Slovní sebeobrana: Braňte se inteligentně IV.

Pohotová odpověď

Jistě. Zpočátku vám bude stačit, že „nějakým způsobem zareagujete.“, časem ale možná budete mít chuť se vrátit zpět do období, kdy jste ještě měli dojem, že ideální je přece ta trefná, vtipná a pohotová odpověď, která dokonale sedí k situaci – a ne nějaká univerzální citace, která dokonce není ani nedává smysl, jen vám pomůže vyjít ze situace zcela nezlomen. Ano, vaše odpověď by určitě měla v ideálním případě posluchačce vždy trochu překvapit. Přesto je důležité nemyslet si, že je nutné mít na odpověď vysoké estetické nároky. Čím vyšší budou vaše měřítka, tím je pravděpodobnější, že neřeknete vůbec nic.

Hledejte univerzální citáty

Skutečně dobrý nápad poznáme tak, že jeho realizace je od počátku vyloučená. A. Einstein.

Člověk toho má s leckterou opicí víc společného než leckterá opice. F. Nietzsche.

Odpouštěj svým nepřátelům. Ale nikdy nezapomeň jejich jméno. John F. Kennedy.

Až budu chtít slyšet váš názor, tak vám ho řeknu. Samuel Goldwyn, filmový producent.

Nikdy jsem si nenechal zkazit dobré vychování školou. M. Twain.

Je třeba znát fakta, aby je bylo možné překroutit. M. Twain.

Objevit humor i tam, kde není

Ačkoliv není nutné klást na sebe hned ty náročnější požadavky a snažit se o vtipnou reakci ve chvíli, kdy nám příliš do smíchu není, objevit v nepříjemné situaci její komiku je podobné jako metoda barona Prášila, který sám sebe vytáhl za cop z močálu. Jste v nepříjemné situaci, snažíte se z toho dostat tím, že se tváříte, jako byste měli důvod vtipkovat – a celé vám to přijde tak trochu absurdní. Takový nadhled a odstup vám velmi prospěje, jste-li schopni si jej v daný okamžik vytvořit. Reagovat s humorem ale na druhou stranu neznamená, že musíte vtipkovat a bavit za každou cenu, přestože jste pod tlakem. Jediné, co stojí zato zkusit, je ukázat, že situaci a její aktéry včetně sebe neberete přehnaně vážně.

Nic. Opravdu nic.

Přestože máte svou soukromou sbírku citátů a již se vám podařilo vyjít z mnoha situací úspěšně, může se vám stát, že jednoho dne nápady prostě nebudou. Někdo vám vmete do tváře urážku, odhalí váš nedostatek, zacloumá s vašimi emocemi natolik, že ani při sebevětší snaze se vám nepovede nabýt zpět klid a jistotu. Pak řekněte to, co jediné říci můžete. Řeknete, že nic neřeknete. Je to snadné, vysvětlíte agresorovi, že na jeho drzou poznámku neřeknete „vůbec nic“, prostě na ni nebudete reagovat.

Odchod z místnosti může leccos zachránit

Musíte to ale udělat způsobem, který nenechá nikoho na pochybách, kdo je pánem situace. Vložte do té jedné věty veškerý zbytek vaší sebedůvěry, která vám ještě zbyla, a pokud možno klidným hlasem zkuste říct něco podobného: „Víte, opravdu mě teď nenapadá, co bych na to měl říct,“ „Snad nečekáte, že na to budu reagovat,“ „Budu dělat, že jsem vaši poznámku neslyšel,“ „Na to nemám slov,“ „K tomu se nebudu vyjadřovat.“ Máte-li slzy na krajíčku, nebo spíše pocit, že vás zcela ovládá vztek, raději se otočte a po oné jediné větě můžete odejít a zachránit tak svou důstojnost.