Roger Bannister se narodil v malé vesničce Harrowu, uprostřed Anglického Esexu. Nastoupil do školy v předměstí Londýna, kde se poprvé projevil jeho běžecký talent. Univerzitní vzdělání bylo mimo dosah Rogerových těžce pracujících rodičů a tak se již v mladém věku rozhodl získat jednou stipendium na jedné elitní univerzitě ke studiu lékařství. Po propuknutí II. Světové války se rodina přestěhovala do Bathu a Roger získal možnost každý den trénovat běh do vzdálené školy a zpátky. Na počátku ho chuť ke studiu dostala do pozice třídního outsidera mezi méně motivovanými spolužáky, ale jeho rychlost na školní běžecké trati mu vynesla uznání a dokonce mu zaplatila i studium na Univerzitě v Oxfordu.
Bannisterova rychlost na jednu míli upoutala pozornost sportovního tisku. K velkému překvapení veřejnosti, Roger odmítl pozvánku k reprezentaci Anglie na Olympijských hrách roku 1948 v Londýně. Upřednostnil soustředění na svůj trénink a na studium lékařství.
Během roku 1951 Bannister ovládl Britský titul v běhu na míli a cítil se připravený na blížící se Olympijské hry. Termín her se ale na poslední chvíli změnil již na rok 1952 do Helsinek a Roger neměl mezi sportovními událostmi čas odpočívat. Na míli nakonec skončil čtvrtý a Britská sportovní media začala Bannistera pranýřovat za jeho tréninkové metody.
Roger odhodlán očistit své jméno zaútočil na světový rekord v běhu na jednu míli s cíle zdolat nezlomnou hranici 4 minut. V té době se na plný úvazek věnoval studiu a práci v nemocnici svaté Marie a měl pouze 45 minut denně na trénink. Rok po roce se ale zlepšoval s rostoucím přesvědčením, že vytrvalé a pravidelné tréninky mu dovolí rekord zlomit.
Příležitost přišla k Rogeru Bannisterovi 6. května 1956 na atletickém meetingu v Oxfordu, kde reprezentoval Asociaci Britských amatérských atletů. Svůj plán o překonání světového rekordu představil dvěma přátelům, Chrisi Chatawayovi a Chrisi Brasherovi. Plán byl položit základ v prvních třech kolech, kdy mu přátelé vysíleni udávali tempo, aby zaběhl ¾ míle pod tři minuty a posledních 400 metrů měl pak Roger sám zaběhnout z posledních sil pod jednu minutu. Společně dali rozhodnutí, Roger se cítil klidný i přes všechen adrenalin. Běh byl odstartován, Basher se ujal vedení a Roger se obával, zda je jeho rychlost dostatečná, posledních pět dní Roger jen odpočíval, vůbec netrénoval a byl plný chuti k běhu. „Rychleji, rychleji“ špitl k Basherovi koncem prvních 400 metrů. Basher zaběhl čtvrtmíli přesně podle plánu za 58 vteřin a vynesl přátele do půl míle ve dvou minutách. Pak vystřelil ze všech sil Chataway a s Bannisterem předběhli Bashera. Chataway ze všech sil dovedl Bannistera do ¾ míle přesně ve tři minuty. Roger předběhl vysíleného Chatawaye a cítil, že sám zpomaluje. Měl jen 60 vteřin na posledních 400 metrů, napnul všechny svaly a běžel jak nejrychleji mohl. Vyčerpání jej dostihovalo s každým metrem. Bannister proběhl cílovou páskou a zhroutil se ve chvíli, kdy pořadatelé křičeli do tlampačů v tichém ohromení všech diváků „Nezlomný rekord byl zlomen!! Čas Rogera Bannistera 3:59.4!“ Ticho zlomil nadšený řev všech diváků a Roger Bannister ve věku 25 let přepsal historii.
Ještě ten měsíc, australský běžec John Landy uvěřil, že je možné překonat 4 minutovou hranici a zlomil rekord Rogera Bannistera. Landy a Bannister se utkali v běhu na letních Britských hrách ve Vancouveru. Závod byl světovými médii označován jako „Míle století“. Oba zaběhli míli pod čtyři minuty, Bannister za 3:58.8 a Landy za 3:59.6. O rok později získal Dr. Roger Bannister ocenění Silver Pears Trophy, která je každoročně udělována jednomu jedinci za dosažení výjimečného úspěchu v jakékoli oblasti. Roger krátce po obhajobě Evropského titulu odešel na sportovní odpočinek. Jeho biografie, Čtyřminutová míle, přiblížila všem svět mílařů.
Roger se stal špičkovým neurologem a chirurgem. Po těžké autonehodě odešel ze soukromé praxe do výzkumu. Jeho zájem o atletiku ale přetrvával a Dr. Bannister byl jmenován předsedou Sportovní asociace Velké Británie pro roky 1971 a 1974, Prezidentem Mezinárodního sdružení sportu a tělovýchovy v letech 1976 a 1983. Dr. Roger Bannister byl roku 1975 pasován na rytíře Královny Velké Británie.
