Vaše dávka emocí z dílny Dreamlife.cz

Pojďme se nejdříve společně pořádně nadechnout a připravit se na nadcházející možná ne moc přijemné skutečnosti a neduhy současné společnosti. Již bylo zmíněno: Otázky a fakta v příštích odstavcích budou možná vyvolávat podobné pocity, jako je sypání soli do krvavých ran. Ovšem kdo jiný by vám tyto otázky měl položit? Kdo jiný než magazín, který maximálně usiluje o dramatické zlepšení životů svých čtenářů? Před těmito otázkami se holt nelze skrýt a je lepší uvědomit si je co nejdřív.

Inu, začněme hned těmi nejkonfrontovanějšími tématy, okolo nichž se točí 90 procent veškerých rozhovorů. Mezi tato témata řadíme: počasí, dopravu, pomluvy, nemoci, nákupy, slevy apod. Které z těchto témat tak bezmezně milujeme, že se o něm neustále bavíme na potkání? Do kterého z těchto témat jsme se tak zaláskovali, že ho s každým sdílíme? A jak toto téma prospívá našemu šťastnému žití?

Je normální, že když člověk jde a usmívá se, lidé se ohlížejí, ťukají si na čelo a někteří to dokonce berou jako osobní urážku, že se jim vysmívá? Kdo nás naučil tvorbu takovýchto na hlavu postavených domněnek? Proč je člověk, který má každý den na tváři úsměv, považován za blázna a pomlouván, že není normální? Je normální trápit se, stěžovat si každému na potkání a být vzorovým nositelem neštěstí? V tom případě: Přejete si být “normální”? A ještě prazvlástnější přístup nás čeká v příštím odstavci, připravte se!

Už tuplem zvláštní je v masivní míře převládající odpověď na otázku: “Jak se máš?” Odpověď: “Svítí sluníčko, tak dobře.” Dává vám to smysl, nebo jen my jsme úplně mimo? Zažili jste někdy, že by slunce přestalo svítit…? Podle tohoto bezmyšlenkovitého uvažování by více než polovina všech lidí naší společnosti měla mít neustále zářivý úsměv na tváři, je tomu ale tak i ve skutečnosti? Má každý z těchto snadno ovlivnitelných lidí stále dobrou náladu? Ani ránu!

Avšak v tom případě, že se nad tím nepozastavíme, nám to vůbec nepřijde divné. Je to “normální”? Co je normální…? Přítel se o nás chce dozvědět něco, o čem by si s námi mohl srdečně popovídat a podpořit nás, ale my mu konstatujete, že slunce nesvítí a odpoledne má pršet. Tedy ty nejobecnější věci, které mu může říct naprosto kdokoliv! A ještě k tomu je minimálně polovina lež! Přijde vám to normální? Je neskutečně zvláštní, co všechno bereme jako normální, pokud nepoužíváme mozek.

Jak se stalo, že odpočinek je dnes povětšinou chápán jako vysedávání v křesle u televize? Pokud skutečně toužíme po kvalitních informacích, nacházíme je doopravdy na obrazovce televize? Nestává se vám, že někdy se z tohoto odpočinku vyklube něco náročnějšího než námaha, kvůli které jste šli odpočívat? Násilí, vraždy, nenávist, podvody, nevěra, pomsta… Dozvěděli jste se někdy takovéto skutečnosti během podvečerní procházky kolem rybníka? Co z toho je opravdový odpočinek? Avšak toto všechno nám televize ráda předkládá a my v domění: “To se mi stát nemůže,” náhle zjišťujeme, že se to kolem nás skutečně děje! Nebo alespoň si toho naše vědomí, napumpované umělými televizními emocemi, přece jen více všímá! A ať kdokoliv namítne: “Já si tam ale jen lehnu a spím…” Vy možná máte pocit, že spíte, ale jste si jistí, že spí celý váš organismus? Některé části vašeho organismu nikdy nespí, co například podvědomí…?

Řadou otázek jsme dospěli k posledním větám. Určitě vám doporučuji znovu se článkem prokousat a detailněji popřemýšlet o uvedených otázkách a někdy až směšných faktech. Jedná se pouze o takový výčet, na který jsme chtěli poukázat. I vy jistě také znáte mraky takovýchto vzhůru nohama postavených témat. Podělte se o ně s námi i s ostatními čtenáři, doplňte tím tento článek a pořádně toto téma prodiskutujme! Těšíme se na vaše ohlasy!