Aristotle Onassis: Nebojte se vlastního potenciálu

Jméno Onassis odjakživa obklopuje závoj tajemnosti, o který se postaral slavný řecký podnikatel a jeden z nejbohatších mužů 20. století. Na svět přišel v roce 1906 v rodině řeckého velkoobchodníka. Otec pocházel z chudé rodiny a klíčem jeho úspěchu byla disciplína a smysl pro povinnost. Mladý „Ari“ byl snad všechno, jen ne spořádaný mladík. Vystřídal několik škol a pravidelně se zařazoval mezi nejhorší žáky. Přesto byl velice ctižádostivý a schopný a všichni spolužáci jej obdivovali. Jeden z jeho učitelů o něm prohlásil toto: „Když byl mladý, bylo jasně vidět, že bude jedním z těch, kteří se buď sami zničí nebo dosáhnou ohromného úspěchu.“ Když propadl u zkoušek, rozhodl se, že nebude čekat celý rok na další pokus a školu opustil.

Následující léta mu připravila nejednu bolestnou zkušenost. Jeho otec se během turecké invaze dostal do vězení a Ari se musel postarat o celou rodinu. Pro šestnáctiletého mladíka to nebyl jednoduchý úkol, zároveň však přispěl k rozvoji jeho vyjednávacích schopností. Onassis byl často veleben pro svůj výjimečný šarm a schopnost jednání s lidmi. Dokázal se bleskově přizpůsobit každému člověku, který se před něj postavil a snažil se mu pomoci řešit jeho problémy. Tímto způsobem obratně navazoval nové kontakty a získával mnohé sympatie. Během turecké okupace byl donucen doslova jednat o přežití. Uspěl a získal tak novou pevnou víru ve vlastní schopnosti. Jeho otec však vytrvale odmítal uznat Ariho přínos rodině během svého ročního věznění. Pro člověka s tak vyvinutým egem, jakým Aristotle byl, to bylo doslova mučení, které vyústilo až v jeho odchod z domova. Rozhodl se zkusit štěstí ve Spojených státech, ale nepodařilo se mu získat vízum, tak zamířil do Argentiny. Z lodi vystoupil jen s jedním kufrem zavazadel a 450 dolary v kapse, ale hlavně s horoucí touhou dokázat otci, že uspěje.

Bez kontaktů a v cizím městě střídal řadová zaměstnání, až dostal první obchodní nápad. Několik dní v kuse postával před budovou s kanceláří předsedy jedné velké tabákové firmy. Když si ho všiml a podařilo se mu sjednat si schůzku, udělal mladý Ari dobrý dojem a vyjednal zprostředkovávání dodávek řeckého tabáku do Argentiny. Nabídl tuto příležitost otci, který ji přijal a ujal se výpravy zboží na řecké straně. První skutečný obchod velkého Onassise byl na světě. Poté založil firmu a začal vyrábět vlastní cigarety. Přes postupné rozšiřování byl obchod stále ztrátový, a tak jej Onassis zrušil. Jeho novým podnikatelským záměrem bylo podnikání v lodní dopravě. Jako téměř každý bohatý člověk opět slyšel moudré rady přátel, aby od svého riskantního záměru upustil. V tomto případě měli dokonce na okamžik pravdu. První stará loď, kterou Onassis koupil a s vysokými náklady zrekonstruoval, byla vichřicí vržena do přístavu a všechna jeho snaha i peníze přišly nazmar. Odhodlání jej naštěstí neopustilo a zjistil, že příště bude potřeba více opatrnosti.

Psal se rok 1932 a světová ekonomika se pomalu vzpamatovávala z krachu na Wall Street z roku 1929. Ari, kterému bylo teprve 26 let, si získal pověst chytrého obchodníka a zlepšil i vztahy s otcem. Dovoz tabáku z Řecka stále pokračoval a pomohl mu překrýt ztrátu z první špatné investice. Stal se posedlý loděmi a rozhodl se, že právě ony budou jeho nástrojem pro získání bohatství. Doba byla přívětivá, lodě se prodávaly hluboko pod cenou a během války bylo prostoru pro vyjednávání více než kdy předtím. Onassis dělal to, co uměl nejlépe a později se mu podařilo koupit 13 lodí za třetinu skutečné ceny. S dávkou štěstí nebyla za války zničena žádná z jeho lodí a tak postupnými kroky rozšiřoval svůj majetek.

Není možné za penězi běžet , ale jít penězům naproti.

Klíčovým momentem jeho kariéry byl rok 1947, kdy žádal o půjčku 40 milionů dolarů na nákup nových lodí. Banky ale nechtěly tak ohromnou částku poskytnout, protože pro ně nebyl dosti důvěryhodnou osobou. Přišel tedy s novým návrhem. Jelikož propůjčoval své lodě naftovým společnostem pro přepravu ropy, nabídl bance jako zástavu tyto nájemní smlouvy, jež poskytovaly záruku na dobu půjčky. Neměl otcovu disciplínu ani smysl pro řád a pořádek, ale díky víře ve své schopnosti dokázal rozvinout svou koncentraci natolik, že když se zaměřil na problém, nebylo možné najít detail nebo souvislost, která by mu unikala. Na náročná jednání přicházel vždy sám, nepotřeboval asistenty a odborníky, aby mu nabízeli jiné možnosti. Pochopil, že musí co nejlépe poznat člověka před sebou a tím zdokonalil své umění naslouchat druhým. Díky tomu přicházel s originálními řešeními, která byla zároveň přijatelná pro druhou stranu. Před jednáním si vždy sám nahlas kladl všechny možné otázky, odpovídal jako před obecenstvem a snažil se předvídat, co ostatní řeknou – jako herec v roli obchodníka.

Onassis se stal velice populární postavou nejen díky svému majetku, ale také díky milostným vztahům s operní pěvkyní Marií Callasovou nebo Jacquelinou Bouvier Kennedyovou. Na rozdíl od jiných úspěšných mužů nedal nikdy najevo potřebu vyprávět svůj životní příběh, proto je i dnes jeho postava trochu záhadou. Když v roce 1975 zemřel, nebylo možné přesně vyčíslit hodnotu veškerého jeho majetku. Dědictví rozdělil na dvě části, 55 % získala jeho dcera a zbytek věnoval nadaci Alexandra Onassise, kterou vytvořil na počest zemřelého syna Alexandra.

V jistém bodě se peníze stávají bezvýznamnými. Přestávají být cílem. To hra je tím, co je zajímavé stále.

Snaha vypěstovat u sebe vlastnost (i když prospěšnou), která není ani z části naší přirozeností nemusí být vždy ku prospěchu. Určitě to není nemožné, ale zabere to příliš mnoho času a člověk pak může pociťovat jakýsi vnitřní rozpor. Každý má špatné vlastnosti, stinné stránky a strašáky, kteří neustále číhají a nevynechají jedinou příležitost znepříjemnit mu život. Důležité je rozpoznat a přijmout jak vlastní slabiny, tak i přednosti. Ovládněte své slabé stránky skrze ty silné, až vám již nebudou překážet. Stačí rozhodnutí začít jednat a trocha času. Zvládnutí vlastní povahy je dlouhá cesta sebepoznání. Jak daleko myslíte, že jste právě teď?