Charismatického muže pod pseudonymem Freddie Mercury ve své době znal a dodnes zná takřka celý svět. Vlastním jménem Farookh Bulsara se narodil jednoho zářijového dne roku 1946 na ostrově Zanzibar, kam se rodiče s indickými kořeny přestěhovali. Prožil pohádkové mládí běhajíc po alabastrovém písku v bezcílném víru všedních dětských dní. Jednoho dne však rodiče sepsali bezstarostnému snění svého syna striktní epilog a vyslali jej do světa na renomovaný a velmi přísně vedený chlapecký internát. Zde měl mladičký Farookh objevit to, z čeho později vyrostl fenomén Freddie Mercury.
Hledání sebe sama v nepříliš snadných podmínkách pokračovalo a ve čtrnácti letech objevil adolescentní Freddie tři klíčové artefakty, které zásadně přetočily běh dosavadního života: hudební talent, klavír a homosexualitu. Inspirován hudebním idolem Jimmy Hendrixem postával během školních přestávek na chodbách s dlouhým pravítkem v ruce, kterým imitoval mikrofon i samotného Hendrixe. Začal být hudebně velmi vášnivý a spolužáci si toho všimli. Aby se ujistili, že je Freddie příliš nezastíní, sypali na něj slovní špínu a odpadky ze všech stran. „Posaď se ty blázne, vychladni, ty nikdy nebudeš slavný,“ rozléhalo se chodbami stále častěji.
I když se Freddie Mercury popelařinou nikdy nezabýval, s tímto zapáchajícím smetím zametl jako profesionál! Přestože byl jeden z nejslavnějších zpěváků všech dob stále ještě uvězněn v těle a duši plachého studenta, začal bojovat. Vstoupil do skupiny Smile. Rozpadla se. Jednomu členovi se zachtělo singlové slávy a kapelu rozpustil. Ovšem zbylí tři včetně Freddieho to nevzdali. Spustili vlastní projekt. Píše se rok 1970, vzniká skupina Queen a dějiny se definitivně přepisují!
Inteligence, rafinovanost, neobvyklá všestrannost, tvrdá práce a obrovský talent usazují základní kameny jedné z nejoriginálnějších rockových skupin celé hudební historie. Popularita kapely Queen se šíří rychlostí epidemie, dokonce pandemie. Davy bezhlavě šílí. Fanoušci se mačkají a někteří jsou ochotni riskovat dokonce ušlapání, jen aby se dostali co nejblíže k pódiu, na kterém řádí show zvaná Freddie Mercury. Černě lakované nehty, hustý knír, přehnaně výstřední obleky, smyslný hlas a kovová tyč zakončená mikrofonem. Středoškolský nácvik s pravítkem se královsky vyplatil! Jen posuďte. 13. července 1985, patnáct let od vzniku formace, vystupují Queeni ve dvacetiminutovém představení na londýnském koncertě Live Aid, jenž skrze 12 satelitních vysílačů sleduje 1,6 miliardy lidí! Neuvěřitelné číslo, které odmítá potřebu jakýchkoliv dalších komentářů!
Byl to především Freddie Mercury, který poutal pozornost a strhával masy, i když v rozhovorech, na které ho příliš neužilo, vždy vyzdvihoval kapelu Queen jako tým, fungující soukolí. Odmítal cokoliv, co by ostatní členy kapely uvrhlo do šedi jeho vlastního stínu. Důvodů, proč Freddie příliš neholdoval různým interview, bylo více. Především se domníval, že všechno již sděluje jejich hudba a jistou roli jistě sehrála i Mercuryho značná stydlivost. Zní to možná neuvěřitelně. Že ta mašina na zábavu a kvalitní hudbu, showman s bezmeznou fantazií a úchvatný zpěvák v jednom, byl plachý? To přece není možné. Nicméně zpovědi jeho blízkých jednoznačně hovoří o opaku.
Své blízké miloval. Byl neskutečně oddaným přítelem, starostlivým a šlechetným občanem. Staral se a nikdy si nehrál na někoho, komu svět musí ležet u nohou. Ano, před představením oblékal masku provokativního rockera působícího mnohdy až příliš sebevědomě, ovšem v soukromí nedával žádným falešným maskám a divadelním hrám prostor. Zachoval si skromnost i v době, kdy ho celý svět uctíval jako moderního boha.
Bohužel už od roku 1989 se začalo spekulovat o Freddieho špatném zdravotním stavu. Ale on sám až roku 1991, den před svojí smrtí, veřejně prohlásil, že trpí nevyléčitelnou nemocí – AIDS. O den později se stal její nejslavnější obětí. Freddie Mercury již není mezi námi, ale skladby skupiny Queen a mocný hlas Freddie Mercuryho žijí navěky. Píseň We are the Champions (jsme šampióni) je dodnes nejhranější skladbou v dobách oslav, úspěchů a nejrůznějších vítězství. A tak Freddie Mercury i ve svém mladém věku 45 let dosáhl své vize. Nestal se jen rockovou hvězdou hudebního nebe. Stal se nesmrtelnou legendou!
Je pravda, že byl geniálním zpěvákem a výborným showmanem. Několikeré dokumenty z jeho řivota však ujazují, že v soukromí pořádal homosexuální orgie. Měl nenastytnou touhu po mladých chlapcích a jejich zadcích… a když se ho někdo zeptal: proč jsi spal s tolika muži? odpověděl: protože jsem mohl. sami se mi nabízeli
což nijak nesnižuje, že je obrovská legenda, podle mého názoru si každý může v soukromí dělat, co chce. Jen mě pobavilo, jak je několikrát v článku zmíněno, že byl skromný a tichý 😀