Kdo bude příštím americkým prezidentem?

Kdo? To je nejčastější slovo, které dnes Američan vysloví. Kdo bude příští prezident? To zatím nikdo neví, ale jisté je, že to určitě bude značně průlomový okamžik nejen v amerických dějinách. A zatímco u nás v Česku duel profesorských kandidátů na prezidenta probíhá zatím pouze v zákulisí (o tomto duelu si můžete přečíst zde), v Americe začal 5. ledna úvodní souboj v rámci jednotlivých stran (Demokraté a Republikáni) a zatím je celá volba ještě na začátku… Jak to v americkém systému volby hlavy státu (který se nám středoevropanům může zdát zvláštní) chodí? Každá strana navrhne několik kandidátů a ti se v takzvaných „primárkách“ (Primaries nebo Caucuses) ucházejí o hlasy voličů své vlastní strany. V rámci každého státu se určí pořadí a počet delegátů, kteří budou nakonec nominovat vítězného kandidáta na stranickém setkání. A teprve potom celý národ půjde volit konečného prezidenta. A kdo má zatím největší naději?

Hillary Clintonová (DEM), senátorka za Stát New York, žena bývalého prezidenta Clintona a v tuto chvíli jednoznačný leader demokratické strany. Ačkoli byla při první volbě v Iowě až třetí, následně vyhrála v Nevadě, New Hampshire a Michiganu a v tuto chvíli už má 1 148 hlasů z 2 025 potřebných k nominaci.

Barack Obama (DEM), v současném pořadí druhý a pravděpodobně také poslední vážný kandidát demokratické strany na prezidenta. Vyhrál v Iowě a nyní má asi o pouhých dvacet hlasů nutných ke zvolení méně než jeho rivalka. Jeho šance jsou velmi silné, neboť určitá část bílých Američanů jej upřednostňuje před Clintonovou a s podporou menšin může takřka bezvýhradně počítat i díky silně podpoře slavné moderátorky Oprah Winfrey (článek o ní naleznete zde).

John McCain (REP), senátor z Arizony, dosáhl fenomenálního vítězství behem tzv. Super úterý. V tuto chvíli má již tři čtvrtiny potřebných hlasů k nominaci a zároveň zpráva o pozastavení volební kampaně Mitta Romneyho, dává McCainovi značné šance stát se republikánským kandidátem do oválné pracovny. Jediné ohrožení se může skrývat v McCainově nedostatečné konzervativnosti, čímž by mohl přijít o cenné hlasy tradiční bílé vyšší střední třídy.

 Nezávislý kandidát, tím by mohl být newyorský starosta Michael Bloomberg, který vlastní informační mediální společnost a také nějakých šedesát miliard korun, takže může svoji kampaň sám financovat. Bloomberg, však zatím svoji kandidaturu jen zvažuje a pravděpodobnost, že by se prezidentem USA stal nezávislý kandidát je celkem mizivá. Ovšem pokud by jak republikáni, tak demokraté navrhli kandidáta z „extrémního tábora“, mohl by Bloomberg oslovit středové voliče obou stran (neboť byl demokrat i republikán) a zvítězit.

Jak výsledky ovlivní Česko? Rozhodnutí ohledně Iráku ovlivní celou oblast a tím i ceny ropy na světových trzích (tedy i cen benzínu u českých čerpacích stanic). Dále způsob jakým se federální vláda postaví k hypoteční krizi a zpomalování ekonomiky ovlivní akciové kurzy amerických a evropských akcií (takže všechny vaše investice). A také bude zásadní postoj nového prezidenta k vybudování protiraketového deštníku (potažmo radaru v Brdském vojenském prostoru).

Jelikož však žijeme v globalizovaném světě, cokoli se stane na druhé straně zeměkoule, ovlivní i vás – ať už přímo nebo nepřímo. Ať už se tedy prezidentem stane kdokoli, zajisté bude první svého pohlaví, barvy kůže, víry nebo věku. Takto napínavé volby ještě svět nezažil!