Vzhledem k tomu, že údržba takového objektu může být finančně velmi náročná, je třeba mít na zřeteli již při koupi potencionální využití objektu. Jak velká je část majitelů či zájemců o koupi, kteří nemovitost hodlají využít komerčně?
Menší objekty (například vesnické usedlosti) si v mnoha případech pořizují lidé pro čistě privátní potřeby. Pro komerční účely bývají využívány především objekty střední a větší velikosti, to znamená měšťanské domy, prvorepublikové vily a pochopitelně zámky a hrady. Častým problémem je však nereálnost mnoha podnikatelských projektů. Důsledkem toho objekt sice změní majitele, ale chátrá dál.
Vedle zájemců, kteří mají v úmyslu objekt měnit na hotel, kongresové centrum nebo sídlo firmy jsou ale i nadšenci, kteří si plní svůj životní sen. Jak velký může být odhadem jejich počet? Převládají ti, kteří nemovitost využívají komerčně, nebo právě historičtí nadšenci a lidé se vztahem k památkovým objektům?
Modelový případ je takový: Náš klient nabízel zajímavou historickou nemovitost. V průběhu měsíců o ni projevilo zájem asi 65 osob. Naprostá většina z nich však byli romantici nalákaní představou života na hradním sídle. Pouze dva zájemci z těch skoro tří tuctů mysleli svůj záměr vážněji a předložili prodávajícímu svůj písemný záměr, který prodávající požadoval. Oba dva projekty se žel prokázaly jako nereálné. A tak je to ve většině případů.
Co by tedy případný zájemce o nákup nemovitosti neměl postrádat? Co by mu nemělo chybět a na co by neměl zapomínat?
Z vlastností je určitě důležitá poctivost, zodpovědnost a houževnatost. Vedle nezbytné vize je důležité znát také cestu k ní. Většina podnikatelských záměrů totiž ztroskotá na nerealistickém nebo nedostatečně promyšleném podnikatelském plánu.
Je možné při získávání peněz na údržbu objektu využít nějakých dotací?
Ano, v některých případech je to možné, ale opět záleží na konkrétním podnikatelském záměru. Pro příklad: Koupíte malý zámek a budete ho chtít přestavět na dům pro seniory. Kromě toho, že tím spojíte hned dva šlechetné záměry, máte také konkrétní cíl, který v sobě zahrnuje plány sociálního charakteru, dále inovace a možná i témata související s rozvojem venkova. Za určitých okolností byste tedy mohl využít například Regionální operační program NUTS II. Pro rozvoj nemovitosti by se možná podařilo získat dotaci v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Za zkoušku stojí rovněž Program rozvoje venkova. Podporu a pochopení lze někdy rovněž hledat na místních úřadech. Třeba opravu secesní fasády vily Helenka na pražských Malvazinkách podpořil pražský magistrát částkou 800 tisíc korun. Čili, nějaké možnosti tu jsou. Je ale na vás, coby majiteli, abyste o své vizi přesvědčila investory.
Jak velká je poptávka po historických nemovitostech v Česku mezi cizinci? Skupují tyto druhy objektů například Němci ve velkém?
Ne, žádné zlaté horečky jsem si v tomto smyslu nevšiml. Řadu historických nemovitostí pochopitelně cizí státní příslušníci v nějaké formě vlastní – především Rusové a Italové. Mnozí z nich také nejeden historický objekt zachránili.
Noví zámečtí páni se často krátce po koupi nemovitosti stávají zedníky, klempíři či údržbáři. Kde mohou hledat rady, jak si s náročnými stavebními úpravami poradit?
Univerzální rada neexistuje. Již jsem zmínil, že by měli své plány od počátku konzultovat s profesionálním památkářem, stavitelem i architektem. Povinnou četbou nových majitelů-obnovitelů by se měla stát odborná stavařská literatura. Jedinečnou studnicí je například edice nakladatelství Grada, příznačně nazvaná „Tradice z pohledu dneška“. To je velmi užitečné čtení.
Pokud majitel nemovitosti může, měl by se učit z chyb druhých. Měl by se pokusit navázat kontakt s některými dalšími majiteli historických objektů podobné úrovně jako vlastní on, kteří zakoupený objekt úspěšně opravili. Sdílení osobních zkušeností je nenahraditelné.
Zpovídaným byl opět pan Zdeněk Bauer, koordinátor komunikačního studia abcRedakce.cz, které kromě databáze HistorickéNemovitosti.cz provozuje například internetové portály abcHistory.cz, abcTuristiky.cz a některé další.
