Pokusili jsme se shromáždit potřebné základní informace, jež mohou využít milovníci památek a architektury, nebo investoři, kteří o pořízení historické nemovitosti uvažují. Rozhovor nám při té příležitosti poskytl konzultant a editor Zdeněk Bauer z komunikačního studia abcRedakce.cz, které kromě databáze HistorickéNemovitosti.cz provozuje rovněž internetové portály abcHistory.cz, abcBusiness.cz a některé další.
Realitní kanceláře začaly nabízet prodej zámků a jiných podobných památkových objektů již v 90. letech. Jak se trh s historickými nemovitostmi, kterými jsou například hrady, zámky či tvrze od této doby podle vašich informací měnil?
Tuzemský trh s nemovitostmi kopíroval celkové podmínky gründerského kapitalismu, nejasné mantinely svobody, omezené možnosti práva i obecné problémy českého realitního trhu. Vedle ušlechtilých investorů, kteří měli k historickým nemovitostem respekt a osobní odpovědnost, docházelo též k mnoha opačným situacím. Smutné okolnosti jsou spojeny například s vlastnickými změnami kdysi nádherného renesančního zámku v Červené Řečici u Pelhřimova, nebo s novogotickým zámkem Český Rudolec u Dačic, známým jako Malá Hluboká. Důsledkem starých chyb se tyto kdysi skvostné stavby dnes rozpadají. Následkem neuvážených vlastnických změn jsou v žalostném stavu nemovitosti v Babiččině údolí a mnoho dalších staveb.
Je možné hodnotit vývoj od 90. let i pozitivně?
Určitě. Situace se od konce devadesátých let výrazně stabilizovala. K chybám jako všude ve světě pochopitelně dochází, nicméně éra bezmyšlenkových nákupů vyvolaných nečekanými investičními možnostmi, již doufejme, pominula. Navíc, čas je vždycky na straně těch, kdo poctivě budují. Výsledky investorů, kteří to s opravami hradů, zámků a jiných historických budov mysleli vážně, jsou hmatatelné. Už dnes jsou díky nim v celém Česku stovky zachráněných historických staveb.
Jaká je v současnosti poptávka po historických objektech?
Nejprve si alespoň rámcově definujme historický objekt. Pro účely našeho rozhovoru je to řekněme nemovitost, která má určitou přidanou hodnotu ve svém historickém původu, vzhledu, využití nebo jiných souvislostech. Kromě hradů, zámků či tvrzí patří mezi historické objekty bezesporu vily z 19. a první poloviny 20. století, industriální architektura z téhož období, církevní stavby a podobně. Na druhou stranu historický objekt nemusí být nutně (a většinou také není) chráněnou památkou.
Proč je o podobné nemovitosti v současné době takový zájem?
Důvodů k nákupu nemovitosti, která má historickou přidanou hodnotu, je stále dostatek. Ať se nám to zdá, nebo ne, žijeme v nejbohatší části světa. Zatímco v mnoha zemích běžní lidé nemají dostatek finančních prostředků na pořádné dveře ani kamna, takže se doma nemohou v noci zavřít a v zimě zahřát, obyvatelstvo západního světa žije v relativním blahobytu. Například u nás jsou malé i středně velké zachovalé historické nemovitosti dostupné střední třídě, která je běžně kupuje, ať již z důvodů prestiže nebo z citových důvodů.
Jaké mohou být další důvody, proč je o historické nemovitosti zájem?
Pak je tu také určitá nespokojenost části populace s architekturou posledních desetiletí, touha po návratu k fortelné práci a tradicím. To vše udržuje živý zájem o historické nemovitosti. V posledních letech se ovšem trh vyprofiloval. Ubylo spekulantů. Část z nich si uvědomila, že nemovitosti nemají úplně ideální likviditu, jiným skončila tučná léta a vyschly finanční zdroje.
Kolik objektů je v současné době přibližně na prodej?
Přesné údaje nejsou k dispozici. V Čechách, na Moravě i ve Slezsku jsou však stovky nemovitostí, které mají přidanou historickou hodnotu a na svého kupce zatím marně čekají.
