Alfred Nobel: Nejprestižnější cena v historii

0
1225

Alfred Bernhard Nobel se narodil v roce 1833 ve švédském hlavním městě Stockholmu a kvůli chatrnému zdraví musel předčasně opustit školu. Jeho otec si však uvědomoval cenu dobrého vzdělání a tak najal pro svého syna soukromé učitele. Malý Alfred byl talentovaný i usilovný. Díky této kombinaci skutečně postupoval ve studiu mílovými kroky. Již v sedmnácti letech hovořil plynně švédsky, anglicky, německy, francouzsky a rusky. Uvědomil si, že pro dlouhodobý úspěch potřebuje stále nové informace, a tak přijal vzdělávání jako součást své celoživotní cesty.

„Rozšiřovat vědomosti znamená rozšiřovat úspěch.“

V této době také odchází do zahraničí, kde měl získat nové zkušenosti, rozhled a rozšířit si znalosti v oblasti chemického inženýrství. V Paříži se setkává s italským chemikem Ascaniem Sobrerem, který vynalezl technologie výroby vysoce výbušného nitroglycerinu. Alfréda fascinovaly možnosti jeho praktického využití například při těžebních pracích nebo ve stavebnictví. Rozhodl se studovat tuto vysoce nebezpečnou kapalinu a najít způsoby, jak řídit a ovlivňovat její výbušnost.

Roku 1863 se vrací zpět do Stockholmu, kde začíná rozvíjet výrobu nitroglycerinu. Jeho otec založil malou výrobní továrnu ve švédském městečku Heleneborg a Alfred dále hledal způsoby, jak snížit nebezpečí nečekané exploze. Rok na to však jednoho rána dochází v továrně k výbuchu, který připravil o život několik lidí. Mezi oběťmi byl i Alfredův nejmladší bratr Emil. Tato tragédie hluboce poznamenala celý jeho zbývající život. Byl rozhodnutý nedopustit žádné podobné neštěstí. Pustil se do rozsáhlého výzkumu, laboratoř neopouštěl kolikrát ani přes noc a pečlivě zapisoval všechny své poznatky. Zastával svou myšlenku: „Můj domov je tam, kde pracuji a já pracuji všude.“

Pokračoval v pokusech i přes výslovný zákaz švédské vlády. Aby neohrožoval spoluobčany, přesunul experimentální laboratoř na člun, ukotvený ve středu jezera. Trvalo tři roky, než nalezl tu pravou metodu, kterou snížil těkavost nitroglycerinu. A tak roku 1867 začala firma Alfred Nobel & Co. vyrábět výbušninu s názvem dynamit. Potenciál jejího využití při stavbách tunelů, odstřelech skal a řízených demolicích byl ohromný. Ve dvaceti státech po celém světe byly vybudovány laboratoře a továrny a mnoho vlád zakoupilo patent pro výrobu dynamitu. Alfred Nobel vynikal i jako obchodník s výjimečným citem pro finanční transakce. Netrvalo dlouho a stal se jedním z nejbohatších lidí tehdejšího světa. Jeho další vášní bylo cestování. Victor Hugo, slavný francouzský básník, jej kdysi označil jako „nejbohatšího evropského tuláka“.

Na sklonku života, v roce 1895, odkázal veškerý svůj majetek (více než 32 milionů švédských korun) do fondu, z něhož švédská Královská akademie věd každoročně vyplácí odměny za významná díla na poli vědy, umění a mírové činnosti. Finanční částka spojená s Nobelovou cenou je v současnosti více než 28 milionů českých korun. Tato závěť vzbudila celosvětový ohlas. Jednalo se o jeden z prvních případů, kdy byla darována tak vysoká částka na vědecké a charitativní účely. Jejím hlavním cílem je zajistit významným lidem finanční nezávislost, aby mohli bezstarostně věnovat další čas činnosti, která jim toto ocenění přinesla.

Někdo by mohl namítnout, že Alfred Nobel daroval celý svůj majetek jen proto, aby ulehčil svému svědomí. Pravdou bylo, že nenáviděl války. Jediné co chtěl, bylo dát lidstvu bezpečnou náhradu již používaného a tak nebezpečného nitroglycerinu. A to také dokázal. Jeho vynález je v upravené podobě používán do dnešních dnů a po celém světě s ním denně pracují miliony lidí beze strachu, že se večer již nevrátí domů.

Přesto se však dynamit stal důležitým vojenských artiklem a Alfred Nobel byl kvůli možnostem jeho zneužití v bojích stále více sužován pochybnostmi a výčitkami. Myslíte si, že se obviňoval právem? To je složitá otázka. Bylo by velice pošetilé hledat příčiny válečných konfliktů v pokroku a nových vynálezech, spíše než v nedostatku porozumění a v lidech samotných. Alfred Nobel zanechal lidstvu mocný vynález, který může pomáhat i ubližovat. Snad mají lidé dost rozumu a zvolí tu správnou cestu. Jak zařídit, aby se tak stalo? Nejlepší volbou bude, když všichni začneme u nás samotných.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here