Narodil se 17. února 1963 v Brooklynu. Otec Michaela, James R. Jordan – velící seržant armády U.S., ovšem nepovažoval New York za vhodné místo pro výchovu svých pěti dětí a přestěhoval celou rodinu do poklidné Severní Karolíny. A byl to právě James R. Jordan, dlouholetý fanoušek basketbalu, kdo v malém Michaelovi probudil neuhasitelnou vášeň pro atletiku, kterou se malý MJ nechal vést na střední sportovní školu ve Wilmingtonu. Basketbal, baseball a americký fotbal v něm odhalily niternou soutěživost, jež ho provází dodnes.
Když se poprvé Michael přihlásil do basketbalového týmu, byl odmítnut. 180 cm výšky bylo pro hráče příliš málo. Během jediného roku tvrdého tréninku ovšem téměř zázračně vyrostl o 10 cm. Následovaly dvě sezóny v dresu své školy, které jej vystřelily do národního výběru středoškoláků. Michael tak získal basketbalové stipendium na Univerzitě Severní Karolíny.
V březnu 1982 přišel zlomový okamžik v jeho životě. Finále národní univerzitní ligy, posledních 25 vteřin zápasu Severní Karolíny proti Georgetownu, který v utkání těsně vede 62-61. Útok Karolíny se usadil na Georgtownské půlce, ale nedaří se najít volný prostor pro zakončení. V 17. vteřině před koncem se ale Michael uvolnil a dostal riskantní přihrávku, mohutně vyskočil a jakoby se ve vzduchu na okamžik zastavil, když míč procházel vítězně soupeřovou obručí. Sezóna 1984 přinesla Jordonovi dva tituly univerzitního hráče roku a Michael se poprvé vydal vstříc zářícím palubovkám NBA.
Těsně před nástupem do Chicago Bulls si zažehl Michael svůj živý mýtus vítězstvím na Olympijských hrách v Los Angeles a objevil se na titulní stránce Sports Illustrated s titulkem: „Hvězda je zrozena.“ Následovalo devět let fenoménu, který neměl obdoby. Tvrdě trénující Jordan si ve hře vytvořil neopakovatelný styl nekonečně dlouhých doskoků, díky nimž si vysloužil přezdívku Air Jordan – Vzdušný Jordan. V roce 1991 byl vyhlášen sportovcem roku, kterého potvrdil dalším vítězstvím svého týmu na Olympijských hrách 1992.
Osudová rána Michaela zasáhla v červenci 1993. Jeho otce, nejbližšího přítele a rádce, zavraždili dva lupiči poblíž severokarolínského Lumbertonu. Michael poprvé ukončuje svoji kariéru a hledá nový začátek. Celý svět poté překvapil podepsáním kontraktu s baseballovým týmem Chicago White Sox. Neúspěch ale stíhal neúspěch a Jordan si uvědomil, že nelze život změnit z vnějšku. Začal tedy uvnitř.
18. března 1995 oběhla celý svět nejkratší možná tisková zpráva NBA: „Jsem zpět!“ Michael Jordan nastoupil agresivní trénink a posílen přítomností Dennise Rodmana v týmu vedl Chicago Bulls na absolutní vrchol. Přepsal snad každý rekord, který mohl být jeho výzvou. V letech 1996, 1997 i 1998 vyhrál s Býky celou NBA. Sezónu roku 1999 předčasně ukončuje se slovy: „Již není mentální výzvy, kterou bych v basketbalu nezdolal.“ Měla to být tečka za kariérou jednoho z nejlepších sportovců vůbec.
Poslední návrat Air Jordana se odehrál v roce 2002. Vrátil se do hry na pouhé dvě sezóny s týmem, jehož se stal na přelomu tisíciletí spolumajitelem, Washington Wizards. Oslavil zde své čtyřicáté narozeniny a až do posledního zápasu vyprodával celé arény. Dnes je na aktivním odpočinku, který věnuje své rodině, podnikání a dobročinnosti. Ale nejsou to pouze čísla, statistiky a rekordy, pro co je dobré znát příběh Michaela Jordana. Mysl úspěchu dala světu mnoho myšlenek a zde je několik z nich:
“Minul jsem ve své kariéře více než 9000 střel, prohrál téměř 300 zápasů a 26krát neproměnil rozhodující střelu v závěru utkání. Neuspěl jsem stále znovu a znovu v mém životě. A to je, proč jsem uspěl.”
“Někteří lidé chtějí, aby se to stalo, někteří si přejí, aby se to stalo, ale někteří se postarají, aby se to stalo.”
“Umím přijmout neúspěch, každý někdy prohrává. Neumím ale přijmout vzdávání se.”
“Překážky vás nesmí zastavit. Pokud běžíte do zdi, neotáčejte se, nevzdávejte to. Najděte způsob, jak ji přelézt, jak ji prorazit.”
