Legenda o nedotčené pláži: Maroma Resort & Spa

Kokosové palmy a za nimi pouze nepropustná džungle ohraničovaly tento přírodní zázrak a jediný způsob, jak se dostat na kouzelnou pláž, byla plavba z přístavu vzdáleného 8 mil. Moreno si zanedlouho vyjednal koupi celé kokosové plantáže a léta strávil pěstováním kokosů a prodejem jejich oleje po celém Mexiku. Po tento dlouhý čas byl Jose Luis jediným člověkem, který si mohl do sytosti vychutnávat krásu zátoky a pláže Maroma.

Až do doby, než na podzim 1980 potkal svou osudovou ženu, Američanku Sally Shaw, ta tenkrát psala pro chicagskou mediální společnost a v Cancunu trávila dovolenou. Když se ti dva poprvé setkali, Moreno vzal Sally na výlet na nejkrásnější místo, které kdy viděla – Maroma Beach. Půlroční románek vyvrcholil v dubnu následujícího roku, kdy se Sally Shaw definitivně přestěhovala z Chicaga do Cancunu, do bytu nad malým jazzovým klubem, který Moreno vlastnil. Na pláži také postavil malou chatku s doškovou střechou, kde dvojice trávila víkendy. Široko daleko nebyli žádní další obyvatelé, „v noci jsme se mohli podívat jakýmkoli směrem a neviděli jsme žádná světa.“

Jose Luis a Sally si ovšem tento přírodní poklad nenechali pro sebe a při každé příležitosti o pláži básnili před svými známými. Netrvalo dlouho a hosté si u této miniaturní chatky jen podávali kliku, a proto Moreno přistavěl kuchyň a druhé poschodí. Roku 1984 se Morenovi přesunuli na pláž nastálo.

O čtyři roky později však jejich štěstí překazil hurikán Gilbert, který dům na pláži úplně zničil. Architekt Jose Luis Moreno však i toto pojal svérázně jako výzvu a sám navrhl a postavil nové – a větší sídlo, jenž zároveň poskytlo i více prostoru pro všechny neúnavné hosty. „Byly časy, kdy u nás večeřelo 12 lidí a všichni z nich byl jiné národnosti. Náš dům byl jako hotel, tenkrát jsem stále jen vařila,“ vzpomíná Sally. Proto vypadal nápad přetvoření domu na hotel úplně přirozeně.

Na Valentýna roku 1995 hotel Maroma oficiálně otevřel své brány. Nutno podotknout, že v tomto roce byl hotel stále odříznutý od civilizace, Morenovi neměli telefon a (pra)lesní cesta, stejně jako odbočka z hlavní silnice, nebyla vůbec značená. Legenda o téměř nedotčené pláži s luxusním hotelu se předávala pouze slovy.

Až do té doby, kdy časopis Conde Nast Traveler přestavil hotel ve velkém stylu ve svém osmistránkovém článku. Tento článek poté spustil vodopád nejrůznějších cestovatelských ocenění každý rok a díky zájmu turistů se hotel rozrostl na celkových 38 pokojů, lázně a tři restaurace.

Co je vlastně na tomto místě tolik speciální? „Od hostů často slýcháme, že tu vládne neobyčejná energie. Mnozí také oceňují unikátnost budovy a design mého muže,“ říká Sally Shaw Moreno. Její manžel vyznává spiritualismus a věří energetickým polím. Pokoje, budovy a dokonce i postele nejsou rozestaveny náhodně, ale v souladu s vyváženou energií prostoru. Proto je toto místo dokonale stvořené k relaxaci a odpočinku…