Nejen v letošním roce, ale i v těch následujících, by si čínská ekonomika měla udržet vysoké tempo růstu HDP nad 10%, a to i přes oslabování v USA a jiných částech světa, které by mohlo způsobit snížení tohoto několikaletého růstu. Vysoké tempo si Čína drží již pět let a málokdo očekává, že by se měl trend měnit. Nicméně velmi populární ukazatel má dvě tváře, nejenže Světová banka přepočítala odhad hrubého domácího produktu Číny a snížila jej o 40% (přesto Čína zůstává druhou největší ekonomikou světa po USA, viz žebříček na konci článku), ale někteří investoři a ekonomové varují před přehříváním akcií a investic. Souvisejícím problémem je mimo jiné vysoká inflace nad úrovní 4%, která velmi negativně ovlivňuje zejména venkov a chudší oblasti země. A také konstatování, že HDP je stimulováno uměle operacemi na realitním trhu – zabíráním nových pozemků a jejich prodejem. Avšak z pohledu investora nejsou tyto skutečnosti rozhodující, i když krátkodobě růst akcií a ekonomiky může korespondovat.
Čínská energetika, využívání zdrojů a ekologie
Čína je plná problémů, má zájem je řešit a snaží se zavádět a používat nové technologie. Vyspělý západní svět rozpoznal svou příležitost a zjistil, že je výhodné investovat do zlepšujících se technologií a restrukturalizací v této největší rozvojové zemi světa. A právě do oblasti energetiky plynou největší investice, ta totiž není jen o získávání a využívání zdrojů, ale i o nezbytné ekologii. I ve spotřebě energie hraje Čína prim, patří mezi energeticky nejméně účinné národy světa (na jeden dolar HDP připadá trojnásobná spotřeba energie světového průměru, necelý pětinásobek spotřeby USA a dokonce jedenáctinásobek Japonské spotřeby). A právě tato neefektivnost táhne dodávky nových technologií například od General Electric a současně rostoucí poptávka po elektřině vytváří příležitosti pro čínské giganty typu Suntech nebo Trina Solar. Dalším hnacím motorem nezbytnosti zavádění nových technologií je problematika produktivity a bezpečnosti uhelných dolů – počet obětí na množství vytěženého uhlí v Číně až stokrát vyšší než jinde ve světě, produktivita je mizivá a přes svou závislost na energii z uhlí se čínská vláda rozhodla v příštím roce uzavřít velkou část zejména venkovských dolů (tvoří odhadem třetinu produkce).
Příkladem touhy po demonstraci velikosti Číny a nebytnosti rozvoje alternativní energetiky a technologií, je druhá stavba viditelná z vesmíru (primát drží Velká čínská zeď – o té si můžete přečíst náš článek). Jedná se o 660 km dlouhou přehradu Tři soutěsky rozkládající se na tisíci kilometrů čtverečních, kterou ohraničuje hráz o celkové délce 2,3 kilometru. Ta skrývá 26 turbín produkujících výkon 18 200 MW (šestinásobek Temelína, nejvýkonnější hydroelektrárna světa) a dodávající elektrickou energii 3% čínské spotřeby (odhad činil 10%, avšak spotřeba energie v Číně rapidně roste).
Pokud vás lákají investice do elektrické energie a nemáte v oblibě akcie, máme pro vás skvělý investiční tip pro Česko, přečtěte si náš článek: Pořiďte si vlastní elektrárnu a vydělávejte!
Růst akcií, nové rekordy a očekávání
V roce 2007 čínské akcie vůbec poprvé ovlivnily dění na světových finančních trzích, stalo se tak v únoru, kdy právě jejich propad vyvolal vlnu prodeje na velkých burzách a dračí trh tak ukázal své drápky, které může zatínat do celosvětového vývoje. V letošním roce totiž investoři utráceli za akcie rekordní sumy, díky tomu prošel tamní trh výraznými výkyvy za dosahování nových rekordů. Za jeden den dokázal hlavní index šanghajské burzy klesnout o devět procent, avšak za celý rok si připsal neuvěřitelných 97 procent. Někteří analytici však varují, že rok 2008 nemusí být tolik úspěšný. Především související investice s olympijskými hrami jsou sice značným tahounem HDP, mohou být ale ošemetné, ty jsou však problematické se zvyšujícími se rozpočty při kterémkoliv ročníku her.
Při pohledu na jednotlivé sektory zažívá Čína boom ve všech oblastech, některé mohou být negativně ovlivněny snahou korigovat inflaci zvyšováním úrokových sazeb, avšak výše zmiňované oblasti energetiky nebo ekologizace mají dlouhodobý potenciál a potvrzují to svými investicemi i renomované společnosti západního světa. V oblasti obav z dosažení vrcholu a negativním ovlivněním regulací čínské vlády může trpět největší světová banka Industrial & Commercial Bank of China, ta v polovině roku 2007 výrazným posilováním akcií úspěšně přeskočila dřívějšího amerického lídra Citigroup, nebo také čínská největší developerská společnost China Vanke, kdy trh nemovitostí zdánlivě ztrácí dech. Naopak za zmínku stojí například oblast letectví jako společnost China Southern Airlines, ta uvažuje o akvizici s největší leteckou společností světa Singapure Airlines, anebo internetové společnosti jako Sohu.com, Tom.com, Baidu.com nebo třeba světově největší online obchodní tržiště Alibaba Group. Zajímavý růst představuje také průmysl, kupříkladu zpracování oceli, těžba železné rudy nebo i technologické odvětví ve výrobě mobilních telefonů, mikroprocesorů a další…
Zajímáte-li se o investování, doporučujeme číst náš začínající investorský seriál o strategiích budování majetku, zde naleznete první díl a následně i díl druhý.
Bohatství a prosperita vs. chudoba a problémy
Jedním z nepříjemných problémů, který je na očích celému světu, je nesmírná polarizace bohatých a chudých obyvatel (současně s ohromnou devastací krajiny). Z ekonomických reforem v Číně totiž nejvíce těží funkcionáři Čínské komunistické strany, jejich rodiny a další jednotlivci, kteří s nimi udržují určité vztahy. Devadesát procent miliardářů v Číně jsou děti vysokých funkcionářů; z toho 2 900 jednotlivců vlastní celkový majetek v hodnotě dvou bilionů jüanů (cca 5,4 bilionu korun). Pak jsou velmi pochopitelné výsledky marketingových studií vnímání luxusu v Číně (článek zde) a přitom největší problémy jako čtvrtina obyvatel bez přístupu k pitné vodě, 40 miliónů číňanů žijících pod hranicí chudoby, 70% znečištěných jezer, méně než 20% šetrně zpracovaného pevného odpadu atd. zůstanou před rostoucími návštěvami zahraničních turistů skryty, obzvláště když růst měst je daleko rychlejší než venkova.
Hrubý domácí produkt 2006 (dle parity kupní síly):
Celý svět – 65,960 bilionu dolarů
Evropská unie – 13,080 bilionu dolarů
1. Spojené státy – 13,060 bilionu dolarů
2. Čína – 10,210 bilionu dolarů (po přepočtu 5,33 bil. dolarů)
3. Japonsko – 4,218 bilionu dolarů
4. Indie – 4,164 bilionu dolarů
5. Německo – 2,632 bilionu dolarů
