemích neodvratitelná? Na všechny tyto otázky odpovídají profesoři Simon, Maurice, Smithson a Pilzer jednohlasným: Ne! Naopak se domnívají, a svoje tvrzení mohou podložit značným množstvím seriózních vědeckých prací, že naše planeta nás všechny dokáže uživit i kdyby nás bylo dvakrát víc! Zaprvé se podívejme na ten fakt, že většina současných ekonomických teorií vychází z předpokladu, že na světě je jisté omezené množství surovin, půdy a dalších statků, což limituje celé hospodářství. Lidé okolo Simona však říkají, že je to přesně naopak.

Vezměme v úvahu potravu, všichni lidé se živí buďto rostlinami nebo zvířaty, či jejich produkty (mléko, vejce). Tyto zdroje však mají schopnost se množit a tudíž je jejich množství omezené pouze naší schopností vytvořit přijatelnou infrastrukturu. Např. v tuto chvíli je možné celosvětovou produkci pšenice minimálně zdvojnásobit, pokud by došlo na opravdu efektivní využití veškeré orné půdy, zároveň další šlechtění povede k vyšším výnosům (za posledních 750 let se výnos z 1 ha zvýšil o 5000%, zatímco světová populace vzrostla o necelých 600%).

Další zdroje pro naši společnost ale pocházejí z neobnovitelných surovin jako je třeba ropa, zemní plyn, zlato, uhlí. Ze zdrojů, které budou dříve či později vytěženy. Jenže o vyčerpání zásob uhlovodíků se v západní Evropě mluví již prakticky od začátku průmyslové revoluce a stále nic. Vezměte si takové celosvětové zásoby ropy, podle jednotlivých zpráv, odborníků měla být poslední kapka černého zlata vytěžena v roce 1965, 1970, 1980, 1990, 2005… A před čtyřmi měsíci oznámila Brazílie nález zcela nového ložiska o objemu asi 8-10 miliard barelů ropy. Zemního plynu jsou zatím nalezené zásoby v objemu 171 bilionů kubických metrů.

Zároveň se dopouštíme velké nepřesnosti, pokud kalkulujeme s tímto číslem podle našich současných měřítek. Protože třeba zavedení elektronického vstřikování do motoru osobních automobilů místo karburátoru snížilo spotřebu benzínu o 50%. Tedy opticky zvýšilo světové zásoby ropy na dvojnásobek! Zároveň se v celé historii lidstva ukazuje využívání jiných zcela nových surovin, v roce 1850 se přestal používat velrybí tuk na topení a svícení. V roce 1935 byl křemík zcela bezcenný prvek a dnes je základní surovinou pro výrobu počítačů.

Dalším překonaným dogmatem je nezaměstnanost, v současné době je sice na světě asi 1,3 miliardy lidí bez práce, ale pokud by došlo k uvolnění pracovního trhu v Číně, nahrazení dětské práce dospělými a efektivnímu pokrytí všech volných pracovních míst, dostaneme se na úroveň přijatelných 125 – 250 milionů lidí, kteří nikdy pracovat nebudou – protože nechtějí. Za příklad nám může posloužit Česká republika, máme v tuto chvíli 253 tisíc lidí bez práce a 130 tisíc volných pracovních míst, pokud by se jen polovina z nich zaplnila, máme 3,5 procentní nezaměstnanost.

Je to spirála dobra: vyděláte peníze, jen když budete sloužit lidem. Svoje vydělané peníze buďto utratíte (pomůžete druhým obchodníkům), nebo ušetříte a investujete (pomůžete jiným v rozvoji jejich podnikání). A až oni začnou sloužit druhým a budou vydělávat víc a víc, budou víc a víc utrácet a investovat. Koloběh blahobytu a hojnosti tak bude zahrnovat stále víc a víc lidí, až v něm budou všichni, kdo v něm chtějí být. Shrňme to slovy Paula Pilzera: Věříte snad, že by milující laskavý Bůh (nebo jakákoli moc vyšší než jsme my) stvořil svět, kde byste mohli získat víc jen na úkor druhého?

4 KOMENTÁŘE

  1. to je sice super s tou ropou v brazílii, ale její naleziště leží i v pralesích amazonie, což povede k jejich destrukci… takže pravda je někde uprostřed 🙂

  2. Dobrý den, to dané ropné ložisko leží v přímořské šelfu, nikoli v pralese. Ale jiank s vámi souhlasím, že tato ekonomická teorie dává smysl.

  3. Výnosy ze zemědělství se zvýšily hlavně díky používání hnojiv, pesticidů a techniky. Hnojiva a technika jsou velmi energeticky náročné a pesticidy zase zamořují životní prostředí. Počet chovaných kusů dobytka taky nejde zvyšovat donekonečna, produkují metan — skleníkový plyn a mají navíc desetinásobnou spotřebu energie oproti rostlinné výrobě.

    To, že se daří nalézat nová naleziště ropy neznamená, že jí je neomezené množství. Ropy je stále ještě dost, ale její těžba bude čím dál náročnější. Samozřejmě, že ropa nedojde najednou, jen se její cena bude zvyšovat s tím jak bude klesat produkce.

    Argumentace Bohem na konci pak jen podtrhuje nízkou úroveň tohoto článku.

  4. Jarku, dovolte mi poděkovat vám za váš názor, feedback čtenářů mi dává možnost konstantně se zlepšovat a dělat moji práci lépe. Nesouhlasím s vámi sice, protože například vysokých výnosů dosahuje i firma Nutrilite na zcela organických farmách. Ale přesto jsem rád za váš názor a doufám, že Dreamlife patří mezi vaše oblíbená e-média.
    S pozdravem Autor článku

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here