Každý rok zveřejňuje americká investiční banka Merrill Lynch a francouzská agentura Capgemini tzv. „World wealth report“ tedy něco jako zprávu o světovém bohatství. I ta letošní je velmi zajímavá. Počet dolarových milionářů opět vzrostl, a to asi o 8,3% na devět a půl milionů lidí. Průměrně se stane novým milionářem nový člověk každých 30 sekund! Bude se sice mluvit o milionářích, ale správný pojem by pro tyto osoby byl High net wealth individuals (HNWI) tedy osoby s vysokým čistým jměním. To jsou lidé jejichž aktiva (nepočítaje v to dům, kde bydlí) očištěná o pasiva (dluhy, závazky…) jsou vyšší než milion dolarů.
U-HNWI (tedy ultra High net wealth individuals jsou lidé s čistým jměním nad 30 milionů), těch je na světě okolo 95 tisíc. Dohromady tito lidé vlastní přes 37,2 bilionu dolarů, tedy víc než polovinu světového HDP. Jejich peníze pocházejí především z vlastního podnikání a investic, podíl osob které majetek zdědily nebo patří mezi skvěle placené zaměstnance je přibližně jedna třetina.
Rozsáhlé průzkumy, které dělala francouzská Capgemini odhalily, že typický milionář je muž (dámy prominou, nejedná se o genderový stereotyp, ale fakta a statistiky) ve věku okolo 57 let, který je celý život ženatý s jednou ženou (rozvody stojí hodně peněz) a třemi dětmi. Více než polovina milionářských manželek je matkami na plný úvazek. Typický milionář bydlí takřka vždy ve svém vlastním domě a je boháčem první generace. (Toho si všiml již v roce Stanley Lebergott, když v roce 1892 provedl studii na 4047 amerických milionářích a přišel na to že 84% z nich zbohatlo vlastními silami bez centu dědictví.)
Zajímavý je postoj HNWI k sociálně odpovědným investicím, u nás to není příliš rozšířený nástroj investování. Ale v podstatě se jedná například o podílové fondy, které investují jen do etických forem podnikání (takže například nemají v portfoliích akcie tabákových firem, pivovarů, zbrojovek). Existují samozřejmě i fundamentalistické fondy určené speciálně křesťanům, muslimům, atd. které třeba nekupují akcie Coca-Coly, McDonald’s pro jejich vstřícný postoj k potratům, homosexualitě, euthanasii. Ale obecně sociálně odpovědné investování, třeba formou mikroúvěrů, patří mezi oblíbené možnosti milionářů.
A co charita? V roce 2006 darovali HNWI na dobročinnost přes 4,5 bilionu korun, aktivně se na tom podílelo 11% HNWI a 17% U-HNWI, průměrný dar milionáře byl 7% jeho majetku, multimilionář daroval dokonce 10%.
Jak ukazuje graf vpravo, podíl charity se liší a například ve východní Asii je mnohem vyšší než v Latinské Americe. Pokud se podíváte, že normální lidé (kteří se podílí na charitě!) darují méně než 1,5% svých příjmů, milionáři už 7% a multimilionáři 10%, dá se vyvodit, že s rostoucím majetkem roste i dobročinnost. Navíc 1,5% z pár tisíc je samozřejmě úplně jiná suma, než 7% z několika milionů.
Navíc v roce 2006 oznámil Warren Buffet, že daruje 37 miliard dolarů pěti různým charitám, mimo jiné i nadaci Billa a Melindy Gatesových (článek o Melindě Gatesové najdete zde), kam už Microsoftoví manželé dali sami přes 33 miliard. Podle údajů také podnikatel, který se vlastními silami stal milionářem daruje v průměru 232 206 dolarů (asi 3,7 milionu Kč), zatímco ten, kdo svůj majetek zdědí, daruje jen 109 745 (1,7 milionu Kč). Tedy méně než polovinu.
Jak by se tedy celá studie dala shrnout? Typický milionář pracuje víc než ostatní. Šetří, a moudře investuje hlavně do svého vlastního podnikání, dále akcií, dluhopisů a nemovitostí, ale také riskantních finančních derivátů (kam však putuje jen zlomek jeho jmění). O svoje peníze se stará sám a má přehled o finančních trzích. Nikdy se nerozvedl a milionářem se stal až v pozdějším věku. Tvrdá, poctivá práce, rodina, přátelství a osobní kázeň jsou pro něj důležitější než peníze a možná proto je má. A nezapomeňte, že zatímco čtete tento článek na světě jsou noví a noví milionáři. Jsou to lidé jako vy nebo já.
