Přestože ještě kalendář nehlásá datum 21. června, léto je, zdá se, v plném proudu. V takových dnech zrovna nikdo netouží dát si pořádnou poctivou porci teplého oběda, spíš něco lehkého, čerstvého, ale samozřejmě chutného. Jenomže ne každý je „salátový typ“ a kus masa na talíři být zkrátka musí, léto neléto. Proč ale nevyměnit flákotu za výbornou rybu? Nebo ještě lépe – rybu zabalenou v mořské řase a rýži, podávanou pod názvem sushi?
Říká se, že sushi není jen pokrm, ale životní styl. A to velice chválihodný, alespoň co se zdraví týče. Obsahuje totiž spoustu prospěšných látek jako jód, mastné kyseliny, protein a minerály. Japonská specialita má své ale, stejně jako cokoliv, co považujeme v našich zeměpisných šířkách za „exotické“, miliony fanoušků i odpůrců. Pro někoho je syrová mořská rybka tou největší delikatesou, jiný by nepozřel ani mikroskopickou část, pokud neprošla varem. A někdo zase nerozumí tomu, proč by se měl živit podezřele vypadající zelenou řasou. Ovšem nezkusit alespoň jednou za život zajít si na tuto lahůdku do sushi podniku by byla škoda. Stejně jako nenahlédnout výrobě a historii sushi trochu pod pokličku…
Za vznikem sushi (dnes název celého pokrmu, dříve jen vařené rýže) vlastně stojí přes tisíc let stará metoda kvašení, které v sedmém století využívali lidé v jižní Asii. Japonští kuchaři si poté osvojili podobný postup – do rýže balili nasolené rybí maso, které se tak mělo zakonzervovat. Původně ale nikdo samotnou rýži nejedl. Dobré nápady ale přicházejí až časem. Asiaté si všimli, že obě potraviny dohromady chutnají skvěle, a tak vznikl pokrm, který japonskou kuchyni proslavil po celé světě.
O jakousi „propagaci“ japonského sushi se postaral ve dvacátých letech 19. století Hanaya Yohei, který přišel s novými variacemi (například sushi z jiných mořských plodů), a v nadsázce řečeno, vymyslel první „sushi fast food“. Podle něj totiž bylo nejdůležitější poskytnout zákazníkovi čerstvé a výborné jídlo rychle.
Největšího boomu dosáhla kultura sushi v minulém století a tento rozkvět trvá dodnes. Na sushi si můžete zaletět do jeho domoviny, ale ani jinde ve světě nepřijdete zkrátka. Tedy jak se to vezme… Pokud nejste příliš konzervativní a této dobrotě jste přišli na chuť, je pravděpodobné, že jste si válečky z rýže namáčeli do japonské sojové omáčky a do trošky pekelně pálivého, ale výtečného křenu wasabi. Proč ne, takové servírování sushi je typické, ale pokud se chcete stát skutečnými znalci a fajnšmekry, asketicky si tyto doplňky odpustíte. Stejně jako pojídání hůlkami. Zvláštní? Vlastně ne. Gurmán totiž podle tradice drží kousky sushi lehce mezi palcem a ukazováčkem a při vkládání do úst drží sushi obráceně, maso se tak stane první složkou, které se jazyk dotkne. Jedině tak prý „fajnšmekr“ s jistotou pozná, jestli je ryba čerstvá či ne. A právě křen i sojová omáčka by mohly tento dojem pokazit.
Možná namítnete, že vy jste přece ochutnali daleko bohatší sushi – s okurkou, mrkví, avokádem nebo dokonce mangem. Za tyto nové příchutě může rozšíření této pochoutky, na které Japonci zkrátka autorská práva nemají, po celém světě. Na těchto variantách samozřejmě není nic špatného, ale některé se už opravdu zdají diskutabilní… Například kalifornská variace s imitací krabího masa nebo sushi se sýrem a hovězím má s tradiční japonskou krmí máloco společného.
Pokud byste zatoužili nechat svého dosavadního zaměstnání a život zasvětit sushi, můžete se stát žákem některého asijského Mistra kuchaře. Ti, kteří se chtějí naučit jen základy přípravy sushi, mají možnost absolvovat jeden až dva semestry na tokijské Sushi Univerzity. Zručnosti, které se učí obvykle až deset let, sice nedosáhnete, ale na založení malé skromné restaurace to stačí.
A kde si u nás na sushi pochutnáte? V hlavním městě je vyhlášený The Sushibar, který sídlí ve Zborovské ulici. V minulém roce dostala restaurace nový háv od studia Z Architects, které vtisklo podniku velice moderní a příjemný ráz. A co si v restauraci objednat? Například Sashimi Sushi (klasika, tedy nakrájená syrová ryba s omáčkou, wasabi a sezónní zeleninou), Nigiri Sushi (s octovou rýží, avokádem nebo vejcem), Maki Sushi (nejznámější varianta – rybka zabalená v rýži a mořské řase Nori) nebo Temaki Sushi (kornout z mořské řasy plněný rybou a rýží).V The Sushibar zaplatíte za celé menu přibližně od 500 Kč do 1400 Kč.
Dalším zajímavým místem je Sushipoint, který má restaurace na několika místech v Praze a také v Mariánských Lázních. Zde nabízí nepřeberné množství druhů sushi a dalších japonských jídel, nechybí ani tradiční japonské saké. Tady se ceny za menu pohybují kolem 490 až 7 000 Kč, záleží samozřejmě na velikosti.
Japonský pokrm si ale můžete zkusit i doma. Stačí ty správné ingredience, které už dnes není problém sehnat ani u nás, a chuť poprat se s neposednou syrovou rybou a mazlavou rýží. Ale jídlu připravenému s láskou se přece nic nevyrovná…
