Jak chutnají nejdražší whisky světa?

V roce 2005 koupil jeden severokorejský podnikatel velmi luxusní láhev whisky. Určitě se za ni nemusí stydět, až ji bude nalévat přátelům, dal za ni totiž celých $75,000, což je v přepočtu asi 1,5 milionu korun. Láhev pochází ze 185 let staré palírny na severu Skotska s krátkým názvem Macallan. Jde o ročník 1926, který byl stáčen ze sudů až v roce 1986, je mu tedy celých 60 let, a to je na whisky už poměrně velké stáří. Obvykle palírny stáčejí whisky po třiceti letech, jen výjimečně je destilátu dovoleno zrát déle. Macallan 1926 Fine & Rare má sladkou vůni po karamelu a sušeném ovoci, ucítíte rozinky, švestky, datle, ale i dřevité, kořeněné aroma hřebíčku. V ústech se vám pak rozlije silná chuť pryskyřice zjemněná karamelem, vanilkou a sušenými ovocnými plody, slabě je cítit i citrusy. Velmi sladké aroma je způsobeno zvykem palírny Macallan, která většinu své whisky nechává zrát v sudech po sherry. Destilují se zde především klasické single malt whisky, což jsou nemíchané nápoje vyrobené tradičním způsobem ze sladového ječmene. Palírna je známá také svými 21 destilačními kotli, které jsou nejmenší v regionu a pravděpodobně druhé nejmenší ve Skotsku.

Druhou nejdražší whisky je láhev ze skotské palírny Dalmore, kterou koupil neznámý milovník whisky na McTear’s aukci za $51,000 – více než milion korun. Pokud údajně tento 62 let uleželý destilát vypijete dohromady s kávou, s mlékem a zajíte kouskem hořké čokolády, zažijete naprosto nezapomenutelný, kouzelný zážitek. Ovšem nevěřím tomu, že by si majitel nechal tuto euforii ujít, tudíž na nejluxusnější Dalmore si asi budeme muset nechat zajít chuť. Palírna Dalmour leží ještě severněji než Macallan a tento rok slaví stosedmdesáté narozeniny. Její zvláštností jsou zajímavé měděné pláště z roku 1874, které slouží dodnes.

$20,000 – téměř půl milionu korun – zaplatil sběratel z New Jersey za láhev 64leté whisky Glenfiddich 1937. Tato skotská palírna byla založena v roce 1886 Williamem Grantem a dodnes je ve vlastnictví jeho potomků. Může se pochlubit prvenstvím mezi skotskými palírnami ve vývozu whisky do zahraničí. Speciální kolekce 1937 byla stočena pouze do 61 lahví a všechny již byly prodány. Její vůně je popisována jako rozsáhlé aroma rašeliny, páleného vřesu, kůže a dubu. O vůni obvykle rozhoduje, nad jakým ohněm se suší slad. Chuť se velmi jemně jako hedvábí ovíjí kolem jazyka, připomíná čerstvé květy, sladkou vanilku a pražené mandle.

A proč je někdo ochotný dát takové sumy za jednu jedinou láhev whisky? Odpovědí na otázku bude asi víc, ale na prvním místě je samozřejmě kvalita. Tyto whisky jsou ověřeny časem, jejich způsoby výroby jsou staré staletí a kvalita stále zůstává na nejvyšší možné úrovni. Nejdražší whisky jsou opravdu velmi vzácné, většina z nich byla stočena před deseti až dvaceti lety, kdy whisky právě dobývala svět, a nyní jsou stále velmi vyhledávané.

Tyto drahé whisky jsou ale jako vzácné známky – jen znalý filatelista ocení krásu toho, že má cenný kousek ve své sbírce. A chraň bůh, aby po něm někdo chtěl lepit takovou známku na dopis. Stejně tak s whisky – jen sběratelé ocení vystavenou láhev, o jejímž ochutnání samozřejmě nemůže být ani řeč.

Zůstává mi však záhadou, proč si někdo před dvaceti lety koupil whisky a dodnes ji nevypil! Není to škoda?