Na návštěvu této země byste si měli vyhradit více času, aby vás stihla okouzlit všemi zvláštnostmi, kterými oplývá. Opravdu zde naleznete poměrně specifickou a zachovalou kulturu, jež nepodlehla globalizaci proměňující všechny evropské země v jednu nemastnou neslanou směs. Finsko si žije svým životem, tak trochu stranou od Evropy, pečlivě si hlídá své zvyky a kulturu poctivě vybudovanou během dlouhé historie. Pokud toužíte poznat něco zvláštního, něco jiného, ale přitom nechcete opustit Evropu, je Finskou tou pravou zemí, kam byste měli zamířit.
Různým překvapením, jež na vás zde čekají, přispívá skutečnost, jak málo toho víme o této zemi. Svědčí o tom už jenom fakt, jak těžké bylo u nás, v České republice, najít průvodce Finskem. To nemluvím o slovníku nebo učebnici finštiny, což připomíná hledání pokladu mezi hromadou literatury věnující se snad všem sebeméně zajímavým místům na světě. Ale Finsko? „Tam přece nikdo nejezdí,“ zněla často odpověď prodavačky v knihkupectví.
Do této země ničeho a nikoho jsem se tedy vydala s menším zděšením. O to příjemnější však bylo odhalování všech aspektů života ve Finsku. Za prvé jsou Finové na svou zemi hrdí, a to právem. Nevadí jim, že platí poměrně velmi vysoké daně. To jim totiž na druhou stranu zaručuje, že všechno v tomto státě funguje perfektně a bez problémů. Tohoto sociálního pojetí státu nikdo nezneužívá, jelikož jednou z nejpřirozenějších vlastností obyvatel je poctivost a upřímnost. Opravdu netuším, co za tím vězí, že jsou lidé na severu daleko poctivější a upřímnější než obyvatelé střední či jižní Evropy.
Denodenně zde čelím situacím, kterých by v jiné zemi někdo hned zneužil. Ku příkladu si v univerzitní menze můžete nabrat kolik jídla chcete za stejnou cenu. Tady se opravdu nestane, že by někdo skládal z těstovin pyramidu či si cpal chleba do kapsy. Revizoři mají na speciálních modrých uniformách velkým písmem napsáno “Revizor“. Kdo by si u nás koupil měsíční jízdenku, kdyby tomu bylo stejně? Jediná nevýhoda je, že když si na tento poctivý styl života zvyknete, tak vás pak doma bude čekat nepříjemné překvapení.
Obdivuhodné je rovněž spojení s přírodou, očividné na většině lidí. Jsou obklopení krásnou, čistou, místy téměř panenskou přírodou, které si váží a respektují ji. Od malička jsou vedeni k ekologickým návykům, a tak si pak zaslouženě můžou užívat krás okolní krajiny. To se týká i obyvatel velkých měst, například Helsinek.
Na velmi členitém pobřeží plném mořských zálivů a lesů naleznete tolik krásných míst na procházku nebo projížďku na kole jako málokde. A nemusíte se obávat, že byste zde byli rušeni, panuje tu až mystický klid a harmonie. To ucítíte i z lidí, kteří tuto krajinu obývají. Jsou nadprůměrně slušní, tišší a klidní. Zřídka se vám podaří vidět rozčíleného nebo nadšeného Fina, jsou jako klidná hladina jezera, své emoce schovávají hluboko na dně. Což je na jednu stranu příjemné, na druhou už méně. Všichni jsou ochotní, milí a příjemní, ale čert aby se v nich vyznal, co cítí. Uzavírání přátelství zde trvá poněkud déle, pokud tomu však věnujete svůj čas, nebudete litovat. O to je pak tento vztah trvalejší, pevnější a upřímnější. Je legrační, že si to sami obyvatelé Finska uvědomují a mluví tak o sobě.
Snad všichni Finové jsou esteticky založení, finský design a architektura jsou ostatně proslulé po celém světě. Moc dobře ví, že krása spočívá v jednoduchosti a že tu nejlepší inspiraci naleznou v přírodě. Vše zde vypadá jednoduše, propracovaně a přirozeně. Ať už se jedná o rozkošné severské dřevěné domky různých barev či o vybavení interiéru odpovídajícímu vzorovým pokojům v IKEI nebo o styl oblékání. Jen zřídka potkáte někoho nevkusně oblečeného. Dávají si na tom, co mají oblečeného velmi záležet.
Stejně jako se starají, o to co jí. Zdejší gastronomie patří mezi nejzdravější na světě. Mezi nejtypičtější artikly jednoznačně patří nespočet druhů tmavého chleba, ryby, výtečná lososí polévka, sobí maso a spousta eko zeleniny vypěstované lokálními zemědělci. Ke každému obědu je samozřejmostí salát a zákys, který pomáhá jídlo strávit. Poměrně neobvyklé jsou jejich sladkosti, které nosí ve stylových obalech prakticky pořád u sebe. Jedná se o černé bonbóny zvané Salmiaky, které chutnají slaně a lidé ze zahraničí většinou nejsou schopni tyto divné sladkosti ani pozřít. Dejte jim však čas, stejně jako všem ostatním věcem, tady se s ničím nespěchá. Všechno má svůj čas, který ovšem vede k dokonalosti.
Tuto zemi jezer, sobů, krásné přírody, Santa Clause, poctivých tichých lidí, saun, podivného jazyka a sladkostí budete buď nenávidět, nebo si ji zamilujete. Většinou nejde o lásku na první pohled, ale zato je to láska na celý život.
Děkuji. Stručné představení toho, co čtenáře tohoto magazínu zajímá na jiných zemích – architektura, příroda, gastronomie. A navíc po dlouhé době doplněno více fotografiemi než jen tou hlavní. Děkuji. Zvláště po fotkách se mi stýskalo.
vynikajici clanek a stale me utvrzuje v to ze na severu je lip jak u nas, nejvic me laka na tech zemi to, ze je tam jaky si pocit duvery a zodpovednosti, ktery lidi nesvadi k tomu aby zneuzivali sveho postaveni ci situace, urcite bych se rad jednou zahnizdil v takovy krase jako je Finsko ci Svedsko…
Začátkem příštího roku máme v úmyslu se s rodinou přestěhovat z ČR (Ostravsko) do Norska (Bergen). Děkuji za další skvělý článek, který mi dodal další kus odvahy překonat počáteční problémy a přesun skutečně realizovat 🙂
celá rodina se stěhujete? umíte norsky? 🙂 a co tam budete robit? díky za info, zajímá mě to 🙂
Děkuji za příjemný článek. Mám z Finska podobnou zkušenost. Jednou z možností jak si přinést alespoň část atmosféry a trávit příjemné večery u krbu ve finském dřevěném domě poskytuji svým zákazníkům. Rád poskytnu více informací. obchod@aviga.cz
Severne krajiny ma proste fascinovali, fascinuju a asi aj budu, a nie je to iba krajinou, ale aj ludmi.
HELSINKI – POKLIDNÉ, ČISTÉ, VKUSNÉ, FUNGUJÍCÍ MĚSTSKÁ DOPRAVA , VE MĚSTĚ MÁLO AUT A TURISTŮ, 100 KM MOŘSKÉHO POBŘEŽÍ, VYSOKÁ KULTURA BYDLENÍ A HODNĚ ZELENĚ … POZNÁTE FINSKO A UŽ NIKDY NEZAPOMENETE A BUDETE SE CHTÍT NĚKDY VRÁTIT. TAKÉ SE VÁM BUDE STÁLE HONIT HLAVOU,JAK JE MOŽNÉ, ŽE NĚKDO JDE ŽÍT V SOULADU S PŘÍRODOU A MÍT VYSOKÉ SOCIÁLNÍ CÍTENÍ A NEMYSLET JEN NA SEBE.
Dobrý večer.Posílám pozdrav z Čech,pokud jste vaše rozhodnutí stěhování do Norska,opravdu uskutečnili a jste tam daleko na severu.Moc by mě zajímalo,jak se vám daří.Stále přemýšlím,která země na světě je nejlepší.Vždycky jsem tvrdila ,že uteču do Kanady.
Děkuji za krásný článek, sice už je krapet starší – dřív jsem na něj nenarazila – ale to nevadí. Situace už se trochu změnila. Do Finska proudí víc a víc turistů (i těch českých bohužel). A bohužel sem také tahají své zlozvyky. Není nic horšího než sedět v baru a poslouchat vedle sedící Čechy jak si stěžují a pomlouvají v češtině vše kolem…ano, protože mají takový ten macho pocit, že jim nikdo nerozumí. Ale do očí Finovi by to neřekli. A já pak vždycky přestanu mluvit, aby někdo nepoznal, že jsem taky z Čech..a většinou se stydím tak moc, že nakonec odejdu. A není nic horšího než se procházet národním parkem, kochat se tou krásou a pak slyšet řvoucí české party a cestou nacházet na zemi obaly od českých potravin. Hanbou jsem málem skočila ze skály, jak já se styděla! A o turistech, které potkáte ve větších městech, ani nemluvím..pořád si na něco stěžují, pořád mají připomínky, hloupé řeči, pusu plnou pomluv..no, ani nevíte, jak jsem šťastná, že jsem z Čech vypadla. V takové banánové republice vážně žít nechci. Nějak mám pocit, že není nic krásnějšího než žít ve Finsku, ve spojení s přírodou…. Za těch deset let co do Finska jezdím, mě neopustil ten pocit, který jsem měla při první návštěvě….jako když vejdete do nádherného kostela a něco, nějaká zvláštní energie, vás nutí šeptat, aniž víte proč… Mám pocit, že ve zbytku Evropy se zapomíná žít. Tady to nehrozí..
Terezo, tak až budete zase v Helsinkách, ozvěte se. Článek byl sice publikován nezávisle na mě, ale ve Finsku už pár let žiji 🙂 A neviděl bych to tak černě, otevírání země nepřináší jen špatné, najdou se i pozitiva. Mějte se úspěšně, s pozdravem Tomáš
Zdravím, v Helsinkách jsem už pár týdnů..a nemálo dalších ještě budu :). T.
Terezo, tak pokud chcete, ozvěte se, můj email najdete v sekci Redakce (http://dreamlife.cz/redactors.php), můžeme si dát někdy kafe 🙂 Kanceláře máme na Arkadiankatu, takže kdykoliv kdekoliv v centru je fajn. S pozdravem Tomáš
Ahoj Sarko,
podrilo se Ti nakonec vybrat zemi zaslibenou? Take jsem uvazoval vzdy o Kanade. Nejak me to tam proste tahne. Take casteji premyslim o tom uteci z CR. Jakou zemi jste nakonec zvolila? Jinak nemate nekdo zkusenosti s zivotem v Kanade?
Klidne mi napiste na email vyse. Dekuji
Milan
Musím souhlasit, že v tom, co píšeš je Finsko nádherná země, plná skvělých, poctivých a milých lidí se silnou tradicí a kulturou – mě se třeba moc líbilo, že na škole se neustále něco dělo, a při studentské oslavě může člověk na ulici potkat důchodkyni, jak hrně nese svou už značně zažloutlou studentskou čepici.
Musím ale přihodit i historku z druhé strany. Jednou, když jsme zničení po noční plavbě zašli v Turku do All you can eat, přišla to stejné omšelé restaurace rodina v oblecích a kravatách, aby u pár kousků oschlé pizzy měli rodinnou oslavu. Vyjít si tu ven není úplně levná záležitost, ale asi i proto spoustu Finů tak rádo pořádá doma saunovací či jiné zábavy. Finsko je opravdu krásná země.
Krásný článek! Děkuji, těším se až se do Finska podívám, láká mě příroda a díky tobě jsem zvědavá i na milé lidi.