Žijeme ve světě tisíců možností, kde si můžeme vybrat, jakým směrem se chceme ubírat. Téměř cokoliv, na co pomyslíme, je možné a na dosah ruky. Tak jak je to možné, že čím dál více z nás ztrácí smysl života nebo trpí syndromem vyhoření?
Odolat vyhoření
Náš příběh začíná v minulosti, konkrétně v minulém století, kdy svoboda a volba byla vzácnou komoditou. Byla to doba, ze které se smysl života u mnohých pozvolna vytrácel. Jedním z těchto pamětníků je Viktor Emanuel Frankl, známý jako rakouský psycholog a neurolog, který byl zavřen do koncentračního táboru na základě svého židovského původu. Neprošel si jenom jedním, ale dokonce třemi tábory. Přesto přežil. Jak se mu to povedlo?
Hlad, zima a úzkosti sužovaly každého člověka. Většina z nich zemřela po pár dnech či týdnech. Victor Frankl byl velmi inspirující člověk, který objevil způsob, jak přežít i v těch nejhorších podmínkách. Věděl, že jediný způsob, jak přežít, je najít si smysl života a mít naději. Toto se lehko říká, že? Jak člověk může najít smysl v těchto nelidských podmínkách? On to dokázal a díky němu to dokázali i další. Frankl povzbuzoval ostatní k tomu, aby našli něco, na co se těší, aby našli svůj smysl života. A to bylo něco, co je udrželo naživu.
Co dnes?
Pojďme se vrátit zpět do přítomnosti. Přestože dnes již máme svobodu a milion možností, jak žít svůj život a být šťastný, mnoho lidí ztrácí smysl, nemají důvod proč žít, nemají víru v život. Často se můžeme setkat se syndromem vyhoření. Frankl by tento syndrom klasifikoval jako nedělní neurózu. Jde o formu úzkosti, která se projevuje pocitem nespokojenosti, existenčního vakua, absence smyslu. Na základě tohoto stavu pociťujeme nudu, apatii, lhostejnost a prázdnotu. Kvůli tomu býváme smutní, cyničtí, nic nás netěší a máme pocit, že veškeré naše činnosti postrádají smysl. Tento stav je velmi nebezpečný, protože může vyústit do depresí a sebevražedných myšlenek.
Jak tedy najít smysl život, když se nám vše zdá beznadějné? Osho ve svých knihách říká, že jsme často pouhými diváky a život ve skutečnosti nežijeme. Čteme knihu, díváme se na film nebo na fotbalový zápas, ale jsme pouhými diváky. Říká, že smysl a nenajdeme tak, že se budeme dívat. „Smysl života přichází tak, že se děje účastníte. Účastněte se života! Účastněte se jej tak hluboce, tak totálně, jak to jen jde. Riskujte všechno, co máte, jen abyste se mohli účastnit. Když chcete vědět, co je to tanec, nechoďte na taneční představení. Naučte se tancovat, staňte se tanečníkem“.
Dnes je ve skutečnosti tolik důvodů, proč žít. Pokud jsme jich nenapočítali nejméně 10, zkusme to znovu! Na naší životní cestě zažijeme mnoho pádů, ale přesto se vždy rozhodneme znovu stát. My jsme jediní, kteří přesně ví, jak si pomoci. I když možná nikdo nechápe naší životní situaci a to, čím si procházíme, rozhodněme se dát životu šanci. Řekněme životu ano!
© Petra Zápotočná
Čtěte také: Jak odolat vyhoření?
