Fabergé: Nejluxusnější ruské dědictví

0
2526

Ačkoli jsou vejce mnohými odborníky označovány za vrchol kýče, stále se jedná o jedny z nejznámějších zdobených artefaktů všech dob a jejich osud, stejně jako osud jejich výrobců, je velmi lidský příběh o chamtivosti, lásce, vkusu (v dobrém i špatném slova smyslu), politice, revoluci, bohatství i tajemnosti. Pojďme společně nahlédnout do tajuplné historie rodu Fabergů.

Fabergovi byli uznávanou rodinou s francouzskými hugenotskými kořeny a klenotnickou tradicí , když v roce 1885 její hlavní živitel Carl Fabergé pro svého nejvýznamnějšího klienta vyrobil své první velikonoční vejce. Tato událost by dost možná zmizela v propadlišti dějin, kdyby ovšem klientem nebyl tehdejší ruský car Alexander III. a kdyby tímto vejcem nebylo do detailů propracované vajíčko ze zlata a drahých kamenů, které položilo základy dlouholeté tradici obdarovávání ruských careven vejci z dílny Carla Fabergého. Alexander vejce věnoval své manželce u příležitosti velikonoc – nejdůležitějšího dne ruského ortodoxního kalendáře.

Ve skořápce z bílého zlata, která se otevírala po vzoru tradičních ruských panenek matrjošek, byl ukryt zlatý žloudek se zlatou slepičkou a rubínovou korunkou. Carevna byla dárkem tak nadšená, že si zajistila pravidelný přísun těchto skvostů každé velikonoce.

Po vzoru otce si vajíčka začal objednávat i nový car Mikuláš II., a to rovnou po dvou kusech: jedno pro svou ženu, druhé pro ovdovělou matku. Carl Fabergé dodával oblíbené dárky až do revoluce v roce 1917, která ukončila ruskou monarchii i životy rodu Romanovců. Z celkových padesáti kusů takzvaných imperiálních vajec se jich do dnešních dnů dochovalo minimálně 46.

I přes to, že každé z vajec hrdě nese jméno Carl Fabergé, podle zasvěcených sám Carl nikdy nebyl ten legendární mistr svého řemesla. Samozřejmě mu nemůžeme upřít, že byl vynikající obchodník, ale samotná vajíčka jsou údajně dílem jeho dvou zaměstnanců.

Stejně jako mnoho ostatních bohatých Rusů po revoluci utekl Carl s celou svou rodinou do exilu a v roce 1920 zemřel. Jeho potomci se usadili v různých koutech světa a více či méně úspěšně dál rozvíjeli rodinný business ve Švýcarsku, Skandinávii, Francii, Británii a Brazílii.

Před rokem zemřel v Londýně jistý Theodore Wooodall, který se až ve středním věku dozvěděl, že je nemanželským synem Carlova nejmladšího syna Nicholase. Theodor se rozhodl využít svou životní šanci, okamžitě si změnil jméno na Fabergé a zanechal výroby elektrických kotoučů, jež ho do té doby živila, aby si otevřel vlastní klenotnický podnik, těžící z mnohaleté tradice, která se pojí s tímto klenotnickým jménem. Malý obchod dnes vede Theodorova dcera a stále prosperuje, což jen svědčí o síle tohoto mocného jména.

Není divu, že luxusní klenotnická značka je dnes známá po celém světě. Pár originálních vajíček má ve své sbírce i anglická královna i monacký princ Albert. Úplně nejokázalejšími kousky ale zůstávají ty, které byly vyrobeny přímo pro ruské vládce. Mnoho těchto vajec zmizelo během revoluce, aby se pak o desetiletí později znovu objevily a byly prodány na západ.

Po rozpadu Sovětského svazu a návratu těla první majitelky několika Fabergových vajec, carevny Marie do Ruska, se vrátila i většina drahocenných vajíček. Svůj lví podíl na tom měl ruský miliardář Viktor Vekselberg, který „ztracená“ vejce zakoupil na aukci a vrátil do rodné země. Několik kusů z dílny velkého Carla Faergého se ale stále postrádá. Podle odborníků není vyloučeno, že se dříve nebo později objeví třeba i na úplně nečekaném místě. A toto je podle nás teprve ten správný hon na velikonoční vajíčka, jenž známe z anglicky mluvících zemí!

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here