Dva velikáni umění, místní projektant Heitor da Silva Costa a francouzský sochař Paul Landowski, spojili své tvůrčí schopnosti v jedno gigantické, dnes již světoznámé, dílo. Ve výšce 700 metrů, na vrcholu příkré hory směřující do nebes, se vznešeně tyčí 40 metrový kamenný masiv Krista Spasitele. Něco tak obrovského lidská mysl jen stěží přijímá a upadá v ohromení. Železobetonová konstrukce se do kamenitého podloží zakusuje hmotností přesahující 700 tun. Dech beroucí parametry robustní Kristovy postavy se s hrdostí stávají ikonou Rio de Janeira a patrným symbolem brazilské přívětivosti. Rozpažené ruce utváří všeobjímající náruč, jež zvěstuje jasný vzkaz: „Buďte srdečně vítáni.“ A že ono poselství myslí Brazilci opravdu vážně, stvrzuje velkolepé rozpětí Kristova objetí. Bezmála 30 metrů! Tomu se říká vřelé přivítání.
Samotná myšlenka se zrodila kolem roku 1850, ke skutečnému plánování a realizaci však docházelo až v mnoha pozdějších desetiletích. Konstrukce vznikala v průběhu let 1926 až 1931. A celé veledílo spolklo na své vzkříšení 250 000 dolarů (tedy v dnešním přepočtu přibližně 5 milionů korun). Zdá se to být poměrně málo, je třeba si ale uvědomit, že tato částka pochází z roku 1931 a její hodnota byla diametrálně odlišná, než se jeví dnes. Magickým datem slavnostního otevření je 12. října 1931. Je to okamžik slávy i uznání. Tento den vznesl sochu Krista do čela pelotonu v honbě za nejmasivnějším plodem sochařského umění současnosti. Zcela zaslouženě tak rozevírá náruč ve vítězné sedmičce nových divů světa. Své místo si doslova vystál! Slavnostní otevření doprovázelo i spuštění osvětlení a celá hora se tak ve mžiku proměnila ve fascinující ochutnávku ráje! Tak se tedy Rio stalo místem, kde dodnes září dva měsíce. Jeden svůj tvar průběžně mění, zatímco druhý věrně objímá brazilskou metropoli.
Způsobů dopravy, jak se na vrchol hory Corcovado probojovat, je široká paleta. Dnes je kolos vyzbrojen nejmodernější technologií, takže panoramatické výtahy a eskalátory nejsou ničím výjimečným. Ovšem kdo si chce vychutnat cestu k jednomu z divů světa se vším všudy, může využít i odvěký způsob, 220 robustních schodů vedoucích k mystickému doteku s nejmohutnějším art déco obrem planety. Můžete si dokonce zastavit i taxík, který vás pak doveze až k vrcholu, nejsme si však jisti, zda se chcete vzdát dalšího možného famózního zážitku – jízda kyvadlovým vláčkem skrze deštný les má totiž také své neobvyklé kouzlo. Jak se pomalu blížíte ke Kristovým chodidlům, máte 17 minut na to, abyste mezi stromy a úpatími pozorovali záblesky panenské krajiny a výhledů na temperamentní Rio z mnoha různých úhlů.
Cesta končí a vy jste na vrcholu hory i vzrušení. Vidíte před sebou největší sochu, kterou jste kdy viděli a v mysli lovíte synonyma toho, co právě cítíte! Povzdechy úžasu nemusíte potlačovat, jsou zde na denním pořádku. Po minutách strávených čirým obdivem obracíte pohled a je to tu znova! Opět jste nuceni sbírat svoji bradu z kamenité podlahy, protože výhled na zákoutí Ria, mozaiku budov, slunnou Copacabanu, azurovou lagunu a vlastně celé okolí je jednoznačně neuvěřitelné i fenomenální a rozpoutá na vaší pokožce sněhovou bouři! Ať už jste věřící či ateisté, socha budí respekt ve všech etnických, náboženských a věkových skupinách napříč celým světem. Je jednoduše ohromující! Socha Krista Spasitele dnes patří k místům, která si málokdo nechá ujít. A dává to vlastně smysl, vždyť je to jeden z divů nového světa. Ve dne skvostné panorama v modravé obloze, v noci zářivý plamen skalnaté pochodně, magická stráž žehnající obyvatelům i návštěvníkům přímo z nebes. Amen.
