Nároky na duševní činnost se zvyšují
Současný svět klade na jednotlivce stále vyšší a vyšší požadavky, přičemž práce duševní je kladena nad schopnosti fyzické. Myšlenka má sílu měnit svět a dobré nápady přivedly mnoho osobností k velkému úspěchu a slávě. Informace a umění s ní správně nakládat je nejvýše ceněna, stejně jako schopnosti související s duševní prací. Je tedy zcela běžné, že mnoho lidí bude mít zájem činnost svého mozku vědomě ovlivňovat a zkvalitňovat.
Poznejme vlastní mozek
Zamysleme se nejdříve nad tím, jak funguje mozek jako nejsložitější orgán lidského těla. Je chráněn lebkou a řadou obalů mezi kostí a vlastní mozkovou tkání. Obklopen je bezbarvou tekutinou, tzv. mozkomíšním mokem, který se skládá především z vody s obsahem proteinů, solí a dalších látek. Naplňuje mozkové komory, pomáhá transportovat látky do mozku a odvádí zplodiny. Mozek sám o sobě je velmi měkký, vnější povrch je hluboce zvrásněn velkým množstvím mozkových závitů a brázd, které zvětšují samotný povrch mozku – a jde tak o jeho podstatné zdokonalení. Mozky zvířat mívají relativně hladký povrch nebo drobné vrásnění, jen opice a lidoopi mají závity téměř jako lidé.
Čím více podnětů, tím dokonaleji může mozek fungovat
Mozek se vyvíjí a roste přibližně do 12 let věku dítěte, přijímá a ukládá poznatky zcela spontánně. Bezděčnost je pak doplněna také záměrností, pro každou oblast jsou za tímto účelem vyčleněny jednotlivé části. Hlavní funkcí mozku je přenos informací, ty jsou bleskově přenášeny formou elektrických impulsů s rychlostí více než 500 km/h po výběžcích nervových buněk. Nervové buňky mají až tisíc výběžků, některé jsou dokonce delší než 1 metr. Kdyby se všechna vlákna spojila do jedné nitě, mohla by asi 40 krát omotat naši zemi. Důležitou informací pro vás v této souvislosti bude, že s přibývajícími podněty je propojení jednotlivých částí mozku stále dokonalejší. Je o to dokonalejší, čím více četnost násobíme vyhledáváním a sbíráním informací.
Z čeho se skládá lidský mozek?
Látky, které se objevují jen v mozku byly objeveny v polovině 20. století. Důležitým neurotransmiterem je přenašeč pro paměť – acetylcholin, na pohyb, emoce a pozornost má vliv dopamin, serotonin hraje roli při spánku, náladě a depresích. Jiné látky se podobají hormonům, například endorfiny, které pomáhají překonat fyzickou bolest a navozují euforii, pro paměť je překvapivě důležitý také oxid dusný.
Jak trénovat pozornost
Paradoxně nejhůře si vybavujeme to, s čím se setkáváme prakticky denně. Pro cvičení pozornosti je proto vhodné již ve chvíli, kdy pozorujeme něco zajímavého, co bychom si rádi později vybavili, opakovat si v duchu, co přesně vidíme. Osvědčená je metoda „podání reportu“, jako bychom připravovali zprávu pro někoho o tom, co jsme viděli. Budete cestovat, navštívíte muzeum, přečtete zajímavou knihu nebo uvidíte dokument nabitý informacemi a zároveň již budete připravovat zprávu pro své přátele, nadřízené či děti. Takto se vám podaří již při samotném vnímání informací selektovat ty nejpodstatnější a nejzajímavější.
Tipy ke zdokonalení koncentrace
Pro zlepšení schopnosti koncentrování se na příjem nových vjemů je vhodné také stále doplňovat penzum znalostí. Zkuste si zapamatovat cokoliv se dozvíte, hodit se vám může vše. Nedělejte to ale chaoticky, detailní informace z několika oborů bez hlubší znalosti celého systému jsou vhodné spíše pro luštění křížovek. Stanovte si raději, kterým třem oborům se budete ve svém životě věnovat do hloubky, v rámci zbývajících oborů si budete doplňovat znalosti již méně systematicky. Nesnažte se ale propadnout pocitu, že musíte vědět o všem, co se kolem vás děje. V současné době přehlcené informacemi není nic takového možné. Počet informací, které se každým okamžikem objeví je natolik vysoký, že nic podobného nelze považovat za žádoucí.
