Eiffelova věž: Ocelový symbol Francie

0
1053

Kdybychom se ptali na tři nejvýraznější symboly Francie, dá se spolehlivě předpokládat, že by v odpovědích často zaznívalo sousloví Eiffelova věž. Národní hrdost se však k této stavbě nevztahovala odjakživa. V prvních letech se mnoho francouzů postavilo proti její výstavbě, mezi nimi i významné osobnosti tehdejší doby jako Émile Zola nebo Alexander Dumas. Byla přirovnávána k trnu v oku a skupina zastánců a obdivovatelů byla v podstatné menšině. Začátek příběhu se váže k datu 1886, kdy se v Paříži konala soutěž o národní dominantu Světové výstavy při příležitosti stého výročí velké francouzské revoluce, která se měla konat také v Paříži roku 1889. Soutěže se zúčastnilo více než sto architektonických projektů. Jedním z nich byl i návrh kolosální kovové věže o výšce přesahující 300 metrů, který představovala firma Gustave Eiffela.

Francouzský architekt a konstruktér, celým jménem Alexandre Gustave Eiffel se narodil v roce 1832 a ve třiadvaceti letech získal diplom na École centrale Paris, jedné z nejprestižnějších francouzských škol, v oblasti inženýrství. Poté vystřídal několik zaměstnání a nakonec přijal místo vedoucího společnosti, zaměřující se na návrhy železničních mostů. Měl velký talent a konstrukce, které vytvářel byly vždy mistrovským dílem. Dokázal výrazně minimalizovat náklady svých staveb, nikdy však na úkor kvality, a samotnou výstavbu zvládal také velmi rychle. V roce 1885 navrhl kostru světoznámé Sochy svobody, která pak putovala přes oceán na místo, kde ji můžeme vidět dodnes. Asi o rok později se mu dostávají do rukou první náčrty věže, které vypracovali Maurice Koechlin a Emile Nouguier. Impozantní dílo jej velice zaujalo a spolu se Stephenem Sauvestrem dokončili návrhy konstrukce a přihlásili projekt do soutěže Světové výstavy. Eiffel tuto soutěž vyhrál a stavbě nové dominanty Paříže nestálo nic v cestě.

Práce odstartovaly na začátku roku 1887 a pokračovaly i přes bouřlivá stávková období prakticky bez přerušení. Přesto nastala řada problémů, konečný rozpočet přesáhl 8 milionů franků (původní plán byl 6,5 milionů) a celá výstavba trvala dvakrát déle, než bylo původně plánováno. Výsledek však stál za to a ihned po otevření výstavy zaznamenal u všech návštěvníků mimořádný úspěch. Hned první týden po otevření vystoupalo na vrchol skoro 29 tisíc lidí. Věž byla slavnostně otevřena 31. března 1889 a po čtyřicet let kralovala s titulem nejvyšší stavba světa. Později prvenství převzala monumentální Empire State Building v největším městě Spojených států. Pod balkónem první ze tří plošin můžeme nalézt nápis složený ze jmen 72 vědců. Toto zařídil Gustave Eiffel, jako projev uznání a připomínku jejich přínosu, jenž umožnil vybudování tohoto historického díla. Střecha Eiffelovy věže se nachází ve výšce 300,65 m (anténa až 324 m) a na vrchol vede 1665 schodů. Od jejího otevření ji navštívilo téměř 250 000 000 návštěvníků a každý rok se přidá skoro 7 milionů dalších. Věž se rychle stala proslulou turistickou atrakcí a ani v současnosti si žádný cestovatel nenechá tuto podívanou utéct. Stala se rychle národním symbolem Francie a přinesla místním obyvatelům důvod být na svou zemi pyšní.

Od roku 1887 spolupracoval Eiffel na budování Panamského průplavu, kde byl falešně obviněn z podvodu a strávil dva roky ve vězení. Přestože bylo později jeho jméno očištěno, skandál pošpinil jeho dobrou pověst a stál jej kariéru konstruktéra i architekta. Můžeme však s jistotou říci, že díla málokterého stavitele měla tak rozsáhlé společenské i politické dopady na svět, jako práce Gustava Eiffela. Jeho díla jsou symbolem svobody, suverenity a tvořivosti lidí novodobé civilizace. Je možné, že nyní někde sedí člověk, který je připraven dát světu další stavbu kolosálních rozměrů a významu, jenž se bude moci přirovnávat ke známé „Železné dámě“. Možná ho i znáte..

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Please enter your comment!
Please enter your name here