Vydejme se nyní ze zajetých kolejí a začněmě poněkud netradičně. Postačí nám nepopsaný list papíru a pero či tužka. Toto cvičení je pro toho, kdo si přeje sám sebe zlepšovat a růst. A ten udělá přesně to, co je napsáno na těchto řádcích. Tento list nadepište „Na ostatních mi vadí“. A poté se zamyslete, kdy jste se v posledních týdnech na někoho naštvali, obořili, rozzuřili nebo se s někým vášnivě hádali. Kdy vás naposledy něco rozrušilo, iritovalo, vytočilo či nehorázně rozčílilo a co to způsobilo? Kdy jste v uplynulých týdnech z čista jasna ucítili špatný pocit v břiše, jenž vyústil v nával špatných pocitů? Jaká konkrétní vlastnost druhých vás tak rozhodila? Kupříkladu nedochvilnost, nedůslednost, pohodlnost… Věnujte tomuto seznamu nyní alespoň 10 minut a napište do odrážek všechny vlastnosti, které na druhých prostě němůžete vystát.
Máte napsáno, podařilo se? Mnozí jsou jistě ještě teď lehce rozrušeni z chyb druhých, když opětovně prožívali situace, které jsou však již dávno pryč. Teď ke smyslu tohoto cvičení. Znovu si prohlédněte tento papír, a poté vezměte k ruce tužku a škrtněte slovo „ostatních“ hned v nadpise. Namísto něj sem vepište „sobě“, seznam však neměňte. Nyní si přečtěte tento seznam znovu, zde totiž máte seznam vašich vlastních nedostatků a chyb. Možná si jich jen nejste plně vědomi, a tak se vám promítají skrze ostatní, abyste si je sami uvědomili. To nejsou chyby druhých, jsou to vaše chyby! Jste již obětí šoku s následným hlubokým uvědoměním?
Růst znamená zacílit pozornost přímo do svého vlastního nitra, kde se ukrývají všechny důvody, proč je tvůj život takový, jaký je.
Často se mylně domníváme, že chyby, které vidíme u ostatních, existují pouze „tam někde“ a nás se ani v nejmenším netýkají. Opak je však pravdou. My v druhých vidíme sami sebe – ať už v negativním, tak v pozitivním. A proto nyní už plně chápete rozměr a význam vět, které lidé o druhých říkají: „Nemůžu s ním vydržet, on je tak drzý. Ta tak neuvěřitelně pomlouvá, to je hrůza. Na něj se nedá spolehnout. Ona se prostě neumí chovat.“ Co tyto věty asi znamenají a o kom je tu řeč…?
Člověk je častokrát vyveden z míry vlastnostmi ostatních, které jsou právě v něm samém.
Všimněte si zajímavého faktu, že závistivce vždy nejvíce rozzuří jiný závistivec, pomlouvačného člověka ten, který v jednom kuse pomlouvá, a lakomce jiný lakomec. Špatný pocit, zlost či vztek v reakci na chování druhých pouze nastavuje zrcadlo našim vlastním slabinám. Tyto reakce jsou pouze zpětnou vazbou na námi nezvládnuté a neukorigované vlastnosti, které se bojíme sami sobě přiznat a přijmout. A bez čehož nemáme ani nejmenší šanci se jich zbavit. Těmito emocemi se bráníme pravdě, že jsou to naše vlastnosti, a snažíme se tak v tu chvíli upřít pozornost na někoho jiného.
„Ale já nejsem závistivý,“ nebo „Já ale nepomlouvám,“ tvrdí někteří a mnohdy je to pravda. Pokud vám na druhých vadí, že pomlouvají, nemusí to nutně znamenat, že to děláte také. Znamená to, že k tomu máte jistý sklon, určitou tendenci to dělat – kdesi v hloubi vašeho podvědomí je tato určitá vlastnost zakořeněna a žije svým vlastním životem. Vy však nyní máte v ruce trumf – máte detailní seznam těchto vlastností a zároveň návod, jak jim dát navždy sbohem. Nedůslednost? Pracujte den za dnem na své důslednosti. Máte sklon ke vzdávání se? Pracujte vytrvale na svém odhodlání. A nepřestávejte, dokud z ornice vašeho podvědomí nadobro nevyhubíte veškerou havěť…
A zdali se i tobě nyní svírají útroby těla, bubínky silně pulsují v rytmu zrychleného tlukotu srdce, cítíš jisté negativní emoce a jsi na nás naštvaný, tak právě nyní máš velikou příležitost posunout se v životě dál! Budeš si totiž tuto uštědřenou lekci pamatovat. Ostatní lidé ti pouze nastavují zrcadlo tvých vlastností – v ostatních vždy uvidíš sám sebe. Úplně stejně jako v klasickém zrcadle můžeš vidět krásného, zdravého, milujícího a odvážného člověka, tak zde můžeš vidět „velký“ nos a nevzhledné vlasy, nemohoucí svaly a přebytečný tuk. Je jen na tobě, co vidíš a co s tím nyní uděláš.
Čtu si tady různé motivační články a se spousty souhlasím ale tento mi příjde celkem blbost. Jako příklad uvedu, že mě štve nedochvilnost na lidech a přitom absolutně zásadně chodím všude včas….jako další příklad uvedu drzost a že bych byla drzá?No to bych teda neřekla!Je spousta dalších případů se kterými mi potvrzuje to , že s tímto článkem nesouhlasím.
Musím říct, že tentokrát se ani já nedokážu okamžitě naprosto ztotožnit s tímto článkem. Se -zrcadlením- souhlasím. V lidech kolem toho o sobě mohu přečíst mnoho. I to, jaké vlastnosti mít nechci. Myslím, že pokud mě na druhých něco rozčiluje, nemusím mít nutně tuhle vlastnost i já. Pravděpodobně jeho vlastnost brnká na některou mojí, která mě vytáčí.
Například mi vadí arogance….když se nad tím ale zamyslím, arogance jiných lidí mi připomíná moji občasnou nejistotu a to mě vytáčí. Takže souhlasím i s pointou, že původ rozčílení je ve mě, nikoliv v okolí.
Každopádně doufám, že se zde objeví další a další reakce a názory, protože bych tohle téma celkem ráda -schroupala- důkladně. 😉
Musím se také připojit k nesouhlasu s tímto článkem. Například nesnáším, když mi někdo plánuje život. A dělám to já?? Nikdy, protože vím jak to rozčiluje mě. Rád bych si poslechl i názor protistrany, třeba se moje nazírání na věc změní.
Hezký den Moniko, Ivet a Johny, děkuji za vaše komentáře a názory. Bohužel jsme se již dalších pohledů a komentářů nedočkali, proto zde připojím další pohled. Klíč k rozšifrování této hádanky se odvíjí od následující pasáže článku: ‘Pokud vám na druhých vadí, že pomlouvají, nemusí to nutně znamenat, že to děláte také. Znamená to, že k tomu máte jistý sklon, určitou tendenci to dělat – kdesi v hloubi vašeho podvědomí je tato určitá vlastnost zakořeněna a žije svým vlastním životem.’ Neznamená to tedy, že pokud vám tato vlastnost na druhých vadí, tak to musíte nutně dělat – to ne. Někde v sobě ji však musíte mít, jinak byste si jí pravděpodobně ani nevšimli… V mládí jste možná byli svědky nedochvilnosti, arogance či zasahování do života druhými – zaručeně je to však něco, co ve vaší podvědomé mysli stále ještě je a nezmizelo to. Skutečně toto téma není snadné uchopit a je pro pokročilejší, možná jej doceníte za rok nebo také za dva či později. Chcete-li do tématu proniknout dále, zde je tip: Zeptejte se na názor na některého vašeho známého či kamaráda několika lidí, kteří ho také dobře znají – uvidíte, kolik různých informací (o nichž třeba ani sami nevíte) se na ‘něj’ dozvíte… 🙂 Mějte se skvěle, Radek
Ahoj Radku:-)děkuji za další přiblížení Tvého pohledu k článku:-)budu si ale stále myslet svoje:-)popravdě jsem si i myslela, že bude taková nějaká podobná odpověď:-)takto jsem se zkusila zeptat pár lidí na toto téma a tak nějak se shodujem:-)prostě fakt je spousta témat co si beru k srdci a snažím se podle toho jednat a myslet ale s tímto fakt nesouhlasím…podle mě je naprostá blbost, že jakákoliv vlastnost co mě vytáčí musím nutně ,,v hloubi duše mít,,…prostě mi tohle nevyvrátíš:-)přeci pokud se jedná o vlastnoosti lidí například, které nemám ráda a vytáčejí mě tak přeci se nejspíš s těmi lidmi nebudu vůbec stýkat ne? Tohle mi fakt nejde dostat do hlavy….dám si třeba příklad budou to i některé fakt banality jo?:-)například fakt nemám ráda arogantní lidi a nevyhledávám je nebo nemám ráda vychloubání a vím naprosto spolehlivě o sobě že taková nejsem a ani nikdy nebyla…to mi fakt nevyvrátíš:-)
Ahoj Mončo a všichni diskutujici,rad bych se take vyjadril k tomuto clanku:) a k vasim nazorum,svym nazorem z meho pohledu.Jak jiz nadpis rika,jde o nase subjektivni hodnoceni druhych a tedy i sebe,pokud se k teto diskuzi vyjadrujete,ci jen nad ni premyslite.Kazdy mame nejaky metr na vse a to i na sebe a druhe.Na Ty druhe jsme vetsinou prisnejsi,porovnejte jak casto mluvite o sobe a jak o druhych…Jinak podle meho pohledu je Moncina reakce na Radka arogantni,tot muj metr,arogance je podle me hrube odmitave vyjadreni se na nazor druheho…Nekdy je lepsi neodpovidat,podle me nez stale rikat ne,ne,ne…jen prosim,aby jsi si to nebrala osobne.Nerikam a ani si nemyslim,ze jsi arogantni,hold jsme lide:)
A jeste dodam,na dreamlife podle mne nejde o to prijmout ci zamitnout vse,co cteme.Jde o to clanek si precist,zamyslet se,nejlepe pri jeho cteni a pak si podle toho na ktere urovni,kdo jsme vzit si to co dokazeme pochopit a co nam pomuze k dalsimu krucku.Jsem presvedcen,ze kazdy kdo se s timto clankem ztotoznil i naopak,si neco alespon podvedome vzal:-).Na vse je cas…