Také si někdy připadáte, že jste trochu blázni? Občas vám trochu přeskočí a vrhnete se do nového dobrodružství. Ať už se jedná o nový obor, nové projekty, které jsou pro vás výzvou, nebo pro společnost poněkud nestandardní či vybočující z normálu, jste zkrátka živel, pro kterého hranice nic neznamenají. Pak jste se narodili do správné doby. Svět takové lidi potřebuje! Jestliže patříte spíš k těm, co se drží při zemi, neradi vybočují z řad a vezou se s ostatními, máme tu pro vás pár rad a příkladů, ze kterých se inspirujete a zjistíte, že svět opravdu blázny potřebuje. 
Čas od času máte pocit, že byste se lépe vyjímali v době svých babiček. Za pultem malého obchůdku, kam chodí pár lidí z vesnice, které dobře znáte. Do ojetého traktoru na rozlehlé lány polí. Nebo ještě lépe, myslíte si, že se od doby vašich prarodičů zkrátka nic nezměnilo? Ženy jsou upíchnuté za sporákem a muži jsou hlavou rodiny. Jak řeknou, tak bude. Pokud se jim jídlo nenaservíruje pod nos, atmosféra doma se rovná chvílím před výbuchem našlápnuté miny.
Když pomineme partnerský život, probereme si nyní ten pracovní. Raději se krčíte za obrazovkou svého monitoru, držíte ústa a krok. O nové nápady není nouze a každý týden byste přišli na něco, co by práci zefektivnilo. Krůček od samotného navržení a zrealizování je však problém. A to podstatný. Máte pocit, že by se výtka k dosavadní práci zdála nadřízenému jako provokativní, drzá a vy že by na vás koukal jako na lenocha. Prostě a jednoduše: děláme si to svoje a ostatní nás nezajímá. Typicky český přístup k pracovnímu nasazení….
Proč ale nejsme úspěšní a spokojení s prací a v životě?
Možná vám chybí kapka toho bláznovství. Měli byste vystrčit hlavu z písku, z moře nad hladinu, odkudkoliv, kde vám něco brání v rozletu…a podívat se okolo sebe. Ještě není pozdě! Nikdy totiž není pozdě.
Proč svět potřebuje blázny? A proč se Češi leckdy bojí bláznovství?
Jistě že vás nikdo nezadupe kvůli tomu, že se neprojevujete a jen tiše odvádíte svoji práci. Žádný tvor ještě nezahynul kvůli tomu, že by potichu a nenápadně užíral porci trávy ze svého drnu. Život plyne a všichni v něm přežívají podle svého. Z pohledu evoluce život přeje těm, kteří si hledí svého, dokáží se rychle aklimatizovat, v tichosti si sežerou to, co si uloví a v tichosti se množí dál. Jak prosté…
V průběhu výboje lidského života se musel člověk přizpůsobit již tolikrát, že v tom má trochu nepořádek. Vezměme si například český národ. Po období uměleckého rozletu, století páry a všemožných vynálezů, jsme se po letech ocitli v období útlaku a okupace. Češi se museli přizpůsobit a přijmout na sebe podobu tichého, neprůbojného a hlavně nenápadného tvora, který si hledí svého, nikam se necpe a dělá vše tak, jak si přeje režim. Dnes už nepovažujeme obrázek ,,šťastné“ rodinky v panelákové králíkárně, která si u sporáku ohřívá uzeniny a těší se, až jim ROH uspořádá zájezd na nedalekou chatu, za normální. Ovšem lidé, kteří si prošli tímto obdobím, lidé, kteří jsou vychovaní v této době…všichni si ze složité minulosti a její tíhy něco odnášíme.
Zatímco v západních zemích šel pokrok dál a dál, tady jsme se báli říkat nahlas svůj názor. Měli bychom se však zamyslet a zkusit potlačit tíhu a vliv téhle doby. Dnešní svět přeje ,,bláznům“! Lidem, kteří se nebojí vzít výzvu na svá bedra. Lidem, kteří jsou průbojní, mají prořízlou pusu a jdou si svojí cestou! Šiřte svoji kreativitu, dnes za ni nezaplatíte životem. Buďte ve společnosti, která vás obohacuje. Žádný nátlak vás nemusí trápit. Směřujte své nápady a přidejte k nim kapku bláznovství a úspěch se dostaví.
© Barbora Mikysková
