Na stole Vám leží pozvánka na Masarykův okruh, pozvánka pro VIP hosty na neopakovatelnou akci, na závody kde limity neplatí, kde se chyby nepromíjí, kde vládne adrenalin a emoce. A také národní hrdost. Na Světový pohár motorsportu, kterého se účastní 23 národností – jezdci s týmy reprezentují 80% světové populace. Tento nový šampionát založil „jeho výsost“ šejk Mohammed Maktoum, vládce Dubaje a viceprezident Spojených Arabských Emirátů. A myšlenky se ihned chytily hvězdy závodů i zákulisí formule 1 jako Emerson Fittipaldi, Niki Lauda nebo Keke Rosberg, i díky jejim zkušenostem a kontaktům vznikl tento ojedinělý šampionát, který zavítal do České republiky.
Příjezd k okruhu působí jako New York po teroristických útocích, na každých pětistech metrech stojí zátaras na silnici a mnohočetná ochranka kontroluje vstupenku. Na tribuny podél silnice proudí davy lidí. Pomalou jízdou je míjíte a parkujete přímo v areálu okruhu.
Vydáte se na procházku boxovou uličkou, v každém boxu stejný obrázek. Mechanici klečí u odstrojené formule, dokončují poslední úpravy a zahřívají motor. Vysoko nastavený volnoběh a hrátky s plynem Vám trhají uši. V rohu sedí jezdec, již v kombinéze i přilbě, jeho nepřítomný pohled kamsi daleko svědčí o maximálním soustředění. Každý by chtěl vědět co se teď jezdcům honí hlavou. V boxu Číny se jezdec rozcvičuje, v rudém dresu s gymnastickými pohyby vypadá na rozdíl od ostatních značně komicky. Ale až usedne do vozu, bude z něj další dravec na trati…
Jezdci v tomto seriálu mají různou historii, většinou jsou to jezdci kteří tak tak vstoupili do formule 1 nebo zůstali těsně před branami. Mají nesporný talent i schopnosti, ale něco jim pro formuli 1 chybělo. Peníze, štěstí nebo ti správní známí, kteří mohou tahat za nitky v zákulisí. Mezi nimi je i Tomáš Enge, jeden z nejzkušenějších jezdců v poli, nejlepší a nejznámější český jezdec, jediný čech který okusil atmosféru závodu formule 1.
To už ale sledujete z poza skla VIP lóže divoký start první jízdy, s mojitem v ruce cítíte jak se vše kolem jemně chvěje když se kolem prořítí třiadvacet monopostů, každý vybavený řvoucím vysokootáčkovým osmiválcem. Jezdci kmitají s vozy ze strany na stranu, hledají volnou skulinku k získaní lepšího místa, černý novozélandský vůz prudce mění směr, ustrnutí diváků, vráží do vozu německých barev, který se prudce vznáší vzduchem do bariéry… Tupý náraz, kompozity vozu se roztříští, ale jezdec vystupuje nezraněn. Otočíte se k plazmové širokoúhlé televizi a sledujete další dění na trati. Hosteska mezitím přináší další drink…
Dlouhý plný plyn, lehké přibrždění, nasměrovat vůz do zatáčky a hlavně co nejrychleji ven než se něco semele. Zůstanete v zatáčce o pár setin vteřiny déle a přes záda Vám přeskočí 600 kilo závodní techniky. Jediná chybička může jezdce stát život. Toto vidíte na vlastní oči, cítíte vlastním tělem… Toto Vám bude běhat v myšlenkách až monoposty A1GP spatříte tváří v tvář.
Rozhodnete se pro malou projížďku, opustíte VIP lóže a nastoupíte tedy do Shuttle Busu, který privilegované osoby vozí po obslužné komunikaci okruhu. Závod je v plném proudu. Sedíte ve voze, který se plynulou rychlostí line kolem dráhy. Přes sklo vozu slyšíte neskutečný ryk závodních vozů. Ta formule kolem Vás právě proletěla rychlostí přes 250km/h, nemohli jste si ani všimnout o kterou se jednalo a už je pryč. Pravěpodobně Holandsko, ale jistí si nejsou ani Vaši přátelé, natož řidič Shuttle Busu. V části okruhu zvané stadion na řidiče mávají novináři ověšení batohy a taškami s metrovými objektivy, stojany a několika foťáky v ceně osobního automobilu na krku. Řidič zpomaluje a anglicky se s nimi domlouvá kdy je vyzvedne a sveze je do boxů. Nakonec se s řidičem rozloučíte a vystoupíte z vozu, startovní pole se opět protáhne několika zatáčkami kolem a je pryč. Neznáte jaké je pořadí, ale to Vám vůbec nevadí. Fascinace rychlostí je neuvěřitelná. A schopnosti jezdců zdánlivě nadlidské…
