Tomáš Enge: První český král rychlosti

Liberecký rodák již od svého narození 11. září 1976 přivykal závodnímu tempu a rychlým kolům – u svého otce, který byl úspěšným jezdcem továrního týmu BMW. Mladý Tomáš byl neposeda, a proto jej otec směroval do sportu, aby si vybíjel přebytek energie, skákal na lyžích, hrál hokej a záhy přišla i první motokára. S tou řádil několik let, s již od mala charakteristickým citem pro risk, občas i za hranicí možností techniky. Nicméně i tak mu jeho schopnosti vynesly zajímavé výsledky…

Ale to byl teprve začátek, žádný talent není dostatečně ostrý, pokud není broušen. S přestupem na okruhy přišly nové výzvy a také nová ponaučení. Zatímco motokára zející mimo trať se jednoduše dotlačila do depa, auto většinou přiváží odtahová služba a mechanici na něm pak tráví noci. To si mladý závodník postupně uvědomoval a obrušování ostří talentu nabíralo na obrátkách. Se svým otcem poprvé a naposledy stanul současně na stupních vítězů v poháru Ford Fiesta Cup a napřesrok již nastupoval opravdovou školu profesionálního pilota – manažer Tomáše Engeho pro rok 1995 vyjednal kokpit nejlepšího týmu německé formule Ford. Vykročil tak po stopách nepřeberného množství hvězd okruhových závodu, Michaela Schumachera nevyjímaje (článek o legendě jménem Schumacher čtěte zde).

Po ročním rozkoukání přišel titul mistra Německa zmiňované formule Ford a postup dále do formule 3, jednoho z dřívějších nejslavnějších seriálů monopostů, kde hledači talentů z F1 běžně slídili po nových neobyčejných pilotech. Jenže tým neměl dostatečnou techniku, potácel se za bodovanými pozicemi a největší zkušeností byla trpělivost a snaha dokončit každý závod, to však byla vysoká cena za pouhé tři body v polovině sezóny. Zatímco se Tomáš Enge na trati trápil více s monopostem než se soupeři, zajistil manažer Charouz sedačku ve formuli 3000 – v seriálu, který byl současnou přestupní stanicí do bájné královny motorsportu formule 1. Tímto seriálem prošli všichni úspěšní jezdci celého světa…

Tomáš Enge se stal průkopníkem, první jiskřičkou českého motosportu, která vysvitla daleko za hranice českých zemí a svítila stále jasněji. I přes nedostatek zkušeností nejen jezdce samotného, ale i kompletního realizačního týmu, se všichni dostávali do obrazu a taženi zlepšujícími se výsledky i objevivším se zábleskem možnosti usednout do formule 1 týmu Jordan, se drželi a bojovali zuby nehty. Záhy přišla odměna.

S novými úspěchy na poli seriálu F3000 získal v roce 2000 Tomáš Enge post testovacího jezdce stáje Jordan F1, přesně té stáje, která několik let zpět dala formuli 1 právě Michaela Schumachera a stáje, která panovala za jednoho z nejlepších vyhledavačů talentů ve startovním poli. Její majitel Eddie Jordan (o jeho výjimečné osobnosti čtěte náš článek) tak vyzdvihl českou hvězdu velmi vysoko. A testování nebylo jen o image, již velmi ukázněný a pozorný Enge neunikl mnoha pochvalám od techniků stáje, kteří právem ocenili jeho schopnosti. Celkově se do statistik šampionátu F3000 zapsal Tomáš Enge více než skvěle, za necelých šest sezón v letech 1998 až po konec seriálu roku 2004 si připsal šest vítězství a v celkovém hodnocení dvakrát bronzovou medaili.

Nejslavnější chvíle pro všechny východoevropské fanoušky motorsportu nastala v roce 2001, ryzí radost čišela z celé malé české země, protože Tomáš Enge byl povolán na poslední tři závody do francouzského týmu formule 1 Prost Acer. Stal se tak prvním Čechem i Východoevropanem, který došel takto daleko! Pro svět to bylo něco neobyčejného, dokázal pokořit uzavřený svět F1 i bez megalomanské podpory nadnárodních korporací, jaké se dostává jezdcům velkých zemí, i bez podpory vlády a dalších podpor, které jsou natolik běžné a pomáhají v kariéře současným mladíkům jakým je Brit Lewis Hamilton (náš článek zde), anebo Polák Robert Kubica.

Avšak kariéra Tomáše Engeho není jen a pouze o závodech monopostů, v průběhu let se stal natolik komplexním jezdcem, že dokázal úspěšně krotit vozy vytrvalostních závodů 24 hodin Le Mans nebo Spa, bojoval ve vytrvalostních seriálech ve Spojených státech a za Pacifikem okusil i tamní seriál formule IRL, který je v USA divácky populárnější než samotná F1. Úspěšně reprezentoval Českou republiku v jedinečném seriálu A1 GP (o závodě v Brně čtěte zde). Historicky je tak Tomáš Enge díky startům v F1, vítězstvím v F3000, A1GP i 24h Le Mans a v zámořských seriálech neúspěšnějším jezdcem českého státu, v globálním měřítku se dokonce objevil několikrát v žebříčku 50 nejlepších jezdců světa.

Jenže rozkvěty kariéry zhatila řada mladických nerozvážností i typických klukovin, zatímco se však u běžných hochů krotících auta rodičů přechází takové extempore mávnutím ruky, rostoucí závodní hvězda Tomáše Engeho zažila velké třesky. Své formulové úspěchy degradoval zejména medializovaným incidentem s marihuanou, jiné úspěchy incidentem s fanouškem nebo naopak svůj obdivuhodný přestup z okruhového závodění do světa rally nehodou v obci při černém tréninku. Sebezapření při startech s poškozeným loktem nebo zlomeným zápěstím také kontrastuje s nedisciplinovaností a zbrklými nehodami, které vedly až k vyhazovu z týmu… Jeho živelnost a úspěchy na straně jedné, zatímco výstřelky na straně druhé, jsou poučením pro všechny.

Nepopiratelným faktem a hlavní hodnotou však je, že Tomáš Enge se dokázal stát nejvýznamnějším průkopníkem a nositelem národní vlajky v celosvětovém měřítku motoristického sportu, prošlapal cesty neznámé, určil nové směry i možnosti mladých jezdců a přinesl neocenitelné zkušenosti všem svým následovníkům.