10 lidem stojí váš život za uronění slzy!

4
1222

Ten, kdo neumí uplácat bábovičku, spočítat 1 + 2, hodit přes 20 metrů kriketovým balonkem, správně oslovit klienta, úspěšně uzavřít obchod anebo založit společnost je přece nešikovný hlupák! Proč bychom se mu jako ve školce od srdce nezasmáli? A stejně jako byla velká prča být ve škole v té přesile proti jednomu bezbrannému, úplně stejná zábava je to i v „dospělosti“. Ta chuť někoho ponížit, srazit a vypadat jako odvážný hrdina, který se nikoho nebojí – to jest denní chléb tisíců lidí kolem vás. Naneštěstí je tomu tak. A tento zvyk dávat dosyta nepapkat svému egu u mnoha jedinců s lety nemizí – všimněte si, že oni jsou mentálně stále ještě na pískovišti, jsou pouze starší, používají „dospělá“ slova a mají více vrásek.

Též máte rudo před očima, když si někdo bere do úst vaše jméno? Pak si uvědomte jeden jednoduchý fakt: Jestliže lidé řeší vaši osobu, neřeší ji kvůli vám! Řeší ji zase a jenom kvůli sobě! Každý totiž řeší výhradně sebe. Všimněte si, proč vás lidé řeší? Oni ve skutečnosti ani neřeší vás, to je pouze zdánlivé – řeší vás ve vztahu k sobě, což je obrovský rozdíl. Pokud vás ponižují, dělají to kvůli tomu, aby se oni cítili jako někdo víc. Pokud tupě prosazují neadekvátní argumenty a potřebují mít poslední slovo, dodává jim to pocit důležitosti. Nikdy nejde o vás, jde pouze a jenom o ně a volání jejich ega. Ego se však nenávratně rozplyne, co zbude pak? Hoďte je za hlavu, toto nejsou přátelé. Dejte jim padáka, jinak zničí i vaše sny!

Co nás o tématu může naučit smrt?

Nejsmutnější životní chvíle nám často dopomohou  pojmout přímo nadlidskou porci ponaučení. V momentech úspěchu a euforie totiž vidíme barevně, vše je svěží a nic nás nemá nárok vyvést z míry. Těžko však spatřujeme pravdu. Možná si to neuvědomujeme, ale naše smrt, konec vlastního života nás paradoxně straší mnohem méně než reakce „ostatních“ na nás. Šokujícím zjištěním mnohých psychologů, koučů a trenérů je fakt, že naší největší noční můrou není naše smrt, nýbrž negativní reakce rádoby kamarádů a známých. Až poté hodnota vlastního života. To je ten dopad automaticky spouštěného programu v našem mozku: „Co si o mě ale pomyslí?“

Že to neznáte? Nevěříme! Toto není pouhé teoretizování, které se vás netýká. Více odhalí výzkum australské sestry Bronnie Ware, která po několik let poskytovala paliativní péči – pečovala o umírající lidi během posledních 12 týdnů jejich života. A díky umírajícím se o životě dozvěděla mnohé, dokonce o této zkušenosti napsala i knihu. Jejím tématem bylo 5 nejčastějších věcí, jichž litují umírajících lidé těsně před smrtí.

1. Kéž bych měl odvahu žít skutečně podle sebe, ne podle toho, co ode mě očekávali druzí.
2. Přál bych si, abych tak tvrdě nepracoval.
3. Přál bych si, abych měl odvahu vyjádřit své city.
4. Přál bych si, abych zůstal v kontaktu se svými přáteli.
5. Přál bych si, abych byl šťastnější.

Schválně se podívejte nejen na první místo a nyní se nad tím na moment zamyslete. Jde o život měnící věty! Čím se tito lidé liší od vás? Ničím. A pokud vám tato dávka nestačí, přijde další. Průměrně pouze 10 lidí uroní slzu nad vaším hrobem, pokud tedy vůbec přijdou. Jen 10 lidí silně zasáhne vaše ztráta. Jen 10 lidem stojíte za to! A víte, co hraje hlavní roli při rozhodování, zda pozvaní nad hrob přijdou? Počasí! Je dokázáno, že pokud prší, zpravidla 7 z 10 pozvaných jde po obřadu rovnou na hostinu pařit. To jsou těžké rány, viďte?

Věříme však, že je mnohem výhodnější takovéto direkty obdržet již nyní v mládí, kdy je čas se z nich ještě oklepat a na jejich základech stavět svůj život. I když to třeba bude stát pár probdělých nocí a možná i nespočet slz. Naším úkolem je nyní najít těch 10, kteří za nás dají ruku do ohně, kteří i kdyby měli obětovat vše na světě, pomohou nám za každé situace. A my jim. To jsou naši přátelé. Je to smutné, ale je to tak – některá čísla prostě nelžou.

Lekce dnešního dne? Konejte to, co je podle vás správné, co vám dává nejvyšší smysl. Čím můžete všem kolem nejlépe prospět. Skuteční přátelé, ti, kteří vás bezpodmínečně milují, vás přijmou takové, jací jste. I s tím, co děláte a co budete dělat. To jsou vaši přátelé. To je dostatečný argument, proč veškeré názory druhých hodit za hlavu. Právě nastal dokonalý čas snít, konat, budovat, lámat předsudky, činit správná rozhodnutí, hodit za hlavu ostatní a vítězit! A nezapomeňte, že každým dnem máte o 24 hodin času méně.

4 KOMENTÁŘE

  1. Dobry den, Radku,
    dekuju Vam za vyborne napsany clanek. Tema je to velmi silne, ale jsem moc rada, ze jsem Vas clanek doslova zhltala.
    Zuzi

  2. Naučila jsem se, že člověk by měl myslet v prvé řadě sám na sebe,starat se sám o sebe a na cizí názory se neohlížet. Pro své okolí nemůže být nikdy přínosem ten, který v prvé řadě není spokojený a šťastný sám se sebou. Děkuji za inspirující článek! 😉

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here