Cestování: Objevte sami sebe a postavte se na vlastní nohy

1
2553

Cítíte, že jste ušli dlouhou cestu, ale nepoznali jste něco, co bylo třeba. Sami sebe v jiné neprozkoumané zemi. Toužíte spatřit místa, o kterých jen čtete, ale nemáte odvahu k zásadnímu kroku? Paolo Coelho říká, že: ,,Svět potřebuje především příklady, lidi schopné prožívat své sny a bojovat za své ideje.“ Tak posbírejte všechnu odvahu a dejte světu, co si žádá. cestování

Nejčastěji se bojíme promluvit cizí řečí a máme strach ukázat slabší stránku své osobnosti. V cizí zemi si nejsme jistí tak jako doma, kde se nemusíme neustále ptát na radu. Proto je obdivuhodné, kolik mladých lidí se vydá za hranice bez kamarádů a známých. Ti druzí by země chtěli navštívit zrovna tak, ale něco jim v tom brání. Je to strach z osamostatnění se, strach z cizího prostředí, z neznalosti jazyka a ze spousty jiných věcí. Skutečná realita není tak černá, jak si ji lidé představují. Jelikož existuje nespočet průvodců, map, smartphonů a inspirativních knih zabývajících se cestováním, nejtěžší krok bude patrně ve vaší hlavě. Využijte situace, která se vám nabízí a zkuste vycestovat sám nebo s cizí skupinou organizující zájezd.

Nikdy není čas ztrácet čas, tak se chopte batohů, oprašte fráze angličtiny a vydejte se poznávat svět a sám sebe. Nejdůležitější položkou bude vedle cestovních dokladů a lékárničky odvaha, odhodlání a touha poznat nepoznané. Získáte však další skvělé zážitky a zjistíte, jak řešíte problémy samostatně. Možná se poznáte lépe, možná ne, ale rozhodně se poznáte za zcela jiných situací.

Před cestováním si ujasněte, co doopravdy chcete vidět. Nejprve byste měli začít s lokalitou. Jaké máte preference? Toužíte se procházet historickými uličkami, mezi architektonickými kousky šplhajícími do stovek metrů? Mezi uměleckými památkami lemujícími uspořádané aleje stromů? Nebo se vaše kroky chtějí ubírat do divoké a nezkrotné přírody, která nabízí svobodu a čistý vzduch?

Volba je pouze na vás, jen ji musíte uskutečnit. Možnosti můžete i propojit, zkrátka v dnešní době se v cestování omezovat nemusíte tak jako se omezovaly předchozí generace. Pokud se odvážíte, zabouchnete za sebou vlakové dveře, vystoupáte na poslední schůdek vedoucí do letadla, nebo se pohodlně usadíte na autobusové sedačce, až budete vstávat, otevře se před vámi nový svět. Svět osamostatnění, zodpovědnosti, nových a především nedocenitelných zkušeností a příjemných vzpomínek.

Jakkoliv bude následující rada podivná, zkuste se nad ní zamyslet. Chcete danou lokalitu poznávat spíš v její přítomnosti, nebo se zajímáte o historickou hodnotu o chronologii vývoje, během kterého vznikla přesně taková podoba místa, ve které se budete nacházet? Na to si odpovězte raději před odjezdem. Pokud vás zajímá přítomná bující atmosféra ulic, vesnických tradic, přírodních krás, nezkoumejte povinně výstavy umění, technická a historická muzea, ze kterých si ve finále nic neodnesete. Zkuste raději okusit aktuální vůni, chuť a zábavu. Bavte se s lidmi, vyrazte na místní kulturní, společenskou akci. Ochutnejte zajímavé speciality, navštivte divadla, kavárny, nebo univerzity, kde se to hemží inspirativními lidmi.

Nebraňte se kontaktu s cizinci, jedině tak poznáte novou zemi, cizí řeč a jiné způsoby. Pokud se chcete zapojit do konverzace, neváhejte. Cizinci jsou rádi, když slyší svůj rodný jazyk. Představte si sami sebe, když s vámi bude mluvit cizinec, budete rádi, že se snaží hovořit česky a ještě mu shovívavě pomůžete se slovíčky a výslovností. Skvělým místem, kde se můžete nezávazně bavit, jsou místní hospůdky. Nemusíte hned tančit ve víru hudby uprostřed parketu, také nemusíte pít první ligu na baru, stačí se v klidu usadit ke stolu, dát si něco k pití a sledovat cvrkot dění.

Investujte do zážitků, na které jednou budete vzpomínat. Jste ve městě, ulice a památky probádané, hlavní body své cesty jste navštívili a zbývají vám ještě dva dny. V kapse máte peníze na hromadu suvenýrů a v hlavě ideu vedlejšího města, kam jste se chtěli podívat, ale už byste nekoupili nic babičce a dědovi. Že vlastní potřeba a sobeckost vítězí nad darem? Své peníze jste si šetřili na cestu přesně proto, abyste viděli vše, co jste chtěli! Nedřeli jste se do úmoru kvůli lahvi vína, která se bude lišit etiketou, mimoto prarodiče budou jistě radši, když si k nim sednete, ukážete jim fotografie a budete jim vyprávět, co jste v zemi zažili.

Dejte šanci místním studentům. Zaplaťte si průvodce mezi studenty, nejen, že budete chodit po místech, která navštěvují mladí lidé, ale dozvíte se spoust zajímavých informací. Studenti poskytující průvodcovské služby často navštěvují přednášky historie nebo cestovního ruchu.

Překonejte strach z nedorozumění a neznalosti cizího jazyka. Pokud se s vámi lidé budou chtít dorozumět, buďte si jisti, že základní smysl vašich vět vyjde na povrch. Navíc si pro nejhorší chvíle můžete přibalit malý slovník.

Když už jste překonali strach ze samoty, překlenuly se vaše obavy z nedorozumění a poznali jste kus jiného světa, dejte si chvíli na to, aby se cizina vryla do vaší paměti a pod vaši kůži. Nechte na sebe působit atmosféru, zvyky, řeč, náboženství a tradice. Nekritizujte hned všude a všechno, tolerujte rozdíly, po příjezdu domů si budete vážit toho, co máte. Určitě jste se na cestu nevydali kvůli tomu, že jste si chtěli postěžovat na úroveň místní hygieny, cenu lepší kávy a výkyvy v dopravě. Kdo vyráží do ciziny sám, pravděpodobně si tyto změny zjistí dopředu a na místě není třeba se nad tím znovu pozastavovat.

Nakonec získáte nadhled nad jiným stylem života a můžete tak zhodnotit schůzku se svou osobou ze zcela jiné perspektivy. Budete si cenit sami sebe za překonaný strach, začnete k problémům přistupovat čelem, osvojíte si lépe cizí řeč a začnete v ní i přemýšlet. Začnete si vážit vlastní kultury, tradic a zvyklostí a v příštích letech, až se zase budete rozhodovat, zda někam jet či ne, se okamžitě přikloníte k první variantě.

,,Když něco opravdu chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“ Paulo Coelho

© Mikysková Barbora

1 komentář

  1. Jsem vděčná za svou cestovatelskou touhu, kterou jsem měla ještě za dob komunismu, kdy vycestovat mimo ten komunistický tábor nebylo jen tak. A já se přece učila (sama) anglicky, španělsky, francouzsky i arabsky a hledala jsem cestičku, jak cestovat a poznávat. A když jsem dostudovala gympl, komunismus jako naschvál padl 🙂 A tak jsem mohla procestovat Evropu, Afriku i Asii 🙂 A jsou to léta, za která jsem nesmírně vděčná. Cestovala jsem se známými i neznámými. Spolužáky, turisty i s jednou libyjskou holčinou s dvěma malými dětmi, která jela z Jordánska domů za rodinou. Poznala jsem spoustu zajímavých lidí a spoustu zajímavých míst. Našla jsem v sobě sebedůvěru a nejen to. Jet sám je úžasné. Jet s někým také. Lidé se mohou podpořit. Ale i když pojedete sami, na té cestě nakonec sami nezůstanete, protože svět je plný lidí a spousta vám bude pomáhat :-)))

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here