Lež vs. pravda: Dokážete říci i přijmout pravdu?

0
804

Jak píše Ivo Toman ve své knize: Nemůžete mít pravdu, která by se líbila všem. Kolik je totiž lidí, tolik je pravd. Pravdu je někdy těžké si přiznat, ale když se dokážete podívat pravdě přímo do očí, stanete se silnější bytostí. Pravda totiž vítězí.

silence

Milosrdná lež občas pomůže, avšak v závažných situacích by měl člověk říkat pravdu a být čestný nejen k ostatním, ale především sám k sobě. Ať jde o byznys, vztahy, ale především city, pravda by měla být na prvním místě.

Dokázat říct pravdu totiž ukazuje nejen vaši odvahu, ale také charakter. Říkáte tím, že si druhých ceníte a vážíte. Navíc lež má krátké nohy, takže pravda nakonec stejně vyjde najevo. Ale chceme někdy pravdu opravdu znát?

Zkuste si představit následující dva příklady:

Rozhodnete se podnikat, ale nechcete do toho jít sami. Máte však nejlepšího přítele, kterého znáte od dětství. Zkusíte to tedy společně. Přes všechny překážky a obtíže se nakonec vaše firma rozjede a funguje víc než dobře. Ale pozor, najednou něco nesedí. Faktury, složenky, peníze. Přestože jste dennodenně ujišťováni, že chyba musí být jinde, váš přítel vás za vašimi zády okrádá a falšuje faktury.

Nebo jste naprosto zamilovaní. Důvěřujete druhému, dali jste mu přece vaše srdce. Ale čím dál častěji se objevuje zvláštní mrazivý pocit. Partner vás ujišťuje, že by vás nikdy nedokázal podvést. Jenže kdykoliv jste v práci, on si užívá s jinými, náhodné známosti spí ve vaší posteli a ve vašem povlečení. A večer vás obejme, jako by nic.

Hrozné scénáře? Špatně se čtou? Avšak i to se stává. Kdybyste byli v kůži první nebo druhé osoby ve zmiňovaných příkladech, chtěli byste znát pravdu?

Pravda bolí, někdy strašně. Trápí nás, že jsme se mohli v někom tak strašně zmýlit. Daleko lepší je ovšem znát a přijmout pravdu, než žít ve lži. Raději ukončete cestu, která nikam nevede, a vydejte se jinou, lepší.

Tyto věci se stávají, možná i vám. Nejste v tom však sami. A přestože to hrozně bolí, zvládnete to! V tomto velkém světě si vaši důvěru zaslouží pravděpodobně někdo jiný. A možná je blíž, než si myslíte.

Ať už jste v roli pachatele, nebo slepě důvěřujícího, zvažte slova: „Odpusť mi, už to nikdy neudělám!“ Pardon říkáme, když do někoho vrazíme na ulici, ne tomu, komu úmyslně ubližujeme. Proč dávat druhou šanci někomu, kdo si to nezaslouží, když někdo jiný na tu svou první stále čeká?

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here