Etiketa: Cesta k úspěchu, spokojenosti a popularitě?

Může nás dodržování spletitých pravidel slušného chování posunout v kariéře i osobním životě? Jaký má na etiketu vliv doba, společenské postavení a pohlaví? Jaké zápory a klady přináší ryzí zdvořilost?

timthumb

Historie, současnost a budoucnost
„Teď je jiná doba, teď už se na to nehraje“ – tak zní běžný argument, proč se někteří odmítají zabývat etiketou. Pravdou je, že se tato pravidla společenského chování neustále mění a vyvíjejí. I pokud patříte k milovníkům černobílých filmů, kde ženy nemluvily sprostě, a muži dámám otevírali dveře, nemůžete zkopírovat, nebo dokonce vyžadovat veškeré vzorce tehdejšího chování i dnes. Dříve bylo například běžné oslovovat neprovdanou ženu (jakkoli starou) „slečno“.  Kalhoty pro dámy, jako společenský outfit, byly nevhodné a délka šatů/sukní byla striktně dána. Pánové do společnosti běžně nosili frak a hůlku… A když např. zabrousíme hodně do historie, tak muži byli utěsňováni v punčochách (v té době hodně z nich zpívalo altem a válčilo). Musíme tedy uznat, že už doba je jiná.

Jiná doba ale neznamená, že „se na to už nehraje“. Pravidla jsou pouze zdokonalena a přizpůsobena modernímu člověku. I dnes nás přeci okouzlí dáma, která běžně mluví slušně a muž, který ženě otevře dveře. PANÍ jsou ale již všechny dospělé ženy, nehledě na rodinný stav – pokud si výslovně nepřejí na svou svobodu upozorňovat (stejně jako muži byli vždy PÁNY – požehnána budiž emancipace). Kalhoty na ženách, kousek oděvu, za který sufražetky bojovaly ze všech sil, má dnes stejnou úroveň jako sukně. Délka sukně je nyní dána převážně jen odvahou nositelky. Obleky, saka, kalhoty různých barev, látek a střihů tvoří hlavní náplň šatníku moderního gentlemana. Fraky, které jsou vhodným oděvem již pouze pro velmi výjimečné příležitosti, nahrazujeme většinou smokingem. Hůlky, jako módní doplněk, zmizely. Zůstaly pouze kouzelníkům. A spousta dalších změn a inovací…

Predikce budoucnosti je složitá, avšak vše nasvědčuje tomu, že i nadále budou pravidla a vzorce slušného chování, zdvořilosti, etikety upravována a přizpůsobována potřebám a životnímu stylu. Troufáme si ale tvrdit a doufáme, že nikdy nevymizí a nikdy nevyjdou z módy. Vždy slušné chování bylo a je znakem laskavosti, šarmu a úrovně.

 

Dělnická, střední a vyšší třída
Pustí ženu v autobusu sednout například dělník? Měl by. Jakýkoli zdravý muž by měl. Dříve lidé přimhouřili oči před „společenskou negramotností“ nižší třídy, avšak dnes, kdy je všem (ve vyspělých zemích) umožněno základní vzdělání se zdvořilost očekává u všech. Pochopitelně nemůžete čekat u všech obleky a mluvu jako z knihy, ale základy by měly být všude. Teď si určitě říkáte, že nejsou… To ale není důvod vzdát to, ale naopak na tom zapracovat a motivovat i ostatní. Nebylo by pak na světě lépe?

Stejné možnosti umožňují nejen stoupat, ale bohužel i klesat. Zcela jistě jste narazili na vysoce postaveného člověka, u kterého byste např. vulgární mluvu nečekali, a přesto tam sypal jednu „perlu“ za druhou, jako by to bylo přirozené. Neznamená tedy, že třída určuje úroveň chování. Každý má šanci být symbolem elegance a nikoho neomlouvá ani nos nahoru, ani nos od prachu.

„Etiketa je jen jiné jméno pro laskavou mysl. Člověk, který by řekl: Neznám etikety, ani si neuvědomuje, že vlastně praví: Neznám zdvořilosti ke svým blízkým! Avšak naštěstí je stále mnoho lidí dychtivých pomoci jinému a prokazovati drobné zdvořilosti, jež zahřívají srdce a povzbuzují ochablého ducha. Etiketa a zdvořilost jsou slova souzvučná.“ Ella Wheller – Wilcoxová

Ženy a muži
Ženy říkají, že to mají ve společnosti složitější. Obuv, šaty, líčení, přísnější manikúra, pedikúra, holení, něžné vystupování… Muži zase tvrdí, že být „pánem situace“ je dřina největší: manipulace s dveřmi, stát na schodech pod ženou (a být připraven chytat), poskytovat finanční (např. v restauraci) i fyzickou jistotu a oporu…  O tom, kdo má těžší postavení by se dalo polemizovat – každý totiž nese trošku jiný náklad. Nejjistější tedy je dělat své maximum, oceňovat úsilí toho druhého a souznít jako tým (i jako jednotlivec).

Zápory a klady
Být dámou a gentlemanem vyžaduje práci. Ačkoli některá gesta jsou vrozená (cítíme, že silnější by měl pomoci s taškou slabšímu atd.), je potřeba si základy etikety osvojit. Zjistit, jaký oděv je vhodný, jaká slova zvolit, jaká gesta a celkově směr, který usnadní průběh jakéhokoli jednání a potěší naši společnost i nás. Což je ten největší klad – činit lidi kolem sebe šťastné. Dát jim najevo, že jsou důležití a dát najevo i sami sobě, že máme na to být dobrým člověkem na úrovni. Energie, která z nás vyzařuje, sebevědomí a to, jak se s námi lidé cítí, jsou klíčové. Etiketa mnohé dveře v osobním i kariérním životě otevře.

„Na zdvořilost člověk reaguje jako vosk na teplo.“ Arthur Schopenhauer

© Iva Preislerová

 

Tags: , , , , , , , , , , ,

O autorovi: Magazín Dreamlife

 

 

Další články v kategorii Daily Dreamlife

 

Buď první a přidej komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 

 

 
 

Přihlašte se k newsletteru


poskytuje MailChimp!
 
 
 
 
 

Už také na Instagramu!

 
 

Doporučujeme