Bora Bora, nádech výdech, azurové moře, bělostné pláže a stín palem, nádech výdech, světové golfové hřiště zalité sluncem, nádech výdech… Pauza pro snížení tepu. Asi takto dopadne každý, kdo se dostane k odkazu na Bora Bora. Touha po dalších a dalších doušcích ochutnávek tohoto místa, po dalších a dalších informacích se stává nesnesitelnou, toto místo vyvolává posedlost, ta okázalá dokonalost, ta neuvěřitelná podoba s představou božského ráje. Obsesivně skličující…
Na světě je nespočet báječných míst, míst, o kterých si lidé myslí, že by mohly být rájem, které lidé za ráj považují, ale na světě není žádné místo jako je toto. Nic není jako Bora Bora, nic není jako bydlení na mořské hladině nekonečného oceánu v tom nejvybranějším letovisku z nejvybranějších. Na tomto místě vnímáte sami sebe do posledního kousíčku, stejně do posledního kousku jako prostředí samo prezentuje svou dokonalost. A není v této disciplíně vůbec skromné, naopak, vystavuje na odiv vše, co do vínku před pěti tisíci let dostalo. Ať už od matky přírody samotné nebo božstva nejvyššího.
Dotyk hebké kůže nejpřitažlivější bohyně se přenesl do atmosféry bělostných pláží, její ladná ňadra pohybující se s dechem decentně a pravidelně nahoru a dolu najdete ve vnitrozemí, dva vrcholky uprostřed krajiny vám přijdou stejně úžasné a přitažlivé, pohyb v bocích nezkrotné bohyně pocítíte zvláště navečer při západu slunce a nedosažitelnost božské krásy při nočním chladivém koupání.
Ale i přes nesporný příspěvek přírody, o kterém na tomto souostroví není pochyb, nelze nezmínit lidskou snahu, která již značně pohostinné prostředí o 40 km2 transformovala v prostředí pohlcující. Ať už jsou to vybudované letoviska a hotely, nákupní střediska a bary nebo jiné projevy civilizace – zmiňme lázně, je nutné na žebříček vysoko umístit místní golfové hřiště. Pro fanoušky návykového sportu bude na místě prvním, pro turisty až na místě druhém, hned po vlastním hotelu. Prostředí hřiště je omračující a není nic nad slastný charakteristický zvuk dobrého odpalu ve všeobjímající kráse.
Ostrov je magickým místem a poznat jeho tyrkysové laguny, písečné pláže, hory plné vegetace a stále usměvavé domorodce je darem z nebes. Historie vzniku ostrova je značně poetická, málokdo uvěří, že tato místa mohla vzniknout vulkanickou činností. Ale je tomu tak, a i díky tomuto rodokmenu se může Bora Bora chlubit neobyčejnou průzračnou lagunou uprostřed sebe sama. S tou se pojí i místní legenda o vzniku ostrova, říká se, že nejvyšší bůh Taaroa nejprve stvořil ostrov Bora Bora – v místním jazyce “prvorozený”, až poté věnoval trochu božské pozornosti Havajským ostrovům. A bohyně ohně Pelé byla tak okouzlena tímto výtvorem, že se usídlila v kráteru ostrova Bora Bora.
Oblast samotné Francouzské Polynésie je velmi přitažlivá a nemálo návštěvníků musí souhlasit s návykovostí této oblasti, jakoby měla v sobě magnet přitahující vše zpět, jakoby produkovala našeptávače, kteří člověku nedopřejí jiného snění. I ostatní okolní ostrovy stojí za zmínku, ať už blízcí sourozenci Tahaa a Tupai nebo o něco vzdálenější výrazněji větší Tahiti. Bora Bora je jednou z epištol celé Polynésie, ale bezpochyby jednou z nejvýraznějších.
