Dani Johnson: Z bezdomovkyně milionářkou

0
498

danijohnson

Hromada lidí stále ještě zastává názor, že z jakých poměrů pocházíte a jak jste vychovaní, s naprostou jistotou předurčí, jak se bude váš život v budoucnu vyvíjet. Pokud by to ovšem byla pravda, Dani Johnson by čekal život prožitý v závislosti na kokainu, prostituci a později by to vyústilo až v sebevraždu. Dá se vůbec vyhrát, když už od začátku je vaše šance na výhru více než mizivá?

Dětství Dani se snad ani nedá nazvat dětstvím, jak ho známe. Oba její rodiče byli závislí na drogách a alkoholu, a jak sama říká, nikdy je neviděla střízlivé. Matka měla zálibu v jejím bití, otec zase v jejím zneužívání. Když později objevili zálibu v kokainu, šílenství se ještě zintenzivnilo. Den co den ji v deliriu nabádali k sebevraždě. Naštěstí se k ní nikdy nedokázala odhodlat. „Byla jsem slaboch, díkybohu.“ Nutno podotknout, že Dani bylo teprve 8 let.

Šílenství nekončilo. Když dosáhla plnoletosti, rozhodla se nejen opustit domov, ale i rodnou Kalifornii. Odpověděla na inzerát v hotelu na Havaji, který jí sice zaplatil letenku, ale výměnou musela pracovat za nuzných podmínek, kdy za celý den tvrdé práce dostala 2 dolary a 3 centy. Spala a bydlela ve starém autě, které si pronajala, ale neplatila půjčovné. Takže se její dluh vyšplhal po pár měsících na 35 000 dolarů. A jediná možnost, jak se navečeřet, byla chodit na rande. Jeden čas takhle chodila s 8 muži najednou. Bylo jí teprve 20, když se blížila její životní zkouška.

Byl nádherný večer a Dani si spolu s dalšími servírkami užívala vánoční party na pláži, při které se, jak už to bývá, hodně pilo. Když všichni byli v náladě, přišel na řadu kokain. „Po zkušenostech s rodiči jsem se mu vždycky snažila vyhnout. Posilněná alkoholem jsem ale věřila, že jen ochutnám a nenechám se vtáhnout. Nechápu, jak jsem se mohla být tak naivní,“ vzpomíná Dani. Protančila celou noc a v 10 ráno se probudila na pláži naprosto vyčerpaná. Nebyla s to ani vstát. Jediná myšlenka byla: „Potřebuji kokain, jinak nevstanu.“ Peníze na drogu neměla, závislost však byla silnější. Začala se tedy prodávat jako prostitutka, aby si na kokain vydělala.

„Bylo mi ze sebe zle, nenáviděla jsem se. Připadala jsem si daleko horší než rodiče, a proto jsem se se slzami v očích rozhodla skoncovat svůj mizerný život.“ Pomalým, přesto rázným krokem se vydala vstříc svému „osudu“ na dno oceánu. Voda začala smáčet její šat a ona pociťovala chlad nejen mokrého oblečení, ale i svého rozhodnutí, jenže ve chvíli, kdy se jí začala vlévat voda do úst, pocítila něco zvláštního.

Dodnes nechápe, co se vlastně stalo. „Nějaký hlas uvnitř mě začal křičet, vylez z vody, sbal deku a vrať se do auta. Jako by mě něco praštilo. V tu chvíli jsem si uvědomila, že tohle nechci, náznaky kokainu úplně vymizely a já rychle utíkala z vody.“ Jak tak utíkala k autu, v hlavě se jí začaly hádat dva hlasy. První ji nabádal k tomu, že musí přestat, že dokáže skoncovat s tímto životem a zvítězí nad ním. Kdežto ten druhý jí jen připomínal, jaký je smolař, jak je k ničemu a do mysli ji vracel vzpomínky z dětství. „Ani nevím proč, ale poslechla jsem ten první hlas.“

„Uvědomila jsem si, že dokud nezměním své myšlení, nezmění se ani můj život. Dokud se plně nerozhodnu, budu odepsaná.“ Rozhodnout se nakonec člověk dokáže. Jenže změň svůj život, to se řekne celkem lehce. Realizace je vždy nesrovnatelně těžší. Dani došlo, že pokud se vrátí ke své práci servírky, žádné velké štěstí ji to nepřinese. S touto prací se dá akorát tak živořit. Vrátit se do Kalifornie už nechtěla, všechno by ji tam připomínalo příšerné dětství, navíc na návrat neměla ani peníze.

Jak tak seděla v autě, bůhví proč, ji do oka padly krabice se zeštíhlujícími prášky a koktejly. „Už si nevzpomínám, kdo mi to tam dal, jen jsem věděla, že to nechci prodávat. Na druhou stranu to byly otevřené dveře do nového světa s velkou příležitostí.“ Vzala tedy krabici a zavolala na číslo výrobce, její otázka byla jediná: „Co je nutné udělat, abych mohla produkt nabízet na Havaji?“  Na druhém konci se ozvalo, že musí mí licenci, ale na tu neměla peníze.

Vzdali byste to? Dani ne, jelikož neměla na vybranou – namísto důvodů začala hledat způsoby. Napsala několik jednoduchých letáků, ale protože neměla číslo, na které by ji mohli zájemci telefonovat, otevřela Žluté stránky a z budky zavolala na malou telekomunikační firmu. „Stačilo jen trochu zaflirtovat s mladíkem na druhém konci a odpustil mi celý dlouhý proces a zařídil mi pevnou telefonní linku, která patřila nějakému neplatiči. Jen chtěl nějaké peníze a ty jsem mu slíbila poslat do měsíce,“ vzpomíná Dani.

Letáky vylepila na poště, kam chodilo celé město. Za tři hodiny měla 25 hovorů. „Nenapadlo mě, že by odpověděl jediný člověk, ale naštěstí jsem to zkusila. Za první měsíc jsem měla 40 objednávek a příslib 4000 dolarů. Zavolala jsem výrobci a on potřeboval ještě fyzickou adresu, kam zasílat produkty. A já žila na pláži. Domluvila, no spíše umluvila, jsem majitele obchodu s likéry a použila jeho adresu.“

Většina lidí má dnes vše, co potřebují, ale chybí jim to nejdůležitější – odvaha. Obrovská to škoda. 21letá Dani Johnson vydělala za první rok čtvrt milionu dolarů, druhý rok již byla milionářkou a otevřela 18 center pro hubnutí po celé Havaji. Ve 27 letech úspěšný řetězec prodala, ale ponechala si jen malé procento. Obdržela tedy obrovskou sumu peněz, což je na bývalou servírku, bezdomovkyni, prostitutku, drogově závislou, která měla naprosto odstrašující dětství, vcelku úspěch. Co říkáte? Inspirujte se příkladem Dani, i vy máte možnost volby, jakému hlásku budete bedlivě naslouchat…

Video k inspiraci a odhodlání od Dani, krátký úryvek:

Když jsem ještě žila na ulici a spala v autě, často jsem se litovala a svalovala vinu za svou situaci na ostatní. A byla to pouze má osobní volba takto situaci vnímat. Možná jsem si dokonce užívala obviňovat ze svých problémů svého nevlastního otce nebo člověka, který mě okradl o první byznys. Možná jsem si užívala být obětí. Nemůžete nikoho nutit k úspěchu, to je jen a pouze osobní volba. Povzbuzujte lidi k úspěchu, inspirujte je, ale nenuťte je. Milujte je, jací jsou právě teď.