Lid je inspirován citáty a motty slavných i neznámých autorů, ale stále to jsou lidé, společnost a řeč, která inspiruje. Některým z nás se podaří ukout myšlenku, jejíž poslání mezi námi zůstává tisíc let. Během nich vznikly a zanikly stovky spisů s heroickými citáty, se středověkými, keltskými či latinskými motty. Neustále se seskupují rčení, přísloví a termíny známých ale i neznámých autorů. Ti jsou citováni, přeříkáváni a jejich známé myšlenky vstupují do ,,nesmrtelného“ prostoru.
Citáty tu poletují a vypovídají nám o lidech, moudrosti, životě, válce, zkrátka o čemkoliv. Jejich obsah se týká lidství. Tudíž není složité si význam propojit s naší životní situací. Moudré a s nadhledem vyslovené citáty jsou výsledkem zkušeností, prožitých příběhů a získaných ponaučení. A tak ani zde neopomeneme uvést moudro, které potvrzuje, že smysl citátů je reflexí minulosti.
„Život je možné prožívat jen směrem vpřed a chápat jen směrem vzad.“ – Jack Welch
Příběhy těch, kteří citují
Objevují se v knihách, na stránkách sociálních sítí, dostáváme je otištěné na dárcích a slýcháme je v proslovech. Kdo ale takové věty říká a jací jsou jejich autoři? Souvisí snad jejich životní osud a příběh s myšlenkami, které pronášejí? Často citovaný a mezi lidmi opěvovaný spisovatel Paolo Coelho je výborným příkladem, který dosvědčuje soudržnost mezi prvotním záměrem knihy a následným vyzněním vyjmutého citátu.
Prožil velmi složitý život, požíval drogy, věnoval se magii a v mládí byl třikrát v psychiatrické léčebně. Po letech se Paolo vydal na duchovní pouť do Santiaga de Compostela, která změnila způsob jeho života. Ve svých knihách, které jsou mimochodem nejznámějšími bestsellery v Brazílii, se obrací na ten nejobyčejnější lid, který touží po jiném životě. Přináší čtenářům rady o zodpovědnosti a důležitosti poznat své vlastní já a vyřčené citáty souzní s jeho samotným přesvědčením, s jeho láskou a vírou v člověka a dobrotu, „Tam, kde je tvůj poklad, bude i tvé srdce“.
Vedle hlubokomyslných myšlenek se k nám dostanou i nadnesené a vtipné až absurdní citáty od autorů, které bereme s velkou rezervou a přesto s obdivem. Jedná se například o citáty slavného českého giganta Járy Cimrmana. Jeho moudra vešla ve známost prostřednictvím divadelních her. Fráze jako ,,Můžeš podlézt, ale pak se musíš zase narovnat,“ nebo „Můžete s tím nesouhlasit, můžete se dokonce i rozčilovat, ale to je asi tak všechno, co se s tím můžete dělat“ jsou sice absurdní jako celý příběh Cimrmana, přesto v nich člověk nalezne smysl. Citáty neslouží jen k povznesení mysli, často nás dokáží rozesmát a uvědomit si, že je dobré brát věci s lehkostí a humorem.
Necitují jen umělci a filozofové. Vedle Aristotela, Leonarda Da Vinciho a jiných historicky významných osobností si čteme citáty vojevůdců, prezidentů a podnikatelů. Benjamin Franklin kdysi řekl, „Vodu neoceníme, dokud nám nevyschne studna a to platí o všem i v životě,“ a věděl to z vlastní zkušenosti. Musel se naučit vážit si malých věcí, postupně se pak z chlapce, který vyrostl v chudé rodině mydláře, stal diplomat a spisovatel. Poslední prezident Československé republiky a zároveň první prezident České republiky Václav Havel udělal vše proto, aby na našem území vznikl demokratický stát. Jeho citát „Je na každém z nás, aby se snažil. Ti, kteří říkají, že jedinec toho moc nezmůže, si jen hledají výmluvy,“ dokládá jeho činy a snahu.
Vyslovit citát může kdokoliv, a pokud bude mít výrok hlavu a patu, lidé si ho zapamatují jako právě tento, „Život je cesta, která nás díky zkušenostem učí být lepšími.“ Autor je neznámý a přesto si k nám našel cestu. Každý inteligentní a vnímavý člověk se dokáže zamyslet nad svým počínáním a popsat ho slovy.
Jak čteme citáty
Vnímáte jejich význam jako letmé prozření, které si spojíte s vlastními problémy, nebo se pídíte po jejich autorovi? Zajímají vás osudy řečníků, filozofů, vojevůdců a objevitelů, kteří pronášeli slavná moudra? Čtete knihu, a když se vám nějaká věta líbí, opíšete si ji vedle na papír?
Co nás motivuje, co nás donutí k zamyšlení nad sebou samým?
Jsou to nepatrné události činící z malých věcí velké, z krátkých okamžiků nezapomenutelné, z obyčejných skutků nenahraditelné a z banálních frází okřídlené. Jsou to příběhy inspirativních lidí, kteří se poprali se složitou situací. Citáty vypadají, jako by je někdo řekl přesně pro ten účel, který za nimi vidíte. Máte pocit, že byly řečeny bez postranních dovětků a frází. Většina takových mouder je však vyjmuta z knih, přednášek a proslovů. Autoři citátů při jejich vyslovování pravděpodobně vůbec netušili, že by se jednou myšlenky citovaly.
Cestu k lidem si našly jako pohádky
Moudra jsou říkána v rámci celistvých myšlenek. Často se však najde někdo, kdo si podtrhne právě jednu větu, která mu utkví v paměti a díky lidové slovesnosti, neustálému sdílení myšlenek, literatur se tato podtržená místa dostávají mezi lid. Citáty dostávají nové významy a interpretují se podle potřeb každého recipienta.
Ale chtěl takové interpretace autor?
Ať chtěl či nechtěl, spisovatelé, novináři, filozofové a ve starých dobách řečníci zkrátka musí počítat s určitou mírou interpretace, která se bude lišit od jejich myšleného sdělení. Ovšem není nic krásnějšího, než když jsou díla autorů interpretována. Důležité je se nad nimi zamyslet a vztáhnout je ke svým potřebám.
Vliv jménem citát
Citáty mají zvláštní moc. Jak málo stačí k tomu, aby pár uspořádaných slovíček ve větě člověka uklidnilo, rozesmálo, motivovalo a dodalo mu odvahy. Často se lidé díky citátům odhodlají k dávno odloženým a zapomenutým skutkům, jsou schopni změnit způsob života nebo jim motta dodají odvahu.
Učíte se prostřednictvím citátů?
Citáty nejsou dokonalými návody jak žít. Na to si každý musí přijít sám, ale krátké větičky nás mohou inspirovat k zásadnímu kroku. Nasměrují a nakopnou. Fungují jako podněty k zamyšlení, k uvědomění si sebe sama a svého postavení. Jsou metaforami smíchu, slz a nadšení.
Jak se dozvědět o citátech víc
Citáty jsou často vytržené z kontextu delší a obohacující knihy. Dávají pak zcela jiný smysl. Inspirujte se tedy krátkými citáty, ale čas od času sáhněte po knize, ze které daný citát pochází. Proč se těšit z vůně jednoho květu, když můžete mít ve váze celý svazek.
© Barbora Mikysková
