Klíč k pokladnici úspěchu

Je zajímavé, že na tento princip bychom zdaleka nepotřebovali celý článek, mohli bychom ho shrnout v jedné větě – jakožto i mnoho dalších principů. Pochopení jakéhokoliv principu netrvá povětšinou dlouho, avšak jeho aplikace může trvat měsíce i roky – toho si ale jsme vědomi a to nás nemůže zastavit, pokud máme horečnatou touhu a jdeme za něčím našemu srdci blízkém!

Zmíněný klíč k odemčení pokladnice zvané úspěch je ukryt ve slovech: Mým jediným úkolem je pokusit se vždy ještě jednou. Tečka. Ano, to je celé. Tento princip neselže! Vy jste ten, kdo koriguje střelku kompasu, jež udává směr, kterým se budete ubírat. Stačí zvolit správný směr a pak už jen pokus po pokusu, krůček po krůčku, kousek po kousku, ale jistě směřovat ke splnění našeho cíle. Samozřejmě, bude to stát hodně úsilí, bude to stát hodně překonávání se, avšak každý, kdo hluboce touží plně se projevit, si toho je vědom. Neodradí ho to!

“Jedinou chybou, kterou můžete udělat, je přestat se snažit.” Elbert Hubbard

To jest vysvětlení, proč někdo žije v naprostém pokoji, úspěšně a šťastně – chápe tento princip, který absolutně nebere v úvahu minulost a budoucnost – soustředí se na přítomnost. Tento člověk zná svou misi, svůj úkol: Pokaždé učinit pouze jeden jednoduchý krok. Nic víc! I pokud máme před sebou úkol složený z 1000 kroků, v daný moment neděláme těch dalších 999 kroků, které jsou potřeba ke zdárnému dokončení, vždy děláme pouze jeden! A jelikož děláme jen jeden jednoduchý krok a plně se na něj soustředíme, dáváme do něj všechnu svou energii propnutou s vědomostmi, není to přece nic složitého.

Je to naprosto odlišný typ smýšlení o minulých neúspěších, budoucích situacích a budoucnosti obecně. Jelikož je ze svého diáře škrtáme a nevěnujeme jim pozornost. Tím nám naše soustředění nepluje jen tak volně mezi dneškem, zítřkem a dalšími dny a týdny. Neříkám, že si těch zítřejších úkolů nejsme vědomi – jsme, ale naše soustředění existuje teď! Ani včera, ani zítra, vlastně ani dnes – jednoduše teď! Pokud v každý okamžik svého dne odevzdáme maximum uložené v nás, jsme úspěšní již teď! Uvědomte si, že každý moment se má plně prožívat – to není prožívání nyní, jednoho okamžiku v budoucnu, který budeme stejně prožívat.

“Jestliže chcete dosáhnout jedinečnosti, můžete jí dosáhnout už dnes. Od této vteřiny neodvádějte nic jiného, než jedinečnou práci.” Thomas Watson

Pojměme to nyní ukázkou na příkladu plavání: Pokud se učíme plavat, je nám naprosto lhostejné, jakým stylem se dá skákat z tohohle prkna umístěného 3 metry nad vodou a jaké kreace při skoku můžeme provádět. Vždyť jsme ještě nevlezli do vody a nevíme, jak budeme vůbec snášet pobyt v té vodě, proč bychom se nyní zabývali takovouto zbytečností!? Tam se dostaneme, ale musíme postupovat krok po kroku, okamžik po okamžiku. Jinak by to také mohlo skončit špatně. Že nám někdo z kraje říká: “To je jednoduchý, skoč tam a prostě takhle hejbej rukama a takhle nohama!” – ani to nám zdánlivě nepomáhá. Smočíme nejdřív nohy, zjistíme, že voda skutečně někouše a už se pomalu spouštíme dolů do vody. Stále se zuby-nehty držíme okraje, co kdyby… Nyní v sobě musíme nalézt horečnatou touhu po plavání. Pustit se toho okraje a hlavou zůstat nad hladinou. Nějaké skokanské můstky jdou stále ještě úplně mimo nás. Nejprve se ve vodě začneme pohybovat a nějakým způsobem se držet nad hladinou, to je základ. Až poté se učíme ponořit se a následně se vynořit. To máme zvládnuté, tudíž až teď můžeme začít přemýšlet, na co jsou zde ty skokanské bloky a věž. Je to proces. Proces složený z několika kroků, kterým prochází každé správné učení, proces složený z několika kroků na sebe navazujících.

Zmiňuji tu tento zdlouhavý způsob proto, jelikož často máme ve zvyku tuto myšlenku dokonalosti a preciznosti hned při prvním pokusu, která je ovšem naprosto úsměvná až směšná! (Více čtěte v tomto článku.) Mohli bychom tu rozebrat kvantum dalších případů, avšak pevně věřím, že to už dokázete sami. Stanovte si cíl, nalezněte systém nebo proces a poté se jím usilovně a do puntíku řiďte. A to tím, že se budete soustředit výhradně na přítomný okamžik. Možná proces neexistuje – tak ho vytvořte! Vytvořte ho na základech učení: Mým jediným úkolem je pokusit se vždy ještě jednou. Pokud to učiníte, nikdy nezklamete, mějte to na paměti!

Jste obchodník? Máte před sebou 1000 schůzek? Tak jděte jednu po druhé a nekoukejte, co bude za 10, 20, 50 schůzek, to není vaše současná starost – vaše je jen ta jedna jediná schůzka. Jakmile jí dokončíte, uděláte opět další. Jste školák? Máte před sebou 8 zkoušek? Proč se dívat na termín poslední zkoušky a říkat si: “Jo, to bude paráda…” Tím se opět vychýlíte z kolejnic kouzelného okamžiku pojmenovaného “teď” a nepohnete se nikam! Jste pracující stojící před složitým úkolem? I vy se nedívejte ani na konec, ani až bude polovina úkolu za vámi. Na vás je začít od začátku. Je to evidentní, že ano?

Nehledejme tedy tyto složitosti. Čím déle o něčem negativně smýšlíme, tím se nám úkol zdá těžší a těžší. Ať je před námi cokoliv, začněme ode dneška tím, že si položíme otázku: “Co je potřeba udělat jako první?” Pokud nevíme, nejlepší způsob je položit někomu znalému otázku… Poté se z hluboka nadechneme, vyhrneme si rukávy a pustíme se do toho. A složitosti jsou pryč, co říkáte?