Jak moc souvisí peníze s bohatstvím a s přežitím?

Lidé se ženou za penězi, doufajíc, že díky nim budou bohatí. Mnoho lidí má dokonce peníze definované jako něco, co je nutné mít, aby bylo možné přežít. V době krize, při nouzovém stavu či v podobných nestandardních, nekomfortních časech se proto populací šíří negativní emoce. Pojďme se na peníze, bohatství a přežití podívat trošku jinak…

Vyděšení, honba za ziskem, sobeckost i agrese mohou v dobách, kdy je ohrožen příjem peněz, nabírat na intenzitě kvůli strachu o vlastní existenci. Proto si připomeňme:

Základy (nejen) přírody

• Peníze neohrožují naši existenci, pouze náš komfort.
• Lidé žili (jedli, bydleli, radovali se…) i v dobách, kdy peníze neexistovaly.
• Zvířata dokáží bez peněz přežít dodnes. U šimpanzů se sice objevuje obchodní duch – směnný obchod, avšak když za masáž zad (kvůli nějaké krizi) neinkasuje banán, těžkou hlavu si z toho nedělá. Jednoduše zvedne zadek a dojde si ho (z majetku Země, tzn. z toho, co nikomu nepatří – není očůrán jiným šimpanzem) utrhnout sám.
• Stromy, byliny, ovoce, zeleninu, vodu apod. nabízí Zem svým obyvatelům bezplatně – netřeba do prasklin v půdě strkat mince, do oblak házet papírové bankovky nebo ke skalám přikládat kreditní karty.
• Rosliny také dokáží fungovat bez peněz. K životu jim stačí přívětivé podmínky, aby mohly z okolí vstřebat, co potřebují. Teoreticky, kdyby se lidé chovali přívětivě k planetě (i jeden k druhému), také by bylo všeho potřebného a volně dostupného dostatek.
• Existenci/život ohrožují sucha, znečištění (vzduchu, půdy, vody, přírody), zemětřesení, požáry, laviny, sopky, povodně, viry, bakterie, extrémní zimy, extrémní horka, neúroda, rezignace a lenost, stres, nenávist, sobectví, války, boje, pády, zranění…

Peníze nejsou bohatství

Peníze lze chápat jako jednoduchý nástroj, prostředek dohody mezi tím, kdo prodává a tím, kdo kupuje. Když peníze nebyly, probíhal směnný obchod: jahody za hrušky, vymalování stěny za oběd, večeři… Poté se lidé začali shodovat na obecných platidlech (obilí, mušle, dobytek… peníze) aby byl obchod jednodušší a hlavně, aby to (vše) bylo možné vyčíslit, obecně (o)hodnotit.

G. Davies poukázal na to, že peníze nevznikly primárně pro lepší hospodářství nebo lepší životní úroveň, ale proto, aby bylo jak zaplatit daně, čím se prezentovat, jak se (pohodlně) vykoupit z trestu, jak vyplatit nevěstu, jak zaplatit ceremoniální a náboženské úkony, jak (si) něco dokázat (nadřazenost)…

Když se Evropané indiánů optali, zda-li je ta zem, na které žijí, jejich, indiáni odpověděli, že ne. TAK si ji Evropané přivlastnili, zavedli tam daně, nájmy, prodeje, koupě…  Indiány tehdy nenapadlo říci, že zem jim nepatří, jelikož patří sama sobě – PŘÍRODĚ, nikoli člověku, který je na ní pouhým hostem.
Autor neznámý

Forma peněz, jakou známe dnes, je bezesporu praktická a důležitá pro náš komfort a řád. Jsme na penězích a ekonomice závislí, což možná není ideální stav… Možná by malinkatý nadhled, návrat k přírodě a skromnosti byl prospěšný (nejen v době krize, pandemie apod.)

Budoucnost bez měny?

S modelem bez plateb si pohrává nejedna organizace, prosazující heslo: Čiň dobro a dobro se ti (odněkud – někdy) vrátí, jelikož dobro a pomoc kolují. Tento systém počítá s tím, že jsme propojeni a vše vyslané se vrací. Nejde o historický model přímé výměny/směny, kdy za pytel pšenice získáme 4 slepice, ale o koloběh, kdy darujeme pytel pšenice a až budeme potřebovat 4 slepice, někdo (nemusí to být ten, který přijal pytel pšenice) nám je daruje. Lidé obecně zatím nejsou na tak vysoké úrovni společného vědomí, aby dokázali takto fungovat (mimo charity). Proto zatím zkusme tu možnost aspoň vzít na vědomí a uchopme tento model jako doplněk k platidlům a ekonomice (jak ji dnes známe), jako alternativu se závanem budoucího soužití, kdy svět bude jedna velká rodina.

Dobrý skutek je bezplatný.

Abychom v kapitolce o penězích dodali klid i lidem s ražením: „Peníze jsou nejdůležitější!“ připomeňme: Nenarodili jsme se s kreditu v ruce, náš první nádech nelapal po kovech levných ani drahých, naše ústa nesála papír z bankovek, náš svěrač nehledal terminál pro bezhotovostní transakci… tudíž nejsme stvořeni, abychom na penězích byli závislí.

Máme-li obavy z náhlého posunutí peněz na spodnější příčku priorit, zkusme malé krůčky. S klidem a radostí v duši pracujme, vydělávejme (je-li to možné)… a u toho se rozvíjejme. Podporujme sebe i (zejména tuzemskou) ekonomiku, čerpejme z prosperity a koloběhu peněz výhody a radosti pro nás i okolí, zařaďme do našich životů nezištnou pomoc (s rouškami, v době pandemie, jsme to zvládli skvěle).

V dobách dobrých ani méně dobrých nenazývejme peníze bohatstvím, ani je nepovažujme za nutnost k přežití či za nezbytnou podmínku pro spokojenost (vždyť leckterý, s dobrým úmyslem vybraný, dárek – byť ručně vyroben – udělá větší radost než šek). Nestavme peníze před zdraví duše nebo těla, protože ani ta největší hromada peněz, zlata či jiných platidel na tajemství života nedosáhne.

Tip závěrem

Vnímejme věci, na které peníze nepotřebujeme, např.:

• úsměv
• vřelá náruč a pohlazení
• vlídné slovo
• pohled na krásnou oblohu
• poslech zpěvu ptáků
• vůně deště nebo květů
• podpora, empatie, ohleduplnost, pomoc
• vzduch
• sluneční (denní) svit a svit noční oblohy
• základní funkce* našeho těla
• sny a vize
• myšlenky, nápady, inspirace, múzy
• humor
• dobrá nálada
• láska
• meditace, relax, spánek
• sport*, pohyb
• sebezlepšování, seberozvoj (i podpora rozvoje druhých)

Bohatství máme v duši – nic jiného si na tento svět
(ani z něj) nebereme.