Hans Zimmer se narodil 12. září roku 1957 ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Prožil klidné a harmonické dětství, v žádné oblasti zvlášťě nevynikal. Ovšem již od útlého věku snil o kariéře rockového muzikanta. Toužil být středem pozornosti na podiích a vidět roztoužené davy fanoušků. V 18 letech krátce působil v jedné německé televizi, velkým přínosem pro něj nebyla, proto se rozhodl změnit prostředí. Ještě neoslavil ani dvacáté narozeniny, když se s několika svými kamarády přestěhoval do Londýna. A Společně založili skupinu s názvem „The Buggles“. Skládali nejen písničky, ale i znělky pro televizi. Zlom však přišel až se songem „Video Killed The Radio Star“. Ten se stal mezinárodním hitem a odstartoval slibnou kariéru této skupiny mladíků. The Buggles natočili svoje první album a dokonce se vypravili na podařené koncertní turné. Za vydělané peníze Hans nakoupil potřebnou moderní techniku pro koncertování, kterou v té době vlastnil málokdo.
I přes veškeré snahy se skupina na konci 70. let rozpadla. Hans se dál pohyboval mezi uznávanými hudebníky, působil např. ve společnosti Ultravox, kde ale dlouho nevydržel. Sám zatím stále hledal hudební oblast, která by ho bavila nejvíce. Když se v 80. letech spojil se skladatelem filmové hudby Stanleyem Myersem, zjistil, že velmi fascinující je klasická orchestrální hudba. Zpočátku spolupracoval spíše jako asistent například na filmech Měsíční svit nebo Papírový dům. Svůj první zcela samostatný soundtrack složil krátce po přestěhování do Hollywoodu k filmu Rainman v roce 1988 a ten znamenal velký zlom v jeho kariéře. Hudba umocnila divákův prožitek z již tak melancholického a působivého filmu. Byl nominován na Oscara a do Evropy už se nikdy nevrátil. Osvojil si svůj vysoce osobní styl a kombinací syntetiky, chorálu a orchestru oslňoval nespočet fanoušků. Jeho hudba dokáže být k pláči teskná nebo naopak hrdinská a rázná. Je také harmonická a uklidňující jako šumění moře. Pohltí vás a po skončení filmu zanechá velice silný pocit. Jen těžko uvěříte, že jste nebyli součástí dění.
Zakázek k dalším filmům přibývalo a Hans se stával velmi úspěšným a uznávaným muzikantem. Zásluhu však připisoval i svému hudebnímu týmu, který považoval za nezbytnou součást své kariéry. Nedokázal si představit samostatnou tvorbu, již od mládí byl zvyklý na lidské spolupráci. Mezi další kvalitní díla patří hudba k filmům Kokosy na sněhu, Řidič slečny Daisy, Oheň a především soundtrack k animované pohádce Lví král. To byl rozhodující úspěch, za který byl Hans Akademií odměněn Oscarem. Prodalo se 12 milionů soundtracků a Zimmera tento úspěch finančně zajistil po zbytek života. Zvelebil si své hudební studio „Media Ventures“ a rozhodl se spolupracovat s ostatními skladateli. Především se v roce 1989 spojil s Jayem Rifkinem. Ve spolupráci viděl velkou sílu, vzpomněl si sám na své začátky, kdy pracoval v týmu jako pomocný asistent. Rifkin mu zajistil potřebné kontakty na mladé nadějné hudebníky, kteří byli přínosem pro Hansovo studio a zároveň on byl inspirací pro ně.
Zimmera stíhal jeden úspěch za druhým, získal cenu Grammy za film Krvavý příliv a několikrát byl Akademií nominován. Mezi jeho nejznámější filmy patří také Gladiátor, Pearl Harbor a Šifra mistra Leonarda, za které obdržel honorář v přepočtu 3,2 milionu korun. Největšího finančního ocenění se Hansovi dostalo za film Lví král (v přepočtu 7,8 milionu korun) a za film Piráti z Karibiku (v přepočtu 6,9 milionu korun). Posledním jeho dílem je hudba k filmu Simpsonovi. Na cestě za slávou se samozřejmě stihl tento výjimečný hudebník oženit a se svou manželkou Suzanne mají čtyři děti.
Zimmerův úspěch spočívá především v kolektivní spolupráci, které plně důvěřuje. Je si vědom, že je pro něj větším přínosem než jen samostatná tvorba. A navíc poměrně často obměňuje vybavení svého studia tak, aby měl stále ty nejlepší syntetizátory a počítače na světě a mohl tak dokonale skloubit lidské zdroje a techniku pro komponování svých veleděl. Láska k hudbě, k tomu co dělá a čemu věří, mu je životním naplněním a současně cestou k dosaženým úspěchům a oceněním.