Věříte, že slova mají vliv na to, jak se cítíme? S téměř každým slovem, které kdy promluvíme je spojen nějaký pocit či obraz. S každým slovem se nese zvuková vibrace, kterou vnímáme. A tak každé slovo byť jen myšlené uvádí do pohybu to, jak se právě cítíme. Zaposlouchejte se do slov jako vděčnost, naplnění, odpuštění, otřesné, děsivé, hrůzné. Zachytili jste ten rozdíl? První tři byla vlahým deštěm, vlídným a pokojným, ta zbylá vás naopak znepokojivě stahovala dolů. Čtěte pomaleji a jen na několik vteřin se u každého slova pozastavte – otřesné, děsivé, hrůzné, vděčnost, naplnění, odpuštění. Dokonce můžete mít sex nebo zažít milování. Naše slova mají vliv na to, jak se cítíme i jak se na věci díváme.
Dr. Masaru Emoto provedl v Hado Institutu rozsáhlý vědecký výzkum. Věděl, že každá lidská myšlenka má svoji frekvenci a lze ji změřit. Hledal ale způsob, jak prokázat sílu slova a myšlenky v hmotném světě. Vytvořil tedy hlubokým zmražením shodné vzorky ledových krystalů a na každý z nich poté opakovaně promlouval vždy jediné slovo – děkuji, hlupáku, láska, válka. Poté krystaly pozoroval pod elektronovým mikroskopem a výsledek byl pozoruhodný. Krystaly děkuji a láska byly symetrické a harmonické. Ale ty, které nazýval hlupáku a válka, měly zcela zborcenou strukturu, rozpadaly se. Experiment tedy opakoval, ale slova vyslovoval v různých jazycích, výsledek byl přesto shodný. My lidé jsme ze 70% voda. Pokud tato slova probudila zkázu malého krystalu, co teprve dělají s námi?
Přísloví 18:21 – Smrt i život jest v moci jazyka. Každý hovoříme na dvou úrovních. Tou první je, když promlouváme sami k sobě. V duchu volíme své myšlenkové a slovní reakce na to, co vidíme. Kolem vás projíždí spěšně sanitka, velmi hlasitě houká. Co si v duchu povíte? „To je hrůza to houkání, přestaň!“ nebo „Prosím, dojeď včas…“. Opakujete si stále v duchu: „Jsem hrozný, jsem strašná, to nedokážu, na to nemám“? Soustavně tím tvoříte to, jak se cítíte. A pokud se tak budete cítit, bude to skutečné.
Druhou úrovní pak jsou slova, která vyslovíme nahlas. Necháme, aby je druzí slyšeli, ale současně je slyšíme i my sami. Nelze opakovaně říkat druhým: „Věřím v Tebe“ aniž byste tak nepozvedli víru sami v sebe. Vše, co vyslovíme, je nesmírně mocné a máme odpovědnost za svá slova ke každému, kdo je zaslechne. Díky slovům můžete být člověkem, který rozzáří místnost, když do ní vejde. Ale také tím, kdo ji rozzáří, když z ní odejde.
Pokud začnete dnes pozorovat svá slova či myšlenky a bude to pro vás opravdu důležité, přistihnete se kolikrát za den sami sebe uvádíte do nálady, kterou v nejmenším nechcete. V takovém okamžiku se zastavte a nahlas povězte některé pozitivní prohlášení: „Jsem dobrý člověk, hluboce děkuji, mám Tě rád, lepší se to, cítím se lépe…“ A pokud je to třeba, několikrát si jej opakujte. Svými slovy máte plný vliv na váš postoj a emoce. A váš postoj a emoce mají společného vše s vaším životním úspěchem. Vládněte dobře svým slovům a budete opravdově vládnout i svému životu.
Děkuji za krásný a podnětný článek. To by snad ani člověk nevěřil, že síla slova může takto působit na psychiku a doufám, pokud si další lidé tento článek přečtou, budou k sobě více laskavější, usmívající se a přející.
Skvélý pokus s těma vločkama. 🙂