Henry Ford: Dobrý zaměstnanec jako základ úspěchu

0
601

Narodil se roku 1863 na farmě blízko Detroitu jako jeden z šesti dětí. Jeho otec si přál, aby také farmařil, ale mladý Henry měl jiné plány. Již od svých deseti let byl fascinován technickým pokrokem. Ve svých šestnácti letech odešel do nedalekého Detroitu, aby tam pracoval jako zámečnický učeň. Poté se vrátil k otci na farmu, kde opravoval parní techniku.

Henry Ford (1902)
Henry Ford (1902)

Jenže éra páry se blížila ke konci. A Ford to cítil. Už během svých učňovských let se snažil vyvinout nové technické postupy. Stále více věnoval své síly vývoji strojů, kterým patřila budoucnost – benzínovým motorům. I když se živil prací na farmě a provozováním pily, dobře věděl, že jeho osud leží jinde.

Ten se začal naplňovat roku 1891, když získal zaměstnání jako inženýr v Edison Illuminating Company. Brzy se stal vedoucím inženýrem a v této funkci se mohl plně pustit do svých experimentů. Roku 1896 sestrojil první samohybné vozidlo zvané Quadricycle. Vážilo 230 kg a jezdilo rychlostí 30 km za hodinu.

Povzbuzen úspěchem spolu s několika dalšími investory založil roku 1899 Detroit Automobile Company. Časem ale nechal firmu zbankrotovat, protože byl přesvědčen, že jeho automobily mohou být ještě lepší, a že tedy bylo předčasné začínat s masovou výrobou. Své stále dokonalejší stroje konfrontoval s konkurencí na mnoha závodech. Není bez zajímavosti, že neváhal sám zasednout za volant a úspěšně prokázat kvality vozu. Za své výkony byl v roce 1996 posmrtně uveden do americké Síně slávy motoristických sportů.

Další pokus vyrábět ve velkém přišel s Henry Ford Company. Vývoj postupoval dobře, brzy ale přišel konflikt s investory, kteří místo Fordovy vize laciného auta pro všechny prosazovali luxusní modely. Nezbývalo tedy, než i druhý podnik opustit. Ten ovšem nezbankrotoval, nýbrž se přeměnil v luxusní značku Cadillac Automobile Company.

Lidové rčení říká „Do třetice všeho dobrého“, a v případě třetí společnosti, kterou Ford založil, a to Ford Motor Company, se naplnilo do puntíku. Pro tuto společnost měl její zakladatel připraven model auta, který mu vyhovoval, ve firmě měl dostatečnou exekutivní pravomoc, a mohl tedy vyrazit na cestu k úspěchu.

Toho dosáhl jak na poli technickém, tak na poli managerském. Společnost nabízela plat 5 dolarů za týden, což bylo víc než dvojnásobek tehdejšího průměru. Také pracovní doba byla mírná. Týden měl 5 dnů po 8 hodinách. Mohlo se to zdát jako risk. Avšak vysoký plat byl určen kvalifikovaným pracovníkům. Ti pak u firmy rádi zůstávali a díky jejich schopnostem a rozpoložení rostla jejich produktivita. Problém ostatních firem byl, že často najímali až 3 krát více zaměstnanců, než měli skutečných míst. U Forda to nebylo potřeba, a tak byly spokojeny obě strany. Jeho dělníci si navíc často koupili jedno z aut, které pomáhali vyrábět.

Sám produkt – automobil zvaný Model T – se dobře řídil a také se levně a snadno opravoval. Inovativní bylo též použití montážní linky při výrobě, což značně zjednodušilo, a tím pochopitelně také zlevnilo celý proces. Z auta se stal obrovský hit. Na trh byl uveden roku 1908 a jeho prodej stoupal každým rokem, často dokonce o více než 100 procent! Úspěch byl tak velký, že ve dvacátých letech většina Američanů jezdila právě v něm. Do konce výroby se prodalo neuvěřitelných 15 007 034 kusů.

Henry Ford s manželkou
Henry Ford s manželkou

Poměrně dlouhá doba produkce modelu byla způsobena Fordovou paličatostí. Chtěl totiž vytěžit ze svého modelu co nejvíce. To se mu povedlo, ale roku 1927 se nechal přesvědčit o nutnosti výroby nástupce. Stal se jím Model A, rovněž úspěšné vozidlo, kterého se prodaly 4 miliony kusů.

Henry neúnavně vedl svou firmu až do konce vlastního života, a i když v roce 1918 předal prezidentské křeslo synovi Edselovi, měl stále rozhodující slovo. Svého syna dokonce přežil, a tak se jeho opravdovým nástupcem ve vedení firmy stal až jeho vnuk Henry Ford II (prezident od roku 1945).

Vliv zakladatele slavné značky sahal daleko za hranice produkce automobilů do mnoha oblastí společenského života. Roku 1915 se Ford například vydal na cestu do Evropy zmítané světovou válkou. V neutrálním Švédsku se setkal s významnými mírovými aktivisty a snažil se přispět k ukončení bojů. V roce 1918 kandidoval do senátu USA za stát Michigan. Jeho dělníci mohli číst i jím vydávané noviny. Bohužel ale přestaly vycházet roku 1927, když se v nich začaly množit antisemitské výroky.

Henry Ford patří nejen k podnikatelským veličinám, ale také k technicky i organizačně nadaným lidem. Na svém kontě má 161 patentů. Jeho snaha o produkci za vynaložení co nejmenších nákladů vedla nejen k vynálezům různých technických vymožeností, ale také k objevu faktu, že spokojený zaměstnanec toho udělá více než tři nespokojení. Ti, co u něj pracovali, mu to nezapomenou.

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here