„Pomůžu Ti a nic za to nechci!“

3
740
Jaký to je dámy pocit, když se ladným krokem blížíte k východu a najednou se v zorném poli vynoří hbitý pohyb cizí ruky sahající po klice doprovázený příjemným úsměvem galantního muže? Je to příjemný pocit stát v pozici mile překvapeného adresáta dobrosrdečného činu? I my pánové jistojistě budeme souhlasit, ať už podobnou laskavost poskytujeme či přijímáme. Drobnosti, které obvykle stojí pouhých pět vteřin života, jej v důsledku mohou proměnit v ráj na zemi.
My lidé zaměření na úspěch se často zaměřujeme na ty „velké věci“ a nezřídka zapomínáme na každodenní maličkosti. Například snem mnohých z nás je věnovat se dobročinnosti. Toužíme nějakým způsobem pomáhat těm, kteří naši pomoc potřebují. A tak čekáme na ty obrovské sumy pasivních příjmů, které nám otevřou brány k takovým velkorysým činům. Jenže dobročinnost není omezena nějakým vzdáleným „až“. Každý můžeme udělat něco dobrého právě teď, tam kde jsme a nepotřebujeme k tomu peníze ani žádné další schopnosti či prostředky.
Pojďme společně zapátrat v mysli, čím můžeme svému okolí a lidem obohatit a projasnit náladu i celý den. Už jste někdy někomu pomohli nastoupit s kočárkem do hromadné dopravy? Spatřili jste někoho, jak očividně něco hledá v části města, ve které se náhodou vyznáte a nabídli jste pomocnou ruku? Vylovte ze své paměti okamžiky, kdy jste sami byli zdrojem nebo jste přihlíželi těmto událostem. Jsou to povětšinou malé věci, viďte? Nezapomínejme však, že i obrovská vrata se otáčejí na malých pantech. Pokud každý den uděláme nějaký dobrý skutek, náš obraz o sobě samých se rapidně mění. Stáváme se ve svých očích mocnými tvůrci dobra. Cítíme se mocně tím nejvznešenějším způsobem. Dostáváme se do správné rovnováhy se zákonem „co dáš, toho se Ti dostane“.
Ve většině takových případů vyčarujete u obětí své laskavosti velmi srdečný a děkovný úsměv. To může být jeden z největších pokladů, který je člověk schopný někomu darovat. Ovšem ani my neodcházíme s prázdnou. Ve skutečnosti to děláme pro sebe. Nemůžeme totiž vykonat nic, co bychom (současně) nedělali sami sobě. Jak báječně vymyšlené! Svět nám každou vteřinu zrcadlí přesně to, co mu předkládáme. Dává pak smysl dát mu to nejlepší, co v nás je! Nádherný pocit uvnitř bývá odměnou, která za to rozhodně stojí. A pojďme se dohodnout, že nebudeme dobré skutky vykonávat kvůli sobě, ani kvůli druhým. Dělejme to kvůli NÁM! Jsme jedna velká rodina a ve skutečnosti nic jako „ti druzí“ neexistuje. 
Pokračujte v laskavostech, které se více či méně považují za samozřejmost, ale začněte být i kreativnější, než je standard. Buďte člověkem, který nejen překvapí, ale současně ohromí a způsobí údiv! Také se snažte nedat druhým možnost, aby vás o něco požádali. Předstihněte je! Vidíte paní, jak se bezmocně ztrácí v hromadě čísel jízdního řádu? Iniciativně k ní přiskočte a vyslovte jednu z nejkouzelnějších vět, která kdy opustí vaše ústa: „Mohu pro vás něco udělat?“

3 KOMENTÁŘE

  1. Děkuji za připomenutí jak důležité je v životě pomáhat. Chtěla bych se s Vámi podělit o mé pocity, které jsem měla dříve, když jsem pomáhala většinou proto aby si lidé řekli, že jsem hodná. Pomáhala jsem pro uznání od druhých. Teď už tomu tak není a jsem za to ráda. Už to nedělám pro pocit důležitosti, pro uznání, protože jsem pochopila, že nemůžu pořád čekat na pochvalu od druhých. Uvědomila jsem si, že důležité je vážit si sama sebe a dávat sama sobě to, co jsem dříve očekávala od druhých. Někdy se setkávám s lidmi, kteří druhým pomůžou když je potřeba, ale nedělají to s radostí, protože se cítí v duchu ukřivděni, že za to dostali malé ocenění. Ještě nepochopili, že to vlastně dělají pro sebe.

  2. Pomoci se dá i když člověk NIC nemá! Je to relativní pojem. Mnohdy stačí pomoc i radou! Jen pokud vím informaci, kterou ten druhý hledá… Kdyby tak někdo dokázal pomoci mě – hledám investice. Do svých mnoha patentovatelných nápadů. Ale tři roky marně. pokud by měl někdo nápad KAM se obrátit….

    stanislav.riha@centrum.cz

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here