Mediace patří mezi jeden ze způsobů pro řešení sporů. Při mediaci přitom s mediátorem mluvíte o všem, co vám u druhé strany vadí a je tak důvodem pro váš spor. Není proto divu, že se toho o vás mediátor při jednom takovém sezení spoustu dozví. Může něco z toho šířit dále?
Pozor na subjektivní pocity
Při určitých soudních sporech může soudce účastníky řízení poslat na nařízené setkání s mediátorem. Po jeho absolvování přitom vybraný mediátor vystaví potvrzení, že se strany mediace zúčastnily. Toto potvrzení strany následně podávají na soud. To všechno patří mezi pravidla mediace.
Soudce se někdy může zeptat na to, jak mediace probíhala a jaké výsledky přinesla. Mediátor však tyto informace prozradit nemůže, jelikož je ze zákona vázán mlčenlivostí. Ta se vztahuje na veškeré informace, které se mediátor dozvěděl v souvislosti s přípravou, ale i samotným průběhem mediace.
Pokud by se totiž mediátor pustil do informování o tom, jak mediace probíhala, bude popisovat své subjektivní pocity. A protože mediátor nemá být tím, kdo jedné straně přilepší a druhé přitíží, musí se tohoto jednání vyvarovat.
Na co povinnost mlčenlivosti neplatí
Tak jako každé pravidlo, i toto má svoje výjimky. Povinnost mlčenlivosti mediátora se tak nevztahuje na to, zda dané strany vůbec na mediaci přišly a splnily tak svoji povinnost. Z pochopitelných důvodů o této skutečnosti mediátor soud informovat musí.
Mediátor rovněž může sdělit i to, zda byla nebo nebyla uzavřena smlouva o provedení mediace a zda strany dospěly k nějaké dohodě (neříká však nic konkrétního).
Zajímáte se o práci mediátora? Absolvujte přípravný kurz ke zkoušce mediátora a pomáhejte ostatním vyřešit jejich spory.
