Náš král potřeboval mnoho péče, a proto měl hned čtyři manželky. Nejvíce miloval svou čtvrtou ženu a zahrnoval ji bohatstvím a požitky. Třetí měl také velice rád a často ji vodil na návštěvy do sousedního království. Vždy však měl strach, že ho jednou opustí. Králova druhá žena byla laskavá, radila mu v obtížných situacích a mohl se jí kdykoliv svěřit. První žena mu byla velice oddaná a loajální. Ačkoliv svého Pána hluboce milovala, nejevil o ni žádný zájem, spíše ji ignoroval.
Jednoho dne král vážně onemocněl a cítil, že jeho dny se chýlí ke konci. V myšlenkách se procházel svým bohatým životem a měl strach, že zůstane úplně sám, až zemře. Chlácholil se domněnkou, že jeho čtyři ženy mu zůstanou věrné do konce jeho pozemského bytí. Nicméně strach jej donutil položit svým ženám klíčovou otázku.
Ptá se tedy své čtvrté ženy a praví: „Miloval jsem tě ze všech nejvíce, dával jsem ti nejlepší šaty a zahrnul nejlepší péčí. Teď, když umírám, budeš mě následovat a budeš mou věčnou společnicí?“ Ke svému obrovskému šoku obdržel razantní odpověď „No tak na to zapomeň!“ A nejmilovanější žena bez loučení prchla.
Roztřesený král pospíchal ke své třetí ženě: „Miloval jsem tě z celého srdce. Nyní, když umírám, budeš mě následovat a budeš mou věčnou společnicí?“ „Rozhodně Ne!“ odsekla. „Život je příliš krásný! Až umřeš, znovu se provdám.“
Z krále se vytrácí veškerá naděje a pomalu začíná přemýšlet o žalostném způsobu, jakým svůj život prožil. Zdrceně a se slzami v očích položil stejnou otázku své druhé manželce: „Celý život jsem tě miloval. Nyní, když umírám, budeš mě následovat a budeš mou věčnou společnicí?“ „Lituji králi, tentokrát Ti nemohu pomoci,“ odpověděla. „Mohu Ti však uspořádat pohřeb.“
V tom sklíčený král zaslechl něžný hlas: „Já s tebou zůstanu a budu tě následovat, kamkoliv půjdeš, můj pane.“ Král nevěřícně zdvihl hlavu, poohlédl se a spatřil klidnou tvář své první ženy. Stála tam, vyhublá a zanedbaná. S velkou lítostí a sužující bolestí v srdci odvětil: „Měl jsem se o tebe starat lépe, dokud jsem ještě mohl!“
Všichni procházíme životem se čtyřmi životními partnery. Naším čtvrtým společníkem je naše tělo. Třetím je veškeré bohatství a majetek. Druhým naše vztahy a přátelství a naším prvním partnerem, velmi často hladovějícím, je naše duše. Starejme se o své tělo a udržujme ho zdravé, abychom mohli žít plným životem. Pokorně si užívejme svého majetku a pohodlí, které nám poskytuje. Těšme se ze společnosti, lásky a přátelství svých nejbližších. Ale nezapomeňme pečovat o svou duši – je zdrojem veškerého naplnění a je naším nejvěrnějším přítelem, 24 hodin denně, ať už se vydáme kamkoliv! Zaslouží si proto mimořádnou péči, úsilí a čas. Je zdrojem veškerého bohatství. A když mluvíme o bohatství, rozhodně tím nemíníme jen samotné peníze. Pečujme o svoji duši a mysl, aby ona pečovala o naše vztahy, bohatství a zdraví!
Pokud se rozhodnete příběh pročíst ještě jednou, budou souvislosti mnohem jasnější. Mým cílem bylo inspirovat, abychom v dnešní přeškatulkované době, kde nám každý vnucuje, co by pro nás mělo být důležité, jakým autem jezdit, jak se oblékat atd., objevili hodnotu sebe sama a vydali se vlastní cestou, cestou naplnění… Duše vláčená okolím je zmatená a frustrovaná, její směr se mění každým dnem, ať už je to tlakem médii, nějakými trendy či názorem souseda. Buďme sami sebou! Jen duše, která žije způsobem, který si sama předurčila, může být skutečně šťastná.
„Narodili jsme se jako originál, tak neumírejme jako kopie.“ – John L. Mason
