A je to tady. Konec ledna se nevyhnutelně blíží. A dnešním dnem se často všechno láme. Co? V tuto chvíli se prověřuje, jestli to se svým předsevzetím myslíme skutečně vážně. To, jestli se opravdu něco změní. A i to, jestli rok 2017 bude konečně stát za to.
Ke konci roku většina z nás rekapituluje. Těší se, až ten šílený rok konečně skončí a před nimi, jako čistý list papíru, bude stát nový neposkvrněný rok. Rok plný nadějí, výzev a nových začátků. A tak posilněni alkoholem, si posledním dnem roku slibujeme, že teď už to konečně vyjde. Že tenhle rok bude konečně stát za to.
A možná si i vezmeme list papíru a napíšeme si na papír svůj cíl. Svůj top cíl. Nemyslíme “konečně zhubnu”, ale často druhé nejčastější předsevzetí “konečně se do toho pustím”-rozjedu svůj projekt, začnu podnikat. Už o tom nechceme jen snít, chceme tak už konečně žít. Protože kdy je ta správná chvíle, pokud ne teď?
Po náročných silvestrovských oslavách se probudíme do prvního lednového dnu a se silným bolehlavem, mrkneme na hodinky, přičemž zjistíme že už je poledne a následkem toho si řekneme si “však ono to do zítřka počká”. Přehodíme přes sebe peřinu a pokračujeme dál, ve spánku.
A je tu pondělí, jsme plní odhodlání a tak se rozhodneme “usilovně” na svém snu pracovat. Jenže pak přijdou počáteční problémy. Zjistíme, že to zas tak lehké nebude. Do toho se přimotají tu a tam starosti běžného dne. A pak nám přijde faktura za nájem.
Utečou další dny a my začneme pomalu, ale jistě sklouzávat do starých pohodlných vyjetých kolejí. Přichází špatná nálada, deprese, hádky. A pak přichází konec ledna a my vidíme, že to zase nevyjde. Najednou máme pocit, jako by se náš sen opět jen rozplýval před našima očima. Před pár dny plni nadšení, teď abychom si pomalu hledali psychologa. Skvělý začátek roku, co myslíte?
Jsme Dreamlife, jsme tu pro vás, a chceme, aby váš rok 2017 skutečně stál za to. Chceme vás popostrčit jít si za svými sny. Chceme vám pomoct vytrvat. A právě proto, vám v tuto chvíli, přinášíme mini sérii článků Prodej se a vydělávej na tom, co tě baví s Elenou Olivarez. Redaktorkou nejen našeho magazínu, ale především trenérkou na motivaci a prodej a autorkou online kurzu Špičkový obchodník.
Elena pro vás čerpá ze své vlastní zkušenosti, kdy si chtěla v praxi ověřit, zda schopnost prodat se, spolu se správným postoj není klíčová jen při prodeji samotném, ale právě i při podnikaní. Všechno to vlastně začalo jen jedním emailem. – Přišel mi email (v polovině října). Chvíli jsem ho párkrát pročítala a pak chtěla odepsat. Jenže, pak mi prolítlo hlavou, nemůžu přece kázat pivo a pít vodu…
Ano pivo, já vínu totiž neholduju : D Ale to jen na okraj. Nevím, jak vy, ale já prostě nemůžu něco doporučit, za něčím si stát, když to zkrátka nemám vyzkoušeno. Na vlastní kůži, podotýkám. Psala mi paní, spíš mladá slečna kolem sedmadvaceti, říkejme ji Eva, že by chtěla konečně jít za svým snem. Chtěla by konečně začít podnikat, mít obchod s vlastní kolekcí oblečení. Jenže má strach, co když to nevyjde. Co když se nakonec zadluží a místo krásného snu nastane noční můra v podobně exekuce. Že je vlastně moc mladá, bez zkušeností a vlastně i pořádného kapitálu pro začátek. A i když se kolikrát snaží začít, prostě neví jak na to. Neví, jak TO prodat. A tak…co má tedy dělat?
Když čtu takový email, jasně vidím, jak strach je silnější než touha. A jakmile to tak je, je to špatně. V tomhle případě pak fakt hrozí, že jakmile člověk začne, doslova si na sebe přivolá samé špatné věci. A tak jak v prodeji, tak i při podnikání je náš postoj naprostým základem. Neříkám, že je vším (když se nepustíte nikdy do akce, postoj i skvělé přesvědčení je vám k ničemu), postoj je však základem. A jít do něčeho už rovnou s myšlenkou, co když to nevyjde, tak tady si koledujeme o pěkný průšvih. Protože pak, jen co se do toho pustíme, si nakonec, po pár dnech budeme moci říci: hmm, tak jsem měl pravdu, nevyšlo to. Ve skutečnosti budeme jen sami sobě prorokem.
Pokud vaše srdce doslova nehoří pro váš nápad či projekt, je potřeba především zapracovat na svém postoji, místo, co když to nevyjde…co když to vyjde : ) Jelikož jak sebevědomí, tak i náš postoj není vrozený, dá se naučit. Čtěte knihy o pozitivním myšlení, obklopujte se úspěšnými lidmi, najděte si trenéra. Než začnete, nastavte svou mysl na úspěch.
No a pak tu máme druhou věc. I když vaše srdce hoří pro váš nápad…Opravdu chcete vsadit všechno jen na jednu kartu? Někdy jiná cesta není. A někdy, jde nalézt i jiný způsob. Můžete mít super postoj, pozitivního ducha, jenže přesto všechno musíte vzít v úvahu, že se přece jen může všechno posrat (promiňte mi ta slova)…A vy tak přijít o všechno. Určitě nechci strašit, ale stát se to může.
A ještě něco, jak víte, že to je skutečně váš sen? Může se vám to líbit, můžete o tom snít, ale pak v reálu, můžete zjistit, že to není ono. Zase nechci strašit, ale i to se může stát a stává se to. Proto vždy i svým klientům doporučuji “dotknout se svého snu”. Když chcete to auto, běžte a projeďte se v něm. Když chcete tu vilu, běžte a domluvte si v ní prohlídku. Když chcete dělat ten byznys, běžte a začněte, udělejte první malé kroky. Nemusíte si hned půjčovat v bance a mít super byznys plán, jen začněte klidně i v malém. Ověřte si, zda je to vás opravdu to pravé. Jedině tak zjistíte, jestli to skutečně stojí za to.
Jeden moje klientka si snila o tom, jak by ráda cestovala po světě a psala články, jimiž se živila i teď. Aby nebyla “vězněna” jedním místem v redakci, zkrátka si vydělávala odkudkoli a žila tím pravým nomádským způsobem života. Z článků to vypadalo přece tak lákavě, v její mysli ještě líp…musí to být úžasný život. Tak běžte a vyzkoušejte to. To nejde, musím chodit do práce, nemám s tím zkušenosti, neumím perfektně anglicky, mám jen něco našetřeno. Pak se konečně domluvila v práci a vyrazila…Nakonec zjistila, že jí to vlastně nebaví. Nebavilo ji probouzet se v cizích postelích, mít svůj život sbalený v jednom kufru, nemít v životě jasný řád a být na cestách bez těch nejdůležitějších, svoji rodiny. A tak se vrátila, avšak s otevřenými očima. V práci nejen zůstala, ale i povýšila. Když cestuje, tak jen na předem naplánovanou dovolenou. A co je nejdůležitější, vyhovuje ji to a je šťastná.
Vždy si dejte pozor, abyste dlouhým sněním o něčem zbytečně jen neztráceli čas. Pamatujte, začít se dá i pozvolna. Ověřit si, nejen jestli je to pro vás to pravé, ale jestli dokážete svým nadšení strhnout i své budoucí zákazníky a lidi kolem. Zjistit, co všechno bude potřeba, alespoň do začátku. Zkrátka a dobře udělat první malé, malinkaté krůčky. A tak jsem Evě napsala, ať to zkusí JINAK, ať se pokusí najít jiný než běžný způsob, tak aby si to vyzkoušela, našla první zákazníky, našla lidi na spolupráci a nemusela všechno hned sázet na jednu kartu. Odepsala mi, že to nejde.
A já když tohle slyším, šílím. Všechno jde, pane bože! Říct jen nejde to, je sakra jednoduchý, nesnažit se hledat cesty a rovnou to zavrhnout. A tak jsem chtěla odepsat…jenže pak mi problesklo hlavou….
Možná proto, že už byl říjen a pomalu, ale jistě se blížili Vánoce, nevím…Každopádně se mi vrátila vzpomínka z předešlých Vánoc. Strašně, strašně miluju Vánoce…cukroví, vánoční trhy, zkrátka celou tu atmosféru v období adventu. A když jsem takhle procházela snad dvacátými trhy, a stále nenašla ty pravé pro mě-tedy kde by se propojil můj nejoblíbenější vintage styl, shabby chic spolu se starožitostmi, co kdybych příští rok udělala svoje vlastní. A pamatuju si, jak jsem pak sedla k počítači a hledala jak na to, a co je k tomu zapotřebí…jenže marně. Byla jsem víc zmatená než informacemi ujištěná, a tak jsem si řekla, že tohle asi jen zůstane krásným nenaplněným snem. Co naplat.
No a teď mi to došlo…vždyť je to úplně stejný, taky jsem si řekla, že nevím jak na to a vzdala se, bez špetky snahy. A bylo to jednoduchý. Nehledat jinou možnost, jak do toho nenacpat jen spoustu peněz a pak mít plnej sklad věcí, když se to neprodá….A tak radit, jak je lehký najít jiný způsob, by ode mě bylo stejný, jako kdybych pila vodu a kázala to pivo. A tak jsem odepsala, že něco zkusím, a pak se ozvu.
A tak jsem se v půlce října rozhodla udělat/uspořádat svoje vlastní vánoční trhy pro milovníky vintage a starožitností. Místo, kde by se jakoby zastavil čas a člověk by se mohl nechat unést nostalgickým kouzlem Vánoc. Rozhodla jsem se udělat něco, co druzí plánují měsíce i rok dopředu stihnout ani ne za měsíc. Šílený, neuskutečnitelný…možná, ale co když to vyjde. Ta představu naprosto rozbušila moje srdce, viděla jsem ty trhy před očima a něco ve mě mi říkalo, že to dokážu.
A ještě něco, rozhodla jsem se to udělat JINAK. Zajímalo mě, jestli jde najít způsob, kde by bylo zapotřebí minimum nákladů, a kde bych si znovu jen ověřila, že ta nejdůležitější schopnost, ať už děláte sales nebo podnikáte v jakémkoli oboru je právě ve vašem postoji a v tom, jestli dokážete sebe, svoji vizi či produkt správně prodat. A tak jsem ten den, ještě teď to vidím, o půl jedenácté v noci začala po malých krůčcích měnit svůj sen ve skutečnost. To jsem ještě nevěděla, jak pěkně jsem si zavařila. Ale o tom až příště.
Postupně vás bude čekat série článků, kde probereme různá témata doplněná mými zkušenostmi. Například: Jak si osvojit umění prodat? Jak začít, i když nemáte zkušenosti? Jak začít projekt vašich snů, vytrvat a nezruinovat se? Jak i s minimálními náklady získat maximální možný zisk? Jak se nevzdat, i když překážky se zdají být nezdolatelné. Jak nadchnout partnery na spolupráci. A jak motivovat zákazníky ke koupi? Jak to udělat jinak? A jak to udělat, aby rok 2017 skutečně stál za to.
