Kritika, znamení na cestě k úspěchu

Od nepaměti mysl většiny lidí zaneprazdňuje představa „Co si o mě budou myslet?“ Doprovázená tvářemi rodiny, přátel, sousedů, kolegů a dokonce i lidí, kteří nás sotva znají. „Co si o mně budou myslet, když se rozhodnu…?“ „Co si o mně asi pomyslí, když bych chtěl…?“ a hluboko uvnitř pevně zakořeňuje strach z odsouzení, z vyčlenění ze skupiny a ze zesměšnění se. Pokud chce člověk uspět, je třeba tento duševní plevel nemilosrdně vytrhat a hluboce si uvědomit, že úspěch není o tom, zda budeme, nebo nebudeme, kritizováni, ale čeho dosáhneme, zatímco budeme kritizováni!

Nemluvím zde o kritice člověka, jenž sklouzl do břečky zločinu a nepravostí, či snad o celebritě, nedobrovolně živící stránky ničeho se neštítícího bulváru. Mluvím o člověku jako jste vy i já, který chce prožít, ne pouze přežít, svůj život, o člověku, který nevěří na nejkrásnější pohled na svět z gauče u televize. Vy, kteří máte své sny a touhy, chcete něco více než je průměr, dojít dál než je obecně přijatelné, uspět více než je myslitené a pomoci nemohoucím dvakrát více než je dostatečné, vy jste dobrovolným terčem, jenž pobíhá u horizontu možností na dohled hloučků ostrostřelců kritiky.

My vás nyní vybavíme mocným štítem, o nějž se jedovaté střely křehce roztříští. Žádná voda světa totiž nepotopí váš člun, nedostane-li se dovnitř. A proto vám předáme myšlenky, které vykrystalizovaly v průběhu dosahování těch nejslavnějších úspěchů v dějinách. Jejich autory jsou lidé jako Henry Ford, Abraham Lincoln, Helen Keller či Walt Disney. A pravdivost těchto slov je pevně podložena výsledky.

Kritika vždy útočí na toho, kdo jí může nejvíce ublížit – je to váš život a život vašich dětí, které chcete naplnit. Vemte příležitost něčeho dosáhnout, učiňte odvážný krok a začněte podnikat, anebo prostě dělejte kroky jen o pět centimetrů delší než všichni, a tak dojdete za rok o kilometry dál než ostatní. Až se vydáte na cestu k úspěchu, zastihne vás vlna kritiků, kteří se děsí okamžiku, kdy svými výsledky prokážete, jak jsou slabí, malí a nepřející.

Pokud vás lidé kritizují, žijte tak, aby jim nikdo nevěřil. Kritika rozhodně mnohem více vypovídá o svém autorovi, než-li cíli, na který je směřována. Je to pouhá snaha odvést pozornost od svých slabostí k někomu, kdo se nabízí tím, že dělá něco jinak a chce něco víc.

Lidé, kteří mohou – dělají. Lidé, kteří nemohou – kritizují. Nedovolte, aby vám to, že druzí něco nemohou, zabránilo v tom, co vy můžete. Místo toho stavte pevné základy z cihel, které po vás jiní hází. Nakonec přece každý, kdo hází bláto, ztrácí půdu. A zejména, mějte rádi své kritiky, nic je nebude znepokojovat více, než vaše odpuštění.

Nezáleží na tom, zda sportujete, máte neobvyklý koníček, podnikáte, či chcete být povýšeni ve vašem zaměstnání, jďete si za tím! Kritici nebudou platit váš vůz, váš dům, vaši dovolenou, vzdělání dětem, ani složenky. A rozhodně se o vás nepostarají ve stáří, je to váš život a vaše odpovědnost. Pokud se této odpovědnosti někdo vzdá na základě kritiků, sám vstoupí do jejich řad. A až na vás budou ukazovat prstem, vy víte, že zbylé tři míří zpátky na ně.