Psychologové i novináři se předhánějí v tom, jak nám poradit s likvidací stereotypů ve vztazích nebo na pracovištích. Co to vlastně ten stereotyp je a proč našemu životu škodí?
Co je to stereotyp?
Jde o kognitivní mechanismus umožňující rychle shromažďovat, zpracovávat a syntetizovat informace. V takové situaci vlastně náš mozek přepíná na „úsporný režim” a stereotyp mu proto docela vyhovuje. Ne všechny, které nás v životě potkají jsou tím pádem zcela zavrženíhodné, mnohé pomohou k tomu, abyste neztráceli čas. Daný úkon si zautomatizujete a nemusíte jej od začátku vymýšlet.
Některé navíc mají podobu neměnných rituálů. Ty nám potom pomáhají v životě určitým způsobem zakořenit, získat jistotu, pocit bezpečí a klidu. Rituál dodá vědomí sounáležitosti a způsobí, že život ohraničený některými pevnými body a ukotvený mezi stále se opakující činnost se stává mnohem přehlednější a srozumitelnější.
Podstatnější je především pro ženy a důvod hledejme v prosté biologii: Vychovat potomstvo rozhodně není záležitost příští „pětiletky”, takže se hodí mít vlastní budoucnost do určité míry předem nalinkovanou. A tyto neměnné pilíře jsou velmi důležité i právě pro děti.
Dobrý sluha, ale špatný pán
Přemíra stereotypu vám v životě neprospěje. Dovede vás až do situace, které psychologové říkají funkční fixace. Jeho podstatou je asi tolik: Do paměti si pevně vtisknete, jaký je účel použití konkrétního předmětu, ale v podstatě ignorujete jakékoli další úhly pohledu. K jejímu překonání vede tvořivost, podobně jako byla podstata funkční fixace prokázána řadou experimentů, několik výzkumů ověřilo, že ji lze tréninkem narušit.
Stereotyp v životě
Stereotypy na nás zákeřně číhají prakticky všude v každodenním životě, v práci i v rodině, kdy může dokonce už z dětství pramenit vzor pro výběr protějšku, stále totožného a bohužel také stále stejně pro partnerský život nikterak rozumně „nepoužitelného”. Tolerance vůči nim je nám dána, někdo potřebuje podnětů více a nedostávají-li se mu, trpí v kleštích nudy, všednosti a rutiny, ztrácí motivaci a může podléhat pocitům frustrace. Cesta k úspěchu tak zůstává zavřená, neboť člověku je naopak přirozený neustálý rozvoj.
Stereotyp vytváří zkreslené představy rovněž o ostatních. Vždy riskujete, že člověk, s nímž přijdete do kontaktu, zkrátka není typickým zástupcem kategorie, o které se vám podařilo si udělat obrázek, takové soudy mohou proto vyústit až k předsudkům.
Jak z něj ven?
Psychologové doporučují se záměrně začít vystavovat situacím, které ještě neznáte. V duchu této rady se zařídil i Petr Krejčík, duchovní otec blogu jménem Nestereo. Jak upozorňují odborníci na lidskou duši, změnit svůj život patří mezi jednu z nejnáročnějších disciplín. Rozhodně nemusíte proto okamžitě dát výpověď v práci, ukončit dlouholetý vztah a odjet zachraňovat děti v zemích třetího světa.
Stačí si vzít příklad z Nestereo a začít dělat jinak úplně obyčejné věci, autor projektu svůj nápad odstartoval s maličkostmi typu nalití čaje do cukřenky. Což je navíc výhodné v tom, že tyhle Nestereo věci lze provozovat i doma o samotě. Nemusíte mít proto na počátku sebemenší strach z reakce okolí a k tomu vás naprosto časově nezatíží. Takže konec s výmluvami, že na podobné „blbnutí” nemáte prostor. Takový výlet z komfortní zóny vám zaručeně otevře oči, donutí vás vnímat svět v o trochu jiných barvách a zajistí pocit euforie. Nové dovednosti si rychle zažijete a dost si tak rozšíříte portfolio vlastních schopností. A výsledek toho celého? Posílená sebedůvěra nebo třeba i lepší paměť.
A rozhodně netřeba mít obavu z toho, že to nezvládnete. Důkaz? Denně jsme totiž konfrontováni s mnoha změnami, kterým musíme svoje plány přizpůsobit. Ujel vám autobus a v obchodě nemají vaše oblíbené jogurty? I to jsou narušení, se kterým jste nuceni se vypořádat a i když si to možná okamžitě neuvědomujeme, rovněž to vyžaduje jisté úsilí.
© Holanová