Každý kousek hlavního města Gruzie Tbilisi je už zabrán žebráky. Žebrá se totiž všude. Přichází den co den brzy ráno a odcházejí s málem těsně před půlnocí. Snaží se prodat staré igelitky či balónky za pár centů. Nevěří ve svojí lepší budoucnost, neznají prosperitu, chtějí jen zaplatit nájem, uživit rodinu.
A přesto se najde v tom davu někdo, komu se podaří prolomit zeď a překročit jak své vlastní hranice, tak hranice své země. Jistě, jako prvnímu se to podařilo nechvalně proslulému muži z oceli neboli Stalinovi. A obrátil svět vzhrůru nohama. Další, kdo se i přes nesnadné životní podmínky rozhodl vsadit na to, co do vínku dostal, a dost možná i napravit pošramocenou pověst své země, je mladičká Nino Machaidze. A rovněž zachvacuje svět. Tedy alespoň svět opery.
Nino Machaidze, přezdívaná Angelina Jolie opery (podobnost čistě náhodná), je dnes jednou z nejuznávanějších mladých talentů a sopranistek. V nejbližší době má na programu vystoupení v Metropolitní opeře v New Yorku, v operních domech v Mnichově, Valencii, Barceloně, Curychu, Benátkách, Vídni či v Paříži. Koncem ledna vystoupila i v Obecním domě v Praze a jak patrno z reakcí, veškerá očekávání ještě mnohonásobně předčila! Žádanou umělkyní je nejen kvůli svému hlasovému rozsahu, ale i proto, že dokáže svým zpěvem rozveselit, dojmout, rozplakat. Její emoce jsou opravdové, prožité, bolestné, zároveň nádherné a krásné.
„V Gruzii je mnoho obrovských talentů, kterým se nikdy nepodařilo z naší země vycestovat, čímž přišli o možnost pokusit se o mezinárodní kariéru,“ říká a dodává, že ona měla obrovské štěstí. Skutečnost je taková, že se nebála zkusit právě to ošemetné štěstí a i na mezinárodních konkurzech dokázala porazit i několik set uchazečů. Tak se dostala do slavné La Scaly. Pak už jen stoupala výš a výš a úspěch na sebe nenechal dlouho čekat – excelovala v roli Marie v Donizettiho Dceři pluku, v opeře Gianni Schicchi nebo snad v roli Julie v Gounodově opeře. A podle plného diáře až do roku 2015 se dá soudit, že ten největší vrchol ji teprve čeká!
Vraťme se ale na okamžik do doby, kdy operní haly byly jen snem. Talent v ní objevila už v jako malé holčičce její maminka, která ji ve zpívání podporovala a přihlásila ji do hudební školy na zpěv.
Zřejmě to byla právě ona, kdo ji vštěpil zásadu věřit si a jít za svým snem, ač všude okolo byla bída a hlad. V roce 2003 jí maminka zemřela. Počátečního obrovského úspěchu své nadějné dcery se ale přece jen dožila – dcera překročila nejen její hranice, limity i očekávání!
